Počet obyvatel Moravskoslezského kraje se v průběhu 1. až 3. čtvrtletí 2023 snížil o 62 osob. Převaha zemřelých nad živě narozenými činila 2 723 osob. Celkový úbytek obyvatel kraje mírnilo kladné saldo migrace (2 661 osob). Počet živě narozených dětí, zemřelých obyvatel, přistěhovalých osob, sňatků i rozvodů se meziročně snížil.

K 30. 9. 2023 žilo na území Moravskoslezského kraje 1 189 612 obyvatel, z toho 51,0 % žen. Přestože v posledních dvou letech dosáhlo saldo migrace kladných hodnot zásluhou nárůstu přistěhovalých, přirozená měna obyvatel kraje zůstala nadále záporná. Celkově se počet obyvatel kraje od počátku roku snížil o 62 osob. V rámci kraje se úbytek celkového počtu obyvatel týkal okresů Karviná, Bruntál a Frýdek-Místek. Vedle Moravskoslezského kraje se počet obyvatel rovněž snížil v Ústeckém kraji. V ostatních krajích Česka, především v Praze a ve Středočeském kraji, počet obyvatel rostl. Populace celé republiky se v průběhu letošního 1. až. 3. čtvrtletí zvýšila, přírůstek obyvatel činil 54,7 tisíce osob.

Meziroční pokles porodnosti, který započal na počátku roku 2022, pokračoval i v letošním roce. V Moravskoslezském kraji se od ledna do září roku 2023 živě narodilo 7 318 dětí, což ve srovnání se stejným obdobím roku 2022 bylo o 920 méně (pokles o 11,2 %). Nejvíce dětí se při přepočtu na 1 000 obyvatel narodilo v okrese Nový Jičín (8,8 ‰), nejméně pak v okrese Karviná (7,6 ‰). Celkem 3 281 dětí bylo prvorozených (44,8 % všech živě narozených dětí), 2 809 druhorozených (38,4 %) a 1 228 dětí bylo pro matku již jako třetí či další dítě (16,8 %). Mimo manželství se v 1. až 3. čtvrtletí 2023 narodilo 3 703 dětí, tedy 50,6 % z živě narozených (v celém Česku to bylo 47,3 %). Nejvyšší podíl dětí narozených mimo manželství byl s 64,6 % zaznamenán v okrese Bruntál, což byla třetí nejvyšší hodnota mezi všemi okresy v celé republice. Naopak v okrese Frýdek-Místek činila hodnota tohoto podílu pouze 43,5 %.

V prvních třech čtvrtletích roku zemřelo v Moravskoslezském kraji podle předběžných výsledků 10 041 osob, což bylo o 1 021 osob (o 9,2 %) méně než ve stejném období roku 2022. V relativním vyjádření zemřelo z 1 000 obyvatel středního stavu 11,3 osoby, což byla po Ústeckém kraji druhá nejvyšší hodnota. Vyšší hrubá míra úmrtnosti než krajský průměr byla zaznamenána v okresech Karviná (12,5 ‰) a Bruntál (12,1 ‰). Ostatní okresy Moravskoslezského kraje se udržely pod touto hodnotou, všechny ale vykázaly úmrtnost vyšší než celorepublikový průměr (10,2 ‰). V celkovém úhrnu zemřelo 5 239 mužů a 4 802 žen. Zhruba 71 % zemřelých bylo ve věku 70 let a více. Během svého prvního roku života zemřelo v kraji celkem 19 dětí, což odpovídalo hodnotě kojenecké úmrtnosti na úrovni 2,6 ‰, která tak byla vyšší než republikový průměr 2,0 ‰.

Rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých činil v absolutním vyjádření –2 723 osob, v relativním –3,1 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu. Absolutně byla tato hodnota úbytku nejvyšší mezi všemi kraji v Česku, v relativním vyjádření dopadly hůře kraje Karlovarský (–3,8 ‰) a Ústecký (–3,5 ‰). V žádném z okresů Moravskoslezského kraje nedosáhl přirozený přírůstek kladných hodnot. Nejméně obyvatel ubylo jak v absolutním vyjádření (–178 osob), tak i při přepočtu na 1 000 obyvatel (–1,6 ‰) v okrese Nový Jičín. Naopak nejpostiženějším okresem byla Karviná, v níž za tři čtvrtletí ubylo přirozenou cestou 887 osob, tj. 4,9 osoby na 1 000 obyvatel.

