Vývoj bytové výstavby ve Zlínském kraji v letech 2000 až 2004

Vývoj bytové výstavby ve Zlínském kraji v letech 2000 až 2004

K rozboru vývoje bytové výstavby ve Zlínském kraji byly použity údaje ze statistických výkazů Stav 7-99 „Hlášení o dokončení stavby pro bydlení“, které předkládají stavební úřady. V úvodu textu je charakterizován vývoj bytové výstavby v kraji v delším časovém období, následující část je zaměřena na období let 2000 až 2004.

Z dlouhodobého hlediska byl počet 3 135 dokončených bytů v roce 1990 nejvyšší v celém období po roce 1989. V dalších letech následoval postupný propad až v roce 1995 počet dokončených bytů představoval asi jednu pětinu počtu v roce 1990. Následující růst se zastavil v roce 2000, kdy počet dokončených bytů dosáhl zhruba 60% roku 1990. Po tomto roce opět následoval pokles a mírné zvýšení v roce 2004.

Měříme-li intenzitu bytové výstavby počtem dokončených bytů na tisíc obyvatel, pak ve srovnání se situací za celou Českou republiku byla ve Zlínském kraji intenzita nižší téměř po celé sledované období. Vyšší intenzita byla v kraji pouze na počátku devadesátých let a období let 1997 až 2001.

Graf 1. Intenzita bytové výstavby ve Zlínském kraji a České republice a počet dokončených bytů ve Zlínském kraji




Rozdílný vývoj od roku 2000 proti České republice je v intenzitě zahájených bytů. V roce 2001 je její nárůst patrný jak v kraji, tak v České republice. V následujících dvou letech však intenzita ve Zlínském kraji značně klesá, zatímco v České republice klesá pouze v roce 2002, v následujícím roce zůstává na stejné úrovni a v roce 2004 roste nad úroveň roku 2000. Ve Zlínském kraji v roce 2004 sice rovněž dochází k nárůstu, intenzita však nedosahuje úrovně roku 2000.

Pouze ve dvou letech sledovaného období ve Zlínském kraji převyšuje počet bytů dokončených počet bytů zahájených, a to v roce 2000 (o 388) a v roce 2002 (o 11). V ostatních letech převyšuje počet zahájených bytů, nejvíce v roce 2003 (o 188).

Zatímco vývoj počtu dokončených bytů ve Zlínském kraji v devadesátých letech odpovídá vývoji v celé České republice, po roce 2000 je odlišný. V České republice kromě roku 2002 převyšují počty dokončených bytů úroveň roku 2000. Ve Zlínském kraji počet dokončených bytů neustále klesá, v roce 2003 byl zaznamenán propad o 500 dokončených bytů proti roku 2000. Dokončení 1 994 bytů v roce 2004 představovalo nárůst proti předchozímu roku o 114 bytů, avšak bylo to o 386 bytů méně než v roce 2000.

Ve srovnání s ostatními kraji se Zlínský kraj počtem dokončených bytů v období let 2000 až 2004 v přepočtu na 1 tis. obyvatel řadí na 8. místo v republice. Zatímco v roce 2000 se Zlínský kraj podílel na celkovém počtu dokončených bytů v rámci republiky 7,5 %, v roce 2004 to bylo 4,6 %.

Na přední 3. místo se však kraj řadí počtem dokončených bytů v rodinných domech. Podíl dokončených bytů v rodinných domech na celkovém počtu dokončených bytů ve Zlínském kraji přesahoval republikovou úroveň. V roce 2000 byl rozdíl 2,0 procentního bodu, v roce 2004 to bylo již 12,6 procentního bodu. Podíl dokončených bytů v rodinných domech ve Zlínském kraji se ve sledovaném období zvýšil z 43,6 % v roce 2000 na 53,8 % v roce 2004. Za celé sledované období, tedy v letech 2000 až 2004, z celkového počtu dokončených bytů tvořily byty v rodinných domech 49,5 % a byty v nástavbách a přístavbách k rodinným domům 18,7 %. Podíl bytů v bytových domech byl 17,8 % a podíl dokončených bytů v domovech a penzionech představoval 6,6 %.


Tab. 1. Bytová výstavba ve Zlínském kraji v období 2000 až 2004





Průměrná obytná plocha dokončeného bytu se na konci období ve srovnání s rokem 2000 sice zvýšila, a to jak v České republice (o 0,3 m²), tak v kraji (o 12,8 m²), její vývoj byl však značně nerovnoměrný. Zatímco v roce 2000 byla průměrná obytná plocha dokončeného bytu ve Zlínském kraji nižší než na republikové úrovni (o 2,4 m²), v následujících letech tomu bylo naopak a rozdíl ve velikosti průměrné obytné plochy bytu se neustále zvyšoval. V roce 2001 byla obytná plocha dokončeného bytu v kraji v průměru větší o 4,0 m², v roce 2004 již o 10,0 m². Tato skutečnost byla způsobena tím, že v kraji rychleji než v České republice rostl podíl bytů v rodinných domech, kde je zpravidla obytná plocha vyšší než v bytových domech a rovněž značným zvýšením průměrné obytné plochy bytů v bytových domech v roce 2004.

