Zaměstnanost cizinců ve Zlínském kraji
V České republice na trhu práce přibývá cizinců. Také jejich úloha stále roste. Cizinci jsou zaměstnáváni nejen jako pomocné a méně kvalifikované síly, ale roste jejich počet ve vysoce kvalifikovaných profesích i pozicích.
Zaměstnanost cizinců se sleduje ve dvou oddělených evidencích. Ministerstvo práce a sociálních věcí vede evidenci o vydaných povolení k zaměstnání cizinců a údaje o počtu cizinců, kteří nastoupili do zaměstnání. Tento údaj se uvádí jako „evidovaní na úřadu práce“ nebo také pracující cizinci v postavení zaměstnanců. Druhou evidenci vede Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR o cizincích s platným živnostenským oprávněním.
V tabulce 1 jsou zahrnuty počty cizinců z obou evidencí. Tedy cizinci s povolením k zaměstnání sledovaní úřady práce a také cizinci s platným živnostenským oprávněním podchycení v databázi ministerstva průmyslu a obchodu. Z údajů je patrné, že počty pracujících cizinců od roku 2000 se s mírnými výkyvy meziročně stále zvyšovaly. Za celé desetileté období jak v republice tak i v krajích počty pracujících cizinců vzrostly. V republice se počty pracujících cizinců zvedly téměř na dvojnásobek (o 93,0 %). Z krajů byl největší nárůst zaznamenán v Hlavním městě Praze (o 57,6 tis. osob, tj. o 115,3 %) a ve Středočeském kraji (o 28,9 tis. osob, tj. o 137,3 %). Nejnižší byl zjištěn v kraji Vysočina (o 2,1 tis. osob, tj. o 55,8 %). Výjimku tvořil Zlínský kraj, ve kterém jako v jediném kraji, počet pracujících cizinců za celé období o 1,1 % (tj. 79 osob) klesl.
V roce 2009 se naplno projevil dopad krize i v zaměstnanosti cizinců. Ke konci roku 2009 se snížila zaměstnanost cizinců meziročně jak v republice, tak ve všech krajích. Tato situace vznikla důsledkem hospodářské krize a také následnými vládními opatřeními na snížení dopadů krize. Největší pokles počtu pracujících cizinců byl zaznamenán v Hlavním městě Praze (o 7,2 tis. osob, tj. o 6,3 %) a v krajích Pardubickém (o 7,1 tis. osob, tj. o 38,1 %) a Plzeňském (o 6,0 tis. osob, tj. o 20,9 %). Naopak k nejmenšímu poklesu došlo v Libereckém (o 1 tis. osob, tj. o 18,4 %) a ve Zlínském kraji (o 1,1 tis. osob, tj. o 13,7 %).
Nárůst počtu pracujících cizinců do roku 2008 lze sledovat i na měnícím se jejich podílu na celkovém počtu zaměstnaných v celém národním hospodářství (zjištěného Výběrovým šetřením pracovních sil).
V tabulce 2 s šestiletou časovou řadou je vidět mírný nárůst podílu ve Zlínském kraji do roku 2008 a v následujícím roce návrat na úroveň roku 2007, tedy meziroční pokles podílu o 0,3 procentního bodu. Za celé toto období podíl vzrostl v kraji o 0,6 p.b. Menší zvýšení tohoto podílu za šest let bylo zjištěno jen v Olomouckém a Moravskoslezském kraji.
Po celé sledované období byl nejvyšší podíl pracujících cizinců na celkovém počtu zaměstnaných v národním hospodářství zaznamenán v Hlavním městě Praze (od 9,4 % v roce 2004 po 17,8 % v roce 2008). Po Praze následoval do roku 2006 Středočeský kraj, který byl v roce 2007 předstižen Plzeňským krajem. Nejnižší podíl byl po celé období zjišťován v Olomouckém kraji (od 1,5 % v roce 2004 po 2,2 % v roce 2008).
Při rozdělení pracujících cizinců podle postavení lze z časové řady vysledovat, že jejich počet s postavením zaměstnanců dosáhlo v krajích maxima v roce 2008, ale počet cizinců s platným živnostenským oprávněním vzrostl v krajích mimo kraj Karlovarský i v roce 2009. Právě Karlovarský kraj spolu s Ústeckým tvořily mezi kraji výjimku, počet cizinců s platným živnostenským oprávněním po celé období převyšoval počet cizinců v zaměstnaneckém postavení.