Do Moravskoslezského kraje se v 1. až 3. čtvrtletí roku 2023 přistěhovalo 11 103 osob, což ve srovnání s rokem 2022, kdy k nám přišla migrační vlna z Ukrajiny, bylo o 8 501 osob méně. Oproti předchozím letům zůstal počet přistěhovalých vysoký. Z ostatních krajů Česka se přistěhovalo 4 371 osob (39,4 % přistěhovalých) a 6 732 osob ze zahraničí (60,6 % přistěhovalých). Mezi přistěhovalými mírně převažovaly ženy (51,6 %). Nejvíce obyvatel se přistěhovalo do okresu Ostrava-město (6 915 osob), a to i relativně (29,2 osoby na 1 000 obyvatel středního stavu). Nejmenší relativní přírůstek přistěhovalých byl zaznamenán v okrese Bruntál, do kterého se přistěhovalo 14,4 osoby na 1 000 obyvatel.

V hodnoceném období se z kraje vystěhovalo 8 442 osob (o 2 746 více než v 1. až 3. čtvrtletí 2022). Do ostatních krajů Česka se vystěhovalo 5 765 osob (68,3 % vystěhovalých) a 2 677 osob se odstěhovalo do zahraničí (31,7 % vystěhovalých). Rovněž mezi vystěhovalými převládaly s 52,3 % ženy. Nejvíce osob se vystěhovalo z okresů Ostrava-město a Karviná, při přepočtu na 1 000 obyvatel se mezi ně vklínil okres Nový Jičín.

Převaha přistěhovalých nad vystěhovalými v Moravskoslezském kraji za první až třetí čtvrtletí 2023 činila 2 661 osob. Moravskoslezský kraj tak druhým rokem vykázal kladné migrační saldo. Nejvíce obyvatel stěhováním přibylo v Praze a ve Středočeském kraji. Pouze dva z okresů Moravskoslezského kraje vykázaly úbytek obyvatel stěhováním – Bruntál (o 220 osob, tj. –3,3 ‰) a Karviná (o 56 osob, tj. –0,3 ‰). Přírůstek obyvatel stěhováním byl výrazný v okrese Ostrava-město (1 857 osob, při přepočtu na 1 000 obyvatel 7,8 osoby).

Kladná hodnota migračního salda (2 661 osob) spolu s vysokou hodnotou přirozeného úbytku

(–2 723 osob) zapříčinily, že celkový úbytek obyvatel v absolutním vyjádření činil 62 osob. Při přepočtu na 1 000 obyvatel dosáhla hodnota celkového úbytku obyvatel v Moravskoslezském kraji –0,1 osoby. Horší výsledek (–3,5 osoby) vykázal pouze Ústecký kraj. Nejvíce se počet obyvatel zvýšil v Praze (o 19 810 osob) a ve Středočeském kraji (o 12 722 osob), v relativním vyjádření se za Prahu (19,3 osoby na 1 000 obyvatel) zařadil Plzeňský kraj (12,7 osoby).

V 1. až 3. čtvrtletí 2023 bylo uzavřeno 4 699 manželství, tedy o 740 méně než ve stejném období předchozího roku. V téměř dvou třetinách případů to byl pro oba snoubence první sňatek. Za stejné období bylo rozvedeno 1 574 manželství, v 899 případech (57,1 % z úhrnu rozvedených manželství) to byla manželství s nezletilými dětmi. Návrh na rozvod podávali manželé převážně společně (71,2 % z úhrnu rozvedených manželství), popř. se jednalo o návrh ženy (18,6 % z úhrnu rozvedených manželství). Počet rozvodů, které nabyly právní moci do konce září letošního roku, byl meziročně o 97 rozvodů nižší.

Poznámky:

Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2023 jsou předběžné.