V rodinných domech ve Zlínském kraji byla průměrná obytná plocha bytu nižší než v České republice, výjimkou byl rok 2001, kdy byl byt ve Zlínském kraji o 0,6 m² větší a rok 2003, kdy obytné plochy byly na stejné úrovni. V roce 2004 byl rozdíl mezi průměrnou obytnou plochou bytu v kraji a v České republice 2,5 m².

V bytových domech rostla průměrná obytná plocha bytu rovnoměrně do roku 2002, pak následoval mírný pokles a prudký nárůst v roce 2004, kdy se průměrná obytná plocha bytu zvýšila na 67,3 m², což je o 27,7 m² více než v roce 2000 a ve srovnání s republikovou úrovní o19,9 m² více.


Graf 2. Podíl dokončených bytů podle druhu objektu na celkovém počtu dokončených bytů




Rozdíl mezi průměrnou obytnou plochou bytu v rodinném a bytovém domě se ve sledovaném období snížil z 54,0 m² v roce 2000 na 27,1 m² v roce 2004.


Tab. 2. Průměrná obytná plocha bytu (v m²)





Z hlediska počtu pokojů zaujímají ve sledovaném období největší podíl na dokončených bytech byty pěti a vícepokojové, které představují 26,8 % všech dokončených bytů ve sledovaném období. Na druhé místo se řadí byty třípokojové (23,2 %) a následují byty čtyřpokojové (20,9 %). Zatímco v roce 2000 byl podíl třípokojových a pěti a vícepokojových bytů stejný (22,8 %), od roku 2001 byl podíl pěti a vícepokojových bytů neustále vyšší než podíl bytů třípokojových. Podíl bytů čtyřpokojových byl v celém období nižší než podíl bytů třípokojových, výjimkou je rok 2004, kdy tento podíl značně vrostl a převýšil podíl třípokojových bytů.

Graf 3. Dokončené byty podle počtu pokojů ve Zlínském kraji v letech 2000 až 2004




Sledujeme-li vývoj dokončených bytů podle druhu domu, pak v rodinných domech převládaly ve sledovaném období byty pěti a vícepokojové a tvořily tak 50,1 % všech dokončených bytů v rodinných domech. Následovaly byty čtyřpokojové (29,7 %) a byty třípokojové (14,2 %). V bytových domech bylo nejvíce dokončeno bytů dvoupokojových (35,6 %), následovaly byty třípokojové (31,0 %) a jednopokojové (22,1 %).

Zatímco v rodinných domech byl podíl pěti a vícepokojových bytů nejvyšší v celém sledovaném období, v bytových domech v prvních dvou letech převládaly byty dvoupokojové, v následujícím roce značně převládly byty třípokojové (51,8 %). V roce 2003 byl opět nejvyšší podíl dvoupokojových bytů (41,0 %) a v roce 2004 opět největší podíl připadal na byty třípokojové (39,8 %).

V nástavbách a přístavbách k rodinným domům představovaly třípokojové byty 46,6 % z celkového počtu bytů dokončených v tomto období v nástavbách a přístavbách k rodinným domům. Na druhém místě byly byty čtyřpokojové (24,7 %) a na třetím byty dvoupokojové (17,5 %).

U nástaveb a přístaveb k bytovým domům největší podíl tvořily byty dvoupokojové (38,0 %), následovaly byty jednopokojové (32,9 %) a byty třípokojové (19,6 %).

Rozdílný byl ve Zlínském kraji i vývoj průměrné obytné plochy bytů podle počtu pokojů v rodinných a bytových domech. Průměrná obytná plocha dvoupokojových bytů klesala v celém období, v rodinných domech proti roku 2000 klesla v roce 2004 o 1,7 m², v bytových domech o 3,2 m². V rodinných domech u třípokojových bytů po roce 2000 klesla, v roce 2003 dosáhla nejvyšší hodnoty a v následujícím roce klesla pod úroveň roku 2000. V bytových domech byla po roce 2000 vždy nižší, v roce 2004 převýšila hodnotu z roku 2000 o 5,7 m².

Srovnáváme-li dvoupokojové a třípokojové byty, pak v celém období byly svou průměrnou obytnou plochou větší byty v rodinných domech. Největší rozdíl byl u dvoupokojových bytů v roce 2002, kdy dosáhl 10,2 m², u třípokojových bytů to bylo v roce 2003, rozdíl byl 8,9 m².


Tab. 3. Počet bytů a průměrná obytná plocha podle počtu pokojů v bytě




Významnou charakteristikou dokončených bytů je pořizovací hodnota, která je udávána za celou stavbu. Pod tímto pojmem se rozumí celkové předpokládané investiční náklady na výstavbu (minimálně ve výši uvedené v podkladech pro žádost o vydání stavebního povolení – orientační náklad na provedení stavby včetně technologie). Do celkové pořizovací hodnoty domů nepatří cena za stavební pozemek. Jednoznačně nejvyšší ve sledovaném období byla ve Zlínském kraji průměrná pořizovací hodnota bytů postavených v rodinných domech, přitom nejvyšší byla v samostatných rodinných domech. Průměrná hodnotabytu v rodinném dvojdomě se v roce 2000 blížila hodnotě bytu v samostatném rodinném domě, v následujících letech se prohluboval rozdíl až v roce 2004 byla průměrná pořizovací hodnota bytu v rodinném dvojdomě o 507 tis. Kč nižší než v samostatném rodinném domě. V řadovém domě byla průměrná pořizovací hodnota bytu v roce 2000 o 248 tis. Kč nižší než v samostatném rodinném domě, v roce 2004 byl tento rozdíl 600 tis. Kč.

Z hlediska průměrné pořizovací hodnoty bytu v rodinném domě nebo v přístavbě k rodinnému domu je Zlínský kraj v celém období pod úrovní České republiky. Průměrná pořizovací hodnota bytu v rodinném domě v Zlínském kraji v roce 2000 představovala 82,0 % průměrné pořizovací hodnoty České republiky, v roce 2004 to bylo 88,7 %. Republikové úrovni se nejvíce se blížila průměrná pořizovací hodnota bytu v rodinném domě v roce 2003, kdy představovala 92,5 % průměrné pořizovací hodnoty v České republice.

Graf 4. Průměrná pořizovací hodnota dokončených bytů v rodinných a bytových domech



V bytových domech byl největší rozdíl mezi průměrnou pořizovací hodnotou bytu na krajské a republikové úrovni na konci sledovaného období. V roce 2003 byla ve Zlínském kraji průměrná pořizovací hodnota bytu nižší o 420 tis. Kč, v roce 2004 byla vyšší, a to o 867 tis. Kč.

U bytů v nástavbách a přístavbách k bytovým domům byla průměrná pořizovací hodnota pod celorepublikovou úrovní kromě roku 2004, kdy ji převýšila o 43. tis. Kč. Pokud se jedná o ostatní druhy domů, pak průměrná pořizovací hodnota bytu mimo dvou let (2002 a 2003) převyšovala ve Zlínském kraji republikovou úroveň.

Tab. 4. Průměrná pořizovací hodnota bytu podle druhu domu ve Zlínském kraji





Hodnotíme-li dokončené byty z hlediska technického vybavení, pak ve srovnání s Českou republikou kromě roku 2001 byl ve všech ostatních letech podíl bytů vybavených kanalizační přípojkou v rodinných domech nižší. V bytových domech byl podíl v kraji nižší pouze v letech 2002 a 2003. Podíl bytů vybavených plynovodní přípojkou byl v rodinných domech vyšší v kraji v celém období, v roce 2004 byl stejný jako v České republice. Rovněž vyšší byl i u bytových domů, jedinou výjimkou byl rok 2002.
Podíl bytů, které mají garáž v domě, byl u rodinných domů vyšší v kraji než v České republice po celé období. U bytů v bytových domech byl podíl vyšší pouze v posledních dvou letech sledovaného období.

Tab. 5. Vybavení bytů podle druhu domu ve Zlínském kraji





Z hlediska bytové výstavby v jednotlivých okresech kraje bylo za sledované období vzhledem k počtu obyvatel nejvíce dokončených bytů v okrese Vsetín, kde na tisíc obyvatel středního stavu připadlo 2,3 bytu. Na druhém místě byl okres Kroměříž (2,1) a stejný počet 1,7 pak byl v okresech Zlín a Uherské Hradiště.

Vývoj intenzity dokončených bytů byl podobný v okresech Kroměříž a Vsetín, kde v roce 2000 byla intenzita nejvyšší, pak postupně klesala až na nejnižší úroveň v roce 2003 a potom v okrese Vsetín prudce, v okrese Kroměříž mírně stoupla. V okrese Uherské Hradiště intenzita bytové výstavby v roce 2001 vzrostla proti roku 2000, pak následoval propad, takže rovněž v roce 2003 byla na nejnižší úrovni a v roce 2004 opět vzrostla. V okrese Zlín po roce 2000 klesala, ale v roce 2003 vzrostla na nejvyšší úroveň za celé sledované období a v následujícím roce opět mírně klesla.


Graf 5. Počet dokončených bytů v okresech Zlínského kraje v letech 2000 až 2004