Struktura mezd zaměstnanců v Olomouckém kraji v roce 2021
28. 7. 2022
Podle výsledků strukturálního šetření mezd zaměstnanců v roce 2021 přesáhla průměrná měsíční mzda v Olomouckém kraji 37 tis. Kč a medián mezd překročil hodnotu 33 tis. Kč.
Český statistický úřad ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) publikuje již řadu let výsledky strukturální statistiky mezd zaměstnanců. Zveřejněná data vznikla sloučením výsledných databází výběrového šetření Informační systém o průměrném výdělku MPSV (ISPV), které pokrývá mzdovou sféru, a administrativního zdroje Informační systém o platu a služebním příjmu (ISP) Ministerstva financí, který plošně pokrývá platovou sféru. Z těchto zdrojů dat je možné získat řadu podrobných ukazatelů z oblasti mezd, které nejsou možné z šetření podnikového výkaznictví zajišťovaného ČSÚ.
Průměrná hrubá měsíční mzda v Olomouckém kraji v roce 2021 podle výsledků strukturální statistiky mezd činila 37 074 Kč, průměrná mzda mužů 39 282 Kč a průměrná mzda žen 34 500 Kč. Oproti výsledkům v předchozím roce vzrostla celkem o 2 025 Kč, tj. o 5,8 %, mzda mužů zaznamenala nárůst o 2 203 Kč, tj. o 5,9 %, a mzda žen se zvýšila o 1 892 Kč, tj. o 5,8 %.
Ve srovnání výsledků s ostatními 14 kraji republiky byla mzda v kraji 4. nejnižší, a to i v případě mzdy mužů i mzdy žen. Nejnižší mzdy celkem a u mužů byly evidovány u zaměstnanců v kraji Karlovarském, nejnižší mzdy žen pak ve Zlínském kraji. V těchto krajích a ještě v sousedním Pardubickém kraji byly zjištěny nižší mzdy než v Olomouckém kraji. Celková mzda v kraji byla o 9,1 % nižší než průměrná mzda v republice (40 777 Kč) a o 13 420 Kč nižší než průměrná mzda v hl. m. Praze, kde byly sledovány nejvyšší hodnoty průměrné mzdy. Průměrná mzda mužů v kraji byla nižší o 10,3 % oproti průměru (43 785 Kč) a o 16 462 Kč nižší než v Praze. Průměrná mzda žen byla o 7,1 % nižší než republikový průměr (37 125 Kč) a o 10 006 Kč nižší než v Praze.
Ze strukturální statistiky mezd je možné také získat údaje o mediánu mezd, tj. o hodnotě mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení (právě stejný počet mezd je vyšších i nižších než medián). V Olomouckém kraji dosáhl v roce 2021 medián mezd výše 33 135 Kč, u mužů 35 021 Kč a u žen 30 734 Kč. Meziročně se zvýšil o 5,0 %, vyšší nárůst zaznamenal medián mezd mužů (o 5,7 %) než medián žen (o 4,1 % více).
V mezikrajském srovnání byl medián 3. nejnižší, a to platilo u mužů i u žen. Nejnižší medián mezd byl evidován v Karlovarském kraji. Nižší celkový medián mezd než v Olomouckém kraji byl zjištěn ve Zlínském kraji, stejně jako u žen. V případě mužů byl nižší medián mezd kromě Karlovarského kraje evidován ještě v kraji Pardubickém.
Dalšími možnými výstupy ze strukturální statistiky mezd jsou hodnoty mezd podle zaměstnání. Průměrné mzdy podle všech hlavních tříd zaměstnání (dle klasifikace CZ-ISCO) v Olomouckém kraji zaznamenaly meziroční zvýšení, nejvyšší nárůst byl evidován ve třídách specialisté (zvýšení o 7,4 %) a řemeslníci či opraváři (zvýšení o 7,1 %). Hrubé měsíční mzdy v kraji se pohybovaly pod republikovým průměrem s jedinou výjimkou, kterou byly mzdy pomocných a nekvalifikovaných pracovníků (24 004 Kč v Olomouckém kraji, 23 726 Kč v ČR). Průměrné mzdy pracovníků u obsluhy strojů a zařízení a u montérů byly druhé nejnižší mezi kraji, mzdy technických a odborných pracovníků, úředníků a pracovníků ve službách a prodeji třetí nejnižší. Mzdy řídících pracovníků obsadily ve srovnání krajských výsledků čtvrtou nejnižší hodnotu. Průměrné měsíční mzdy řemeslníků a opravářů a pomocných pracovníků dosáhly na páté nejnižší pořadí mezi kraji. Pouze průměrná výše mezd specialistů se pohybovala uprostřed mezi hodnotami za 14 krajů republiky.
Více informací naleznete na internetových stránkách ČSÚ v publikaci Struktura mezd zaměstnanců - 2021.
Kontakt:
Jarmila Benešová
Oddělení informačních služeb
Tel.: 585 731 516
E-mail: jarmila.benesova@czso.cz
Poznámky:
Do hrubých mezd se ve strukturální statistice počítají všechny mzdy za práci včetně prémií, odměn a dalších platů, dále veškeré náhrady mzdy za neodpracovanou dobu (dovolenou, svátky, překážky v práci apod.) a odměny za pracovní pohotovost za celý rok. Průměrná mzda zaměstnance v daném roce je vypočtena poměřením s jeho placenou dobou, tedy počtem měsíců, za které mzdu či náhradu mzdy skutečně pobíral, odečtena je doba nemocí a dalších neplacených nepřítomností v práci za daný rok. Vypočtená průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) tak co nejpřesněji vypovídá o srovnatelných mzdových úrovních v různých zaměstnáních (pracovních místech) při přesně zjištěném objemu placené doby.
Takto vypočtená průměrná mzda však není a nemůže být shodná s průměrnou mzdou zjišťovanou z podnikového výkaznictví ČSÚ, kde je celkový objem mzdových prostředků poměřován evidenčním počtem zaměstnanců podniku, v němž jsou však zahrnuti i zaměstnanci nemocní nebo s neplacenou nepřítomností kratší než 4 týdny. Další rozdíly mezi mzdovou úrovní ve srovnání s jinými statistickými zdroji mohou plynout (kromě vlivu neplacených absencí a odlišného základního souboru šetření) z faktu, že do výsledků strukturální statistiky se nezahrnují zaměstnanci s týdenním úvazkem kratším než 30 hodin.
Detailnější výsledky na úrovni konkrétních zaměstnání pro mzdovou a platovou sféru, včetně další informace o zdrojovém šetření, můžete nalézt v publikaci Ministerstva práce a sociálních věcí Informační systém o průměrném výdělku za rok 2021 nebo na internetových stránkách www.mpsv.cz, včetně podrobných výsledků za jednotlivé kraje (pod názvem Regionální statistika ceny práce – RSCP https://www.mpsv.cz/web/cz/statistika-vydelku).
