Cizinci v Olomouckém kraji v roce 2021
21. 12. 2022
Podle předběžných údajů žilo na konci roku 2021 na území Olomouckého kraje 13 755 cizinců. Meziročně se jejich počet nepatrně zvýšil. Na populaci Olomouckého kraje se cizinci podíleli 2,2 %. Podíl cizinců byl nejnižší v mezikrajském srovnání. Ze zemí Evropské unie pocházelo 38,2 % cizinců v kraji.
Podle předběžných údajů zveřejněných Ředitelstvím služby cizinecké policie žilo na konci roku 2021 v Olomouckém kraji 13 755 cizinců. Jednalo se o nejvyšší počet od vzniku kraje. Meziročně došlo k nepatrnému růstu o 69 osob (o 0,5 %). Každoroční zvyšování počtu cizinců v kraji přetrvává od roku 2002, s výjimkou let 2008 a 2009, kdy došlo k mírnému poklesu. Na celkovém počtu cizinců se muži podíleli 57,8 %.
Ze všech cizinců žijících v Olomouckém kraji jich 5 253 (38,2 %) pocházelo ze členských zemí Evropské unie (EU 27). Z tohoto počtu bylo nejvíce občanů ze sousedních zemí: Slovenska, Polska a Německa. Ve srovnání s rokem 2020 došlo ke snížení počtu cizinců ze zemí EU o 14,0 %.
Mimo Evropskou unii tvořili nejpočetnější skupinu občané Ukrajiny. Každý čtvrtý cizinec v kraji měl statní občanství Ukrajiny (25,2 %). Meziročně se jejich počet zvýšil o 22,9 %. Početnou skupinu tvořily také osoby s vietnamským občanstvím (13,2 %), přičemž jejich počet se meziročně téměř nezměnil.
Podle věkových skupin se většina cizinců v kraji řadila do skupiny osob v produktivním věku 15–64 let (83,9 % z celku). Podíl dětské složky činil 8,7 % a cizinci starší 65 let se podíleli na všech cizincích 7,4 %.
Ve všech okresech kraje převažovali mezi cizinci muži. Největší převaha mužů nad ženami byla v okresech Přerov a Šumperk (61,3 % mužů ku 38,7 % žen, resp. 59,1 % ku 40,9 %). Převaha mužů nad ženami se projevila ve většině věkových kategorií s výjimkou skupiny 15–24 let, ve které bylo nepatrně více žen než mužů (o 35 žen). Obdobná situace byla v roce 2011, kdy počet žen převyšoval počet mužů pouze ve věkové kategorií 15–24 let. Rozdíly mezi počty mužů a žen nebyly v jednotlivých věkových skupinách výrazné.
V rámci kraje žilo nejvíce cizinců v okrese Olomouc (46,9 % z počtu cizinců v kraji). V okrese Přerov byla necelá pětina ze všech cizinců v kraji (19,0 %). Na Prostějovsku mělo adresu svého bydliště 16,0 % cizinců. Šumpersko bylo domovem pro 12,7 % osob z celkového počtu cizinců. Nejméně cizinců bydlelo v obcích okresu Jeseník (5,4 %), kde meziročně došlo k poklesu počtu cizinců o pětinu (o 20,2 %).
V přepočtu na střední stav obyvatel v okresech kraje připadlo nejvíce cizinců na 1 000 obyvatel okresu Olomouc (28 cizinců na 1 000 obyvatel). Okresy Jeseník, Prostějov i Přerov dosáhly relativně obdobného počtu cizinců. Nejnižší hodnotu evidoval okres Šumperk, ve kterém na 1 000 osob v okrese připadlo 15 cizinců.
Relativně nejvíce cizinců ze zemí Evropské unie žilo na území okresu Jeseník (61,2 %). V ostatních okresech se podíl cizinců ze zemí EU 27 pohyboval v rozmezí od 33,8 % v okrese Olomouc do 41,3 % v okrese Přerov.
Na území okresu Olomouc mělo bydliště dvě třetiny cizinců se státním občanstvím mimo Evropskou unii (66,2 %). Jednalo se o nejvyšší podíl mezi všemi okresy Olomouckého kraje.
Nejpočetnější zastoupení cizinců v Olomouckém kraji tvořili občané Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu, Polska, Ruska, Rumunska, Velké Británie a Německa. Mezi jednotlivými okresy v TOP 8 bylo umístěné vždy alespoň jedno odlišné státní občanství než v ostatních okresech. V okrese Jeseník se mezi TOP 8 zařadili Řekové (4,2 %). Mezi 8 nejpočetnějších skupin v okrese Olomouc se začlenili Číňané (2,1 %) a v okrese Přerov občané ze Severní Makedonie (1,6 %). Okresy Prostějov a Šumperk měly dokonce dvě odlišné občanství v TOP 8. Na Prostějovsku to byly osoby se státním občanstvím Moldavska (2,4 %) a Bulharska (2,0 %) a na Šumpersku to byli Chorvati (2,3 %) a Bělorusové (1,9 %).
V České republice žilo na konci roku 2021 celkem 658 564 občanů cizích zemí s povolením k trvalému nebo dlouhodobému pobytu na území ČR (bez azylantů). Meziročně se podíl cizinců zvýšil o 4,1 %. Tento přírůstek byl zapříčiněn zvýšeným počtem občanů ze zemí mimo Evropskou unii, kterých meziročně přibylo o 12,3 %. Na tomto zvýšení se nejvíce podíleli občané Ukrajiny, kterých bylo ve srovnání s rokem 2020 o 18,9 % více. Druhá nejpočetnější skupina Vietnamců se meziročně zvýšila o 3,1 % a počet Rusů vzrostl o 8,3 %.
Naopak občanů pocházejících ze zemí Evropské unie meziročně ubylo. Pokles činil 8,9 %. Nejpočetnější skupinu tvořily osoby se státním občanstvím Slovenska, jejichž počet se meziročně snížil o 8,0 %. Další skupinu tvořili Poláci, kterých bylo méně o 13,5 %. Největší úbytek ve srovnání s rokem 2020 patřil Němcům (o 29,1 %).
Rozložení cizinců v rámci okresů ČR znázorňuje kartogram. Největší podíly cizinců byly po Praze (18,5 %) zjištěny v okresech Plzeň-město (12,0 %), Brno-město (10,9 %), Mladá Boleslav (10,5 %), Tachov (10,4 %) a Cheb (10,0 %). Naopak podíly cizinců nepřesahující 2 % byly evidovány v okresech Opava (1,2 %), Bruntál (1,3 %), Třebíč (1,4 %), Kroměříž (1,4 %), Šumperk (1,5 %), Žďár nad Sázavou (1,6 %), Frýdek-Místek (2,0 %) a Hodonín (2,0 %).
Více informací naleznete na internetových stránkách ČSÚ ve statistikách cizinců, ve veřejné databázi a na internetových stránkách Ministerstva vnitra.
Kontakt:
Joanna Pozdíšková
Oddělení informačních služeb
Tel.: 585 731 528
E-mail: joanna.pozdiskova@czso.cz
Poznámky:
Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území České republiky, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně. Veškeré údaje za rok 2021 jsou předběžné.
