Ceny

 

ČSÚ shromažďuje statistické informace o sociálním, ekonomickém a ekologickém vývoji České republiky a jejich jednotlivých částí, zajišťuje jejich srovnatelnost, obstarává statistické informace pro potřeby státních orgánů a orgánů územní samosprávy a zveřejňováním statistických informací přispívá k uspokojování práva občanů na informace.
Jedním z mnoha zjišťování je měsíční šetření spotřebitelských cen, tj. ceny placené obyvatelstvem ve vybraných prodejnách, provozovnách služeb a jiných zpravodajských jednotkách.

Vývoj spotřebitelských cen se sleduje ve vybraných druzích zboží a služeb placených obyvatelstvem – tzv. cenových reprezentantech. Třídí výrobky a služby do 12 hlavních oddílů:
1. Potraviny a nealkoholické nápoje
2. Alkoholické nápoje a tabák
3. Odívání a obuv
4. Bydlení, voda, energie, paliva
5. Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy
6. Zdraví
7. Doprava
8. Pošty a telekomunikace
9. Rekreace a kultura
10. Vzdělávání
11. Stravování a ubytování
12. Ostatní zboží a služby

Od roku 2015 došlo ke změně používané techniky při sběru dat. Kapesní počítače byly nahrazeny tablety. Motivem zavedení tohoto způsobu zpracování bylo nejenom zvýšení kvality dat, efektivita a profesionalita práce, ale také prestiž zaměstnanců ČSÚ a hlavně ekonomické důvody.

V rámci měsíčního šetření spotřebitelských cen se od 3. čtvrtletí 2009 provádí zjišťování cen prodeje starších bytů. Ceny se zjišťují u realitních kanceláří formou výběrového zjišťování, a to čtvrtletně.

Výběr zpravodajské sítě

Zpravodajskou síť tvoří prodejny (včetně hypermarketů, supermarketů, obchodních řetězců), provozovny služeb a ostatní instituce poskytující služby - dále jen "respondenti".

Spotřebitelské ceny se zjišťují ve 35 vybraných okresech ČR a v hl. m. Praze.

Výběr respondentů provádějí terénní pracovníci cenové statistiky ČSÚ po dohodě s majitelem (pověřenou osobou) vytypované vykazující jednotky zpravodajské sítě. Respondenti musí představovat významná centra prodeje či poskytování služeb pro obyvatele v okrese, tzn. že ve zpravodajské síti musí být zařazeny hypermarkety a supermarkety. Lze zařadit např. i asijské prodejce v pevných obchodech (ne krabicový prodej!), nikoliv však tyto prodejce na volných tržištích.

Jiné možnosti zjišťování cen: u některých reprezentantů je prodejci uplatňován katalogový prodej, tzn. že si spotřebitel na základě nabídky katalogu v prodejně zboží vybere a prodejce mu zajistí jeho dodání do prodejny.

Metodika zjišťování spotřebitelských cen

Každá tazatelka šetří měsíčně za každého reprezentanta ceny zpravidla u 1 - 3 respondentů. Výjimku tvoří centrálně sledované ceny. V případě, že se v  okrese některé zboží (služba) nevyskytuje, cena se neuvádí. U  26 vybraných výrobků potravinářského zboží se spotřebitelské ceny šetří jednou měsíčně u tří respondentů, jedná se o tzv. rychlé hlášení.

Indexy spotřebitelských cen jsou používány k měření cenové inflace a jsou rozhodujícím ukazatelem pro stanovení podmínek mzdové regulace, valorizace důchodů, valorizace částek životního minima aj.

Všechny osoby zúčastněné na zjišťování a zpracování údajů jsou vázány mlčenlivostí o všech šetřených skutečnostech ze zákona č. 89/1995 Sb.a tudíž nemohou zjištěné údaje zveřejňovat, ani komukoliv sdělovat a používat je pro jiné účely.

Výsledky jsou zpracovány Odborem statistického zpracování v Hradci Králové.

Publikace

Indexy spotřebitelských cen - inflace (za domácnosti celkem) v členění na 12 hlavních oddílů klasifikace CZ-COICOP jsou zveřejňovány jako Rychlá informace 9. kalendářní den po skončení sledovaného měsíce na internetu. O den později vychází publikace "Indexy spotřebitelských cen (životních nákladů) - základní členění", která je také zveřejňována na internetových stránkách ČSÚ. Výsledky jsou prezentovány pouze ve tvaru agregací vyšší úrovně zpracování, případně jako cenové indexy.