Připravili jsme podrobný pohled na oblast výzkumu, vývoje a informačních technologií prostřednictvím statistických ukazatelů, které je možné získat z výkaznictví nebo z administrativních zdrojů dat. Kromě srovnání postavení jednotlivých krajů v roce 2017 je také zobrazen vývoj v posledních letech tak, jak to umožňují disponibilní a dostatečně spolehlivé zdroje dat. Touto oblastí se budeme v letošním roce podrobněji zabývat, protože chápeme snahu našich uživatelů získat informace potřebné pro přípravu koncepčních a dalších materiálů. Začali jsme připravovat samostatnou publikaci Věda, výzkum a informační technologie v mezikrajském srovnání, která bude obsahovat nejen data, ale také podrobnou metodiku a stručný komentář. Vzhledem k tomu, že chceme, aby tato publikace zahrnovala komplexní údaje za rok 2017, bude vydána 29. dubna 2019.

Výzkum a vývoj

Výzkumem a vývojem (VaV) se v České republice v roce 2017 zabývalo 69 736 osob (přepočteno na plnou roční pracovní dobu plně věnovanou VaV činnostem). Počet těchto zaměstnanců v dlouhodobém pohledu roste, pouze v roce 2016 došlo k meziročnímu poklesu o 650 osob, přičemž pokles byl zaznamenán v polovině krajů. V roce 2017 působilo 35,0 % z celkového počtu zaměstnanců v Praze a 18,7 % v Jihomoravském kraji. V deseti krajích podíl na počtu zaměstnanců VaV v České republice nedosáhl ani 5 %. Nejnižší podíl uvedl karlovarský kraj (0,3 %).

V roce 2017 dosáhly celkové výdaje na výzkum a vývoj 90,4 miliardy korun, proti roku 2011 vzrostly o 44,0 %. Nejvýraznější relativní nárůst proti roku 2011 byl zaznamenán ve Středočeském kraji (126,1 %). Meziročně byl největší nárůst výdajů uveden v krajích Středočeském (28,5 %) a Zlínském (28,0 %). K poklesu došlo pouze v kraji Moravskoslezském (-4,3 %) a Kraji Vysočina (-1,7 %).

Dlouhodobě nejdůležitějším centrem českého výzkumu a vývoje je Praha, v níž byla v roce 2017 realizována více než třetina celkových výdajů, konkrétně 32,0 mld. Kč. Za ní následovaly kraje Jihomoravský a Středočeský, ve kterých díky evropské podpoře vyrostlo několik nových výzkumných center. Dohromady bylo v těchto dvou krajích v roce 2017 vydáno na výzkum a vývoj 29,8 mld. Kč.

Nejvíc prostředků na výzkum a vývoj bylo vynaloženo v podnikatelském sektoru. Šlo o necelých 57 mld. Kč, z toho více než čtvrtina v Praze (26,6 %).

Graf 1 Výdaje na výzkum a vývoj v krajích v roce 2017

Ve Zlínském kraji v roce 2017:

·         bylo na výzkum vydáno 3,4 mld. Kč, z toho přes 90 % bylo vynaloženo v podnikatelském sektoru

·         bylo ve výzkumu a vývoji zaměstnáno 2 668 osob, z nich 1 364 bylo výzkumných pracovníků

·         bylo podáno 34 patentových přihlášek

·         na vysokých školách v ČR studovalo 16 386 studentů ze Zlínského kraje

·         65,3 tisíc obyvatel kraje ve věku 25–64 let mělo terciární vzdělání (včetně VOŠ), z toho 56,2 % byly ženy

Informační a komunikační technologie

Činnostmi v oblasti ICT se v České republice v roce 2017 zabývalo 185,6 tis. zaměstnanců (fyzické osoby), z toho 47,6 % tvořili ICT specialisté a zbývající část ICT technici. Z hlediska územního rozložení jsou ICT specialisté nejvíce koncentrováni v Praze a v Jihomoravském kraji.

Podíl domácností s připojením na internet se stále zvyšuje, v roce 2017 dosáhl v republikovém průměru 77,9 %, nejvíce to bylo v Praze (83,2 %), nejméně v Olomouckém kraji (72,1 %). Roste také podíl osob, které užívají internet na mobilním telefonu. V roce 2017 jej používalo v ČR 50 % uživatelů (z počtu obyvatel ve věku 16 a více let), v roce 2011 to bylo pouze 8,2 % obyvatel. Obdobný vzestup nastal i v krajích, nejvíce uživatelů mobilního internetu přibylo v Jihočeském kraji (z 5,0 % v roce 2011 na 46,6 % v roce 2017).

Graf 2 Domácnosti s připojením k internetu v krajích

 Graf 3 Jednotlivci používající internet na mobilním telefonu v krajích

Ve Zlínském kraji:

·         jsou více jak tři čtvrtiny domácností připojeny k internetu

·         používá internet 76,8 % obyvatel starších 16 let, více jak 60 % z nich používá internet na mobilním telefonu

·         nakupuje přes internet téměř polovina obyvatel kraje starších 16 let

·         využívá elektronické bankovnictví 52,2 % obyvatel starších 16 let

Podrobné údaje: