Cizinci ve Zlínském kraji v letech 2001 až 2010 a jejich uplatnění na trhu práce

Pobyt cizinců v České republice se řídí zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, a zčásti i zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších úprav. Za cizince se podle zákona považuje osoba, která nemá české státní občanství. Vstup a pobyt na území ČR je v kompetenci Policie ČR, Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva zahraničí ČR. Cizinec smí na území ČR pobývat přechodně nebo trvale. Zaměstnanost cizinců (zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti) je sledována ve dvou oddělených evidencích:
1. Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, resp. Správy služeb zaměstnanosti, které shromažďuje údaje z evidencí úřadů práce (vydaná platná povolení k zaměstnání cizinců, údaje o počtu nástupů občanů EU/EHP a Švýcarska k výkonu práce a informací o nástupu k výkonu práce cizinců s trvalým pobytem z ostatních zemí).
2. Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, poskytujícího data za cizince s platným živnostenským oprávněním.

Podle zveřejněné Demografické zprávy Eurostatem 1. dubna t.r. žilo v členských státech EU27 v roce 2010 celkem 32,4 milionů cizinců. Největší počet cizinců žil v Německu (7,1 milionů) a dále pak 5,7 mil. ve Španělsku, 4,4 mil. ve Velké Británii, 4,2 mil. v Itálii a 3,2 mil. ve Francii. Tedy téměř 80 % cizinců žilo v těchto pěti členských zemích EU. To znamená, že Česká republika se svým necelým půl milionem cizinců, tedy zhruba 1,3 %-ním podílem, je někde na druhém konci pomyslného žebříčku podílů cizinců v EU27. Bylo zjištěno, že největší podíl cizích státních příslušníků na obyvatelích členských zemí má Lucembursko (43 % z celkové populace), dále následují Lotyšsko (17 %), Estonsko a Kypr (po 16 %), Španělsko (12 %) a Rakousko (11 %). Cizinci, kteří se započítávají jako součást populace České republiky (tzv. cizinci s povolením k pobytu) tvořili v roce 2010 u nás celkem 4,0 % obyvatelstva.

Tab. 1 Cizinci celkem v krajích (stav k 31. 12.)


Od roku 2001 vzrostl počet cizinců v republice na dvojnásobek. Nejvíce cizinců přibylo v Hlavním městě Praze (přes 87 tis. osob, tj. o 142,1 %), dále pak ve Středočeském (o 31 tis., tj. o 118,8 %) a Jihomoravském kraji (o 18 tis., tj. o 103,4 %). Naopak nejmenší přírůstek cizinců byl zjištěn ve Zlínském kraji a to 334 osob (+ 4,3 %). Před Zlínským krajem se umístil Olomoucký kraj, ve kterém vzrostl počet cizinců o 3,3 tis. osob, tj. o 53,4 %.

Nejvyšší podíl cizinců na jejich celkovém počtu v republice mělo Hlavní město Praha, kde v letech 2001 až 2010 se jejich zastoupení zvýšilo z 29,3 % na 35,0 %. Za Prahou pak následovaly kraje Středočeský (zvýšení o 1,1 procentního bodu na 13,6 %), Plzeňský (nárůst o 1,3 p.b. na 5,9 %) a Jihomoravský (přírůstek 0,1 p.b. na 8,5 %). Naopak nejmenší podíly cizinců měly v roce 2010 kraj Zlínský a Vysočina, shodně 1,9 %. U kraje Vysočina tento podíl během sledovaného období klesl o 0,4 procentní body a u Zlínského kraje o 1,8 p.b. Nejvýraznější pokles byl zjištěn u Moravskoslezského kraje, a to o 3,3 p.b. na 5,3 %.

Zajímavý je také pohled na přepočet cizinců na obyvatele republiky a krajů. V počátečním roce sledovaného období byl podíl cizinců na obyvatele republiky 2,1 % a za devět let se zvýšil na dvojnásobek (na 4,0 %). Mezi kraji bylo vykázáno největší zvýšení v Hlavním městě Praze (z 5,3 % na 11,8 %), za kterým následoval kraj Plzeňský (zvýšení o 2,6 p.b. na 4,4 %), Karlovarský (o 2,5 p.b. na 6,4 %) a Středočeský (o 2,2 p.b. na 4,6 %). Nejmenší nárůst za desetileté období doznal Zlínský kraj, kde se 1,3 %ní podíl cizinců v roce 2001 zvýšil na 1,4 % v roce 2010. V roce 2001 se ještě tento region řadil na desáté místo. O devět let později se již umístil na posledním čtrnáctém místě v republice.



Graf 3 Cizinci ve Zlínském kraji v letech 2001 až 2010 (stav k 31. 12.)


Celkový počet cizinců ve Zlínském kraji během sledovaného období kolísal. Největší byl zjištěn v roce 2008, nejnižší v roce 2004 (rozdíl takřka 3 tisíce osob). V posledních dvou letech se jejich počet snižoval. Od roku 2005 žilo nejméně cizinců ze všech krajů právě ve Zlínském kraji. V roce 2010 byl Zlínský kraj v počtu cizinců „předstižen“ krajem Vysočina, ve kterém žilo ještě o 19 cizinců méně.

Měnil se nejenom celkový počet cizinců v kraji, ale i jejich zaměstnanost a podíly v postavení zaměstnanců a podnikatelů. Podíl zaměstnaných cizinců z celkového počtu cizinců v kraji se v průběhu sledovaných let pohyboval v rozmezí 80 až 95 %. Mimořádný byl počáteční rok sledovaného období 2001, kdy ve Zlínském kraji bylo zaměstnáno více cizinců, než kolik jich bylo v kraji úřady registrováno (o 5,1 %). V pozdějších letech byl největší podíl zaměstnaných cizinců z jejich celkového počtu v kraji zjištěn v roce 2005, a to 95,6 % a dále pak v roce 2008 - 94,6 %. Naopak nejmenší podíl měli v roce 2003, a to 79,8 %.

Z ekonomicky aktivních cizinců jich byla v roce 2001 zhruba pětina podnikatelů a čtyři pětiny v pozici zaměstnanců, na konci roku 2010 se tyto poměry významněji nezměnily. Z tabulky 3 lze vyčíst jak se v průběhu sledovaného období 2001 - 2010 let změnil počet a poměr zaměstnaných cizinců k jejich celkovému počtu a dále poměr zaměstnanců a podnikatelů. V jednotlivých okresech však byla situace různá:



  - V okrese Kroměříž se zvýšil nejen celkový počet cizinců, ale i počet ekonomicky aktivních cizinců. Pokud však porovnáme podíly zaměstnaných cizinců z celkového počtu cizinců v okrese, došlo k poklesu o 20,6 procentního bodu.Také se změnily podíly mezi zaměstnanci a živnostníky. Zatímco v roce 2001 byl vyšší podíl zaměstnanců (54 %), v roce 2010 byl naopak větší podíl živnostníků (55 %).

  - V okrese Uherské Hradiště byl nárůst celkového počtu cizinců i ekonomicky aktivních zcela vyrovnaný. Také změna podílu zaměstnaných cizinců byla minimální a zůstala ve výši 79 %. Nedošlo ani ke změně podílů zaměstnanců (3/4) a podnikatelů (1/4).

  - Zcela odlišný byl vývoj v okrese Vsetín. Od roku 2001 počet všech cizinců propadl na polovinu, z toho zaměstnaných o 45 %. Skupiny cizinců evidovaných na úřadech práce a tedy v pozici zaměstnanců se propadla na polovinu. Naopak ale počty cizinců registrovaných MPO ČR, tedy cizinců podnikatelů, vzrostly o 19 %. Také podíl všech zaměstnaných cizinců k celkovému počtu cizinců v okrese vzrostl téměř o 17 procentních bodů. Z uvedeného vyplývá, že vsetínský okres je pro cizince - zaměstnance i podnikatele atraktivnější než okres, ve kterém jsou registrovaní.

  - Ve zlínském okrese je situace zcela odlišná. Za sledované období vzrostl počet cizinců téměř o desetinu, z nich ale zaměstnaných poklesl o více než 7 %. Počet cizinců ve skupině zaměstnanců se snížil o 14 % a naopak ve skupině podnikatelů došlo ke zvýšení o 18 %. Podíl zaměstnaných cizinců z celkového počtu cizinců klesl o 16 p.b.

Graf 4 Cizinci v okresech Zlínského kraje v letech 2001 a 2010 (stav k 31. 12.)