Migrací se počet obyvatel ve Zlínském kraji snižuje
Z výsledků o stavu a pohybu obyvatel za rok 2016 vyplynulo, že se počet obyvatel kraje meziročně snížil o 978 osob a ze dvou třetin se na tomto úbytku podílelo stěhování obyvatel. Je to již osmý rok v řadě po sobě, kdy se počet obyvatel v kraji snížil. V souvislosti s tímto vývojem si klademe otázku, kam se nejčastěji obyvatelé kraje vystěhovávají a zda se tento vývoj týká celého kraje.
Počet obyvatel kraje se neustále snižuje. Naposledy se počet obyvatel zvýšil v roce 2008, kdy v kraji přibylo 632 osob. Od následujícího roku počet obyvatel neustále klesal, a to přirozenou měnou i stěhováním. V roce 2016 bylo v kraji 583 698 osob, tedy ve srovnání s rokem 2008 o 7,7 tis. osob méně. Na tomto úbytku se z 56 % podílelo stěhování a ze 44 % přirozená měna.
Hodnotíme-li počty přistěhovalých během posledních 10 let, je zřejmé, že i přes nárůst, který se projevuje od roku 2013, se hodnoty úrovni z roku 2006 nepřiblížily. U vystěhovalých je vývoj nerovnoměrný. Úroveň roku 2006 byla překročena v roce 2010, pak každoročně od roku 2013. Od roku 2009 převyšují počty vystěhovalých přistěhovalé a dochází ke snižování počtu obyvatel kraje migrací. Proto budeme sledovat vývoj od roku 2009.
Graf 1 Počty přistěhovalých do Zlínského kraje a vystěhovalých ze Zlínského kraje
Stěhování podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP).
Při zjišťování hlavních směrů stěhování se nejprve omezíme na stěhování v rámci České republiky, tedy bez vlivu zahraničního stěhování. Abychom mohli posoudit, zda je vývoj stejný na celém území kraje, využijeme členění kraje na správní obvody obcí s rozšířenou působností. V rámci těchto správních obvodů se však omezíme pouze na stěhování mezi ORP a jinými kraji v České republice (stěhování mezi jednotlivými správními obvody v kraji v úvahu brát nebudeme).
Tab. 1 Počty přistěhovalých do Zlínského kraje, vystěhovalých ze Zlínského kraje a saldo stěhování
Z přiložené tabulky je zřejmé, že na úbytku obyvatel v důsledku stěhování se ve sledovaném období (2009-2016) podílely všechny správní obvody v kraji. Kladné saldo stěhování bylo zjištěno pouze v období 2009-2012 ve správním obvodu Rožnov pod Radhoštěm, a to ve výši 6 osob. Přesto za celé období (tedy 2009-2016) se v důsledku stěhování mezi správními obvody a ostatními kraji republiky počet obyvatel tohoto správního obvodu snížil. Lze tedy konstatovat, že ubývání obyvatel tím, že se stěhují do jiných krajů České republiky, se ve sledovaném období projevilo ve všech správních obvodech kraje. V celém kraji tak ubylo 5 318 osob, a jak se na tomto úbytku podílely jednotlivé správní obvody, znázorňuje následující mapka.
Obrázek 1 Úbytek obyvatel, který vznikl stěhováním mezi Zlínským krajem a ostatními kraji České republiky v letech 2009-2016, podle SO ORP
Stěhování podle krajů.
Nejvyšší počty přistěhovalých i vystěhovalých jsou vždy mezi správním obvodem a kraji sousedícími se Zlínským krajem, tedy Jihomoravským, Olomouckým a Moravskoslezským. Jedinou výjimkou je správní obvod Zlín, ve kterém nejvíce vystěhovalých směřovalo do Hl. města Prahy.
Tab. 2 Přistěhovalí do Zlínského kraje podle kraje předchozího bydliště v letech 2009 2016
Tab. 3 Vystěhovalí ze Zlínského kraje podle kraje nového bydliště v letech 2009 2016
Při vyčíslení salda stěhování jsou nejvyšší úbytky obyvatel (3 622 osob) při stěhování mezi Zlínským krajem a Hl. městem Prahou, na druhém místě následuje kraj Středočeský (1 444 osob). Také ve všech správních obvodech byl zjištěn úbytek obyvatel v důsledku stěhování u těchto krajů. Na třetí místo za nimi se řadí kraj Jihomoravský (1 226), Zde ale v jednom správním obvodu je saldo kladné, přibylo 97 osob (Uherské Hradiště). Ve všech SO ORP přibylo obyvatel stěhováním mezi ZLK a Moravskoslezským krajem (za celý kraj je to 1 249 osob).
Tab. 4 Saldo stěhování mezi SO ORP Zlínského kraje a ostatními kraji ČR v letech 2009-2016
Stěhování podle obcí.
Pro zjištění, do kterých obcí se obyvatelé kraje nejvíce vystěhovávali, vybereme nejprve obce, ve kterých byla migrace uskutečněna v obou směrech. Z těchto obcí bylo záporné saldo stěhování v 586 obcích a činilo -8 496 osob. V 227 obcích se počty přistěhovalých i vystěhovalých rovnaly, takže saldo bylo nulové. V 535 obcích bylo saldo kladné a dosáhlo 3 861 osob.
Jednoznačně nejvyšší úbytek obyvatel, a to ve výši 3 622 osob, byl způsoben stěhováním mezi Zlínským krajem a Prahou. Následuje Brno, s úbytkem 1 271 osob. S téměř 900 odstupem je třetí v pořadí Olomouc s úbytkem 382 osob. U dalších obcí záporné saldo migrace nepřesahuje hranici 100 osob. Záporné saldo v rozmezí 50 až 100 osob bylo zjištěno v dalších městech – České Budějovice, Pardubice a Milovice (Středočeský kraj, okres Nymburk). S méně než 50 ale více než 30 osobami následují Plzeň, města Středočeského kraje - Beroun, Říčany, Mladá Boleslav, Jesenice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav a Kladno a Jihomoravského kraje - Šlapanice a Rajhrad.
Z podrobnějších údajů je zřejmé, že největší odliv obyvatel byl způsoben migrací mezi Zlínským krajem a Prahou spolu s ostatními centry krajů, i když u 4 měst bylo saldo kladné (Ústí nad Labem, Jihlava, Karlovy Vary a především Ostrava, ze které se přistěhovalo 211 osob). Celkové saldo činí -5 225 osob, jestliže pomineme Prahu, pak je to -1 603 osob.
Saldo migrace mezi krajem a ostatními obcemi jiných krajů (mimo krajská města) bylo kladné, dosáhlo výše 590 osob. Podrobné údaje podle obcí jsou uvedeny v tabulce v příloze č. 1. a 2.
Následně jsme se zaměřili na ty obce, ve kterých došlo k migraci pouze v jednom směru. Zjistili jsme, že ve sledovaném období se 1 869 osob z kraje vystěhovalo do obcí, ze kterých se nikdo do Zlínského kraje nepřistěhoval. Jednalo se o 875 obcí a nejvyšší počet byl zjištěn u obce Bašť (Středočeský kraj, okres Praha - východ), kam se z kraje vystěhovalo 17 osob. Podobně u přistěhovalých do kraje se 1 186 osob přistěhovalo z 576 obcí, ale nikdo ze Zlínského kraje se do těchto obcí nevystěhoval. Nejvyšší počet byl zjištěn u obce Čermná nad Orlicí (Královéhradecký kraj, okres Rychnov nad Kněžnou), ze které se do kraje přistěhovalo 15 osob.
Zahraniční stěhování.
Aby bylo naše sledování úplné, vyčíslíme i salda zahraničního stěhování podle správních obvodů. U zahraničního stěhování je s výjimkou roku 2010 saldo stěhování vždy kladné. Celkový přírůstek za celé sledované období činil 1 131 osob a kromě správního obvodu Holešov, přibylo obyvatel ve všech správních obvodech. Více než polovinou se na tomto přírůstku podílí obyvatelé přistěhovaní ze Slovenska.
Graf 2 Zahraniční stěhování ve Zlínském kraji v letech 2009 až 2016
Tab. 7 Zahraniční stěhování podle SO ORP v letech 2009-2016
Závěr.
Lze tedy konstatovat, že v letech 2009 až 2016 v důsledku migrace do jiných krajů České republiky ubylo v kraji 5,3 tis. osob. Na úbytku se podílely všechny správní obvody kraje a největší odliv obyvatel kraje směřoval do Prahy a 7 krajských měst. Celkový migrační úbytek obyvatel je nižší, protože jej snižuje saldo zahraniční migrace, které je téměř ve všech správních obvodech kladné.
Přílohy:
