Výzkum, vývoj a informační technologie v mezikrajském srovnání

 

Připravili jsme podrobný pohled na oblast výzkumu, vývoje a informačních technologií prostřednictvím statistických ukazatelů, které je možné získat z výkaznictví nebo z administrativních zdrojů dat. Kromě srovnání postavení jednotlivých krajů v roce 2016 je také zobrazen vývoj v posledních letech tak, jak to umožňují disponibilní a dostatečně spolehlivé zdroje dat. Touto oblastí se budeme v letošním roce podrobněji zabývat, protože chápeme snahu našich uživatelů získat informace potřebné pro přípravu koncepčních a dalších materiálů. Začali jsme připravovat samostatnou publikaci Věda, výzkum a informační technologie v mezikrajském srovnání“, která bude obsahovat nejen data, ale také podrobnou metodiku a stručný komentář. Vzhledem k tomu, že chceme, aby tato publikace zahrnovala komplexní údaje za rok 2017, bude vydána v polovině března 2019.

Výzkum a vývoj

Výzkumem a vývojem (VaV) se v České republice v roce 2016 zabývalo 65 783 osob (přepočteno na plnou roční pracovní dobu plně věnovanou VaV činnostem). Počet těchto zaměstnanců v dlouhodobém pohledu roste, ale v roce 2016 došlo k meziročnímu poklesu o 650 osob, přičemž pokles byl zaznamenán v polovině krajů. Třetina z celkového počtu zaměstnanců působila v hl. m. Praze, jedna pětina v Jihomoravském kraji. V devíti krajích podíl na počtu zaměstnanců VaV v České republice nedosáhl ani 5 %.

V roce 2016 dosáhly celkové výdaje na výzkum a vývoj 80,1 miliardy korun, proti roku 2011 vzrostly o více než jednu čtvrtinu. Nejvýraznější relativní nárůst byl zaznamenán v Kraji Vysočina (80,5 %) a ve Středočeském kraji (76,0 %). V roce 2016 byl však proti roku 2015 zaznamenán pokles o 9,6 %. K poklesu došlo ve většině krajů, nárůst byl zaznamenán pouze v kraji Středočeském, Jihočeském, Libereckém a Zlínském.

Dlouhodobě nejdůležitějším centrem českého výzkumu a vývoje je Praha, v níž byla v roce 2016 realizována třetina celkových výdajů, konkrétně 27,6 mld. Kč. Za ní následovaly kraje Jihomoravský a Středočeský, ve kterých díky evropské podpoře vyrostlo několik nových výzkumných center. Dohromady bylo v těchto dvou krajích v roce 2016 vydáno na výzkum a vývoj 26,1 mld. Kč.

Nejvíc prostředků na výzkum a vývoj bylo vynaloženo v podnikatelském sektoru. Šlo o 49 mld. Kč, z toho téměř čtvrtina (23,4 %) v hl. m. Praze a zhruba stejný podíl - 18 % v Jihomoravském a Středočeském kraji.

 

Graf 1 Výdaje na výzkum a vývoj v krajích v roce 2016 Graf 1 Výdaje na výzkum a vývoj v krajích v roce 2016

Ve Zlínském kraji:

  • Výdaje na vědu a výzkum v kraji v roce 2016 dosáhly 2 621,9 mil. Kč, vzrostly tedy proti roku 2015 o 3,5 %. Přesto nedosáhly úrovně roku 2014, kdy činily 2 748,8 mil. Kč a byly od počátku sledování, tedy od roku 2015, nejvyšší. Výdaje byly realizovány především v podnikatelském sektoru, kde se v roce 2016 vynaložilo 2,3 mld. Kč, tj. 88,6 % z celkových výdajů na vědu a výzkum v kraji. Je to o 11,1 % více než v roce 2015. Trojnásobně se meziročně zvýšily výdaje ve vládním sektoru, dosáhly 18,9 mil. Kč. Ve vysokoškolském sektoru klesly výdaje o 36,0 % na 279,3 mil. Kč.
  • Rozhodujícím zdrojem financování vědy a výzkumu v kraji je podnikatelský sektor, tedy soukromé národní zdroje. V roce 2016 jím bylo financováno 83,3 % z celkového objemu výdajů. Téměř 17 % se podílí domácí veřejné i zahraniční veřejné zdroje.
  • Počet zaměstnanců v oblasti vědy a výzkumu v kraji roste již třetím rokem. V roce 2016 meziročně vzrostl o 10,3 % na 2 319,5 tis. přepočetných pracovníků. Nárůst počtu zaměstnanců byl zaznamenán v 7 krajích, jen ve Zlínském a Středočeském přesáhl 10% hranici.

Informační a komunikační technologie

Činnostmi v oblasti ICT se v České republice v roce 2016 zabývalo 185,3 tis. zaměstnanců (fyzické osoby), z toho 47,8 % tvořili ICT specialisté a zbývající část ICT technici. Z hlediska územního rozložení jsou ICT specialisté nejvíce koncentrováni v Praze a v Jihomoravském kraji.

Podíl domácností s připojením na internet se stále zvyšuje, v roce 2016 dosáhl v republikovém průměru 75,4 %, nejvíce to bylo v Praze (80,8 %), nejméně v Olomouckém kraji (67,3 %). Roste také podíl osob, které užívají internet na mobilním telefonu. V roce 2016 jej používalo v hlavním městě Praze přes 54,6 % uživatelů (z počtu obyvatel ve věku 16 a více let), v roce 2010 to bylo pouze 9,7 % obyvatel. Obdobně velký vzestup nastal i v dalších krajích jako je Plzeňský (48,0 % uživatelů v roce 2016) či Karlovarský (47,8 %).

 

Graf 2 Domácnosti s připojením k internetu v krajích

Graf 2 Domácnosti s připojením k internetu v krajích

 

Graf 3 Jednotlivci používající internet na mobilním telefonu v krajích

Graf 3 Jednotlivci používající internet na mobilním telefonu v krajích

Ve Zlínském kraji:

  • Z celkového počtu obyvatel ve věku 16 a více let využívá internet 76,0 %, internet na mobilním telefonu 39,5 %. Obě hodnoty jsou pod republikovým průměrem a v mezikrajském srovnání řadí kraj na 8. místo.
  • Nad republikovým průměrem jsou podíly jednotlivců využívajících internet ke konkrétním činnostem, jako např. nakupování, vyhledávání informací o zboží a službách nebo k internetovému bankovnictví, které využívá v kraji více než polovina jednotlivců daného věku. V mezikrajském srovnání se kraj řadí na třetí místo ve využívání internetu k přístupu na sociální sítě nebo k vyhledávání informací o cestování a ubytování. Na místo čtvrté ve využívání k vyhledávání informací o zdraví.
  • Počítač má v 77,1 % domácností. Podíl domácností vybavených stolním počítačem je nejvyšší mezi kraji a představuje 47,6 %. Přenosný počítač má v kraji 56,0 % domácností a je to šestý nejmenší podíl. Zlínský kraj je jedním z 8 krajů, ve kterých mají více než tři čtvrtiny domácností připojení na internet. Nejnižší mezi kraji je podíl domácností, které používají pro bezdrátový rozvod internetu v rámci domácnosti Wi-Fi router, představuje 39,2 %, zatímco na úrovni republiky je to 51,7 %.

Podrobné údaje: