Sebevraždy ve Středočeském kraji v letech 1960 - 2012

Mezi roky 1960 a 2012 ukončilo ve Středočeském kraji svůj život následkem sebevraždy či sebepoškození¹⁾ celkem 12 963 osob. Celkový počet úmrtí za toto období dosáhl v kraji výše 808 598 osob, sebevraždy tak představovaly 1,6 % všech případů úmrtí, tj. tímto způsobem ukončil svůj život v průměru každý šedesátý druhý zemřelý člověk bydlící ve Středočeském kraji. V roce 2012 bylo v kraji vykázáno 208 případů sebevražd.

Je třeba hned v úvodu zmínit, že ze statistického hlediska se jedná o malá čísla, na která mohou mít vliv i náhodné jevy. Přesto je na základě dostupných dat možno poukázat na některé zajímavosti, z nichž mnohé se shodují i s trendy zaznamenanými na úrovni republiky.

Počty sebevražd podle pohlaví ve Středočeském kraji mezi roky 1960 a 2012

Od 60. let sebevražednost ve Středočeském kraji klesala, posledních 20 let stagnuje.

Nejvyšší počty sebevražd byly ve sledovaném období zaznamenány ve Středočeském kraji v 60. letech. V letech 1960 až 1967 překročilo jejich zastoupení mezi všemi zemřelými osobami 2 %, Naopak za nejpříznivější je možné považovat pětileté období mezi roky 1998 a 2002, kdy podíl úmrtí následkem sebevražd ve Středočeském kraji dosáhl hodnoty 1,2 %. Celkový roční počet sebevražd se pohyboval od 152 případů v letech 2001 a 2002 až po 382 úmrtí v roce 1960.

Ve vztahu k počtu obyvatel byla sebevražednost nejvyšší také v roce 1960 (30,4 osob na 100 tis. obyvatel), nejnižší pak v roce 2009, kdy na 100 tisíc obyvatel kraje připadalo 13 případů úmrtí v důsledku sebevraždy.

Podíl mužů dlouhodobě roste, v posledních letech tvoří muži již téměř 85 % všech sebevražd.

Mezi osobami, které ukončily ve Středočeském kraji svůj život sebevraždou, převažovali mezi sledovanými lety 1986 a 2012 vždy muži (obdobně jako v celé republice). Z celkového počtu 5 043 dokonaných sebevražd v tomto období připadalo 3 908 úmrtí na muže (tj. 77,5 %). U zastoupení mužů je navíc možně sledovat během let 1986 až 2012 zvýšení jejich podílu; zatímco v letech 1986 až 1990 činil podíl mužů 72,1 %, mezi lety 2008 a 2012 to bylo již 82,4 %. Rekordním byl rok 2007, kdy zastoupení mužů na všech dokonaných sebevraždách v kraji překročilo 90% hranici (90,6 %), což ale bylo dáno také rekordně nízkým počtem sebevražd žen v tomto roce.

Nejvíce sebevražd bylo v březnu a květnu, nejméně pak v listopadu a prosinci.

V průměru (po přepočtu na stejný počet kalendářních dnů) bylo nejvíce sebevražd spácháno v měsících březen (průměrný počet případů dosáhl mezi roky 1989 a 2012 celkem 18,1 sebevražd), duben a květen (shodných 16,9), na druhé straně se s nejnižším průměrným počtem sebevražd nacházely měsíce listopad (13,2), prosinec (13,5) a únor (13,8).

Počty sebevražd podle kalendářních měsíců ve Středočeském kraji mezi roky 1989 a 2012

Nejvyšší koncentrace sebevražd spadala do jarního období, nejmenší pak do podzimního.

Na jarní období (z hlediska přibližných astronomických ročních období) mezi 21. březnem a 20. červnem připadalo 27,7 % všech sebevražd, druhé nejčetnější bylo s 25,1 % letní období (21. červen až 20. září). Na zimní období mezi 21. prosincem a 20. březnem připadalo 24,5 % úmrtí následkem sebevražd a nejméně početným byl s 22,7 % podzim (21. září až 20. prosinec).

Obdobnou situaci je možné sledovat i v případě rozdělení na meteorologická roční období. Na jaro (období mezi 1. březnem a 31. květnem) připadalo 28,8 % všech případů sebevražd, v letním období (od 1. června do 31. srpna) to bylo 25,7 % případů a v zimním období bylo dokonáno 22,9 % všech sebevražd. Nejnižší zastoupení sebevražd bylo možné sledovat v podzimním období, tj. mezi 1. zářím a 30. listopadem, kdy spáchalo sebevraždu 22,7 % osob.

Období Vánoc a Silvestra vykazovalo nižší sebevražednost, zvýšená byla však na Nový rok.

Štědrý den (24. prosinec) vykazoval z pohledu sebevražd za roky 1989 až 2012 celkem 10 úmrtí, což bylo pod průměrem běžného dne, obdobně jako následující první svátek vánoční (25. prosinec). Jen poloviční v porovnání s denním průměrem byl také Silvestr (31. prosince), na který připadlo šest případů úmrtí. Naopak hned následující den na Nový rok (1. ledna) byla sebevražednost nadprůměrná a sebevraždou zemřelo 17 osob. Z dalších dnů byl nadprůměrný počet sebevražd zaznamenán na svátek sv. Valentýna (14. února), a to 18 případů, naopak v období Velikonoc byla sebevražednost oproti průměru o čtvrtinu nižší. Podprůměrné hodnoty ve vánočním období a nadprůměrné na Nový rok korespondují i se stavem v republice celkem. Celkově je však potřeba mít na zřeteli, že jsou tyto denní počty poměrně malé, z čehož nelze vyvozovat směrodatné závěry.

Sebevraždami nadprůměrným dnem v týdnu bylo pondělí, zatímco víkend byl podprůměrný.

Z hlediska dnů v týdnu se na prvním místě umístilo pondělí (743 případů mezi roky 1989 a 2012), které vykazovalo v porovnání s průměrným denním počtem o téměř pětinu (o 18,8 %) vyšší hodnotu. Za ním následovalo úterý s 647 sebevraždami (o 3,4 % vyšší hodnota než kolik činil denní průměr) a pátek s 616 sebevraždami, který však již byl o 1,5 % nižší než průměrný den v týdnu. Nejméně úmrtí s klasifikovanou příčinou sebevražda bylo zaznamenáno v sobotu (571 případů; 8,7 % pod průměrem), neděli (588 případů, o 6 % méně než denní průměr) a ve čtvrtek (602 případů sebevražd; o 3,7 % méně než průměr). Také v republice celkem bylo nejvíce sebevražd zaznamenáno v pondělí a nejméně v sobotu.

Počty sebevražd podle dnů v týdnu ve Středočeském kraji mezi roky 1989 a 2012

Zvýšilo se zastoupení svobodných a rozvedených, klesl podíl ovdovělých a osob v manželství, což odpovídá demografickým i sociologickým změnám ve společnosti.

Obdobně tomu, jak dochází ke změnám struktury obyvatelstva podle rodinného stavu, tak se v čase měnila
i struktura sebevražd podle rodinného stavu zemřelých následkem sebevraždy. Podíl svobodných osob s pobytem ve Středočeském kraji, které ukončily svůj život sebevraždou, se zvýšil z 17,8 % (průměr let 1989 až 1993) na 25,4 % (průměr za roky 2008 až 2012), obdobně jako u rozvedených osob (ve stejném období z 13,2 % na 22,7 %), zatímco podíl ženatých mužů a vdaných žen poklesl během toho období ze 48,9 % na 40,6 %. Pokles však zaznamenalo i zastoupení sebevražd ovdovělých osob, a to z 20,1 % v letech 1989 až 1993 na 11,3 % mezi roky 2008 a 2012.

Struktura sebevražd ve Středočeském kraji podle rodinného stavu mezi roky 1989 a 2012

V případě sebevražd podle nejvyššího dosaženého vzdělání je od roku 1995 kromě zvýšení zastoupení nezjištěného stavu po roce 2009 (na 61,5 % všech sebevražd roku 2012) patrný poměrně konstantní průběh. Na celkovém počtu sebevražd dokonaných mezi roky 1995 a 2012 (se zjištěným stavem nejvyššího ukončeného vzdělání) se ve Středočeském kraji podílely osoby se základním vzděláním 30,3 %, dalších 48,8 % sebevražd připadalo na osoby se středním vzděláním bez maturity (vč. vyučení), s 16,4 % to byly osoby se středním vzděláním s maturitou a 4,5 % případů tvořily sebevraždy vysokoškolsky vzdělaných osob. Obdobně jako v případě rodinného stavu, tak i v případě sebevražd podle vzdělání kopíruje vývoj víceméně změny vzdělanostní struktury populace v kraji.

Více než 63 % mužů-sebevrahů ukončilo svůj život oběšením, více než 15 % jich sáhlo po zbrani.

Z hlediska vnější příčiny úmrtí převažovala u mužů kategorie úmyslného poškození oběšením, uškrcením
a udušením (63,6 % případů z let 1994 až 2012), s velkým odstupem za nimi následovalo úmyslné sebepoškození výstřelem z jiné a neurčené střelné zbraně (9 % sebevražd mužů), na třetí pozici se umístilo s 5,5 % úmyslné sebepoškození výstřelem z pistole‚ revolveru a na čtvrtém místě to bylo úmyslné sebepoškození skokem z výše (4,7 % sebevražd).

Oběšení zvolila za způsob sebevraždy přibližně polovina žen, po lécích jich sáhlo více než 15 %.

U žen byl podíl příčiny úmrtí následkem úmyslného poškození oběšením, uškrcením a udušením o něco nižší než u mužů, přesto taktéž nejčastější (52,5 %). Druhou nejčastější příčinou úmrtí z kategorie sebevražd bylo s podílem 9,6 % úmyslné sebeotrávení jinými a neurčenými léky‚ léčivy‚ návykovými a biologickými látkami a expozice jejich působení. Jako třetí bylo s podílem 9,2 % vyhodnoceno úmyslné sebepoškození skokem z výše, na čtvrtém místě pak úmyslné sebepoškození utopením a potopením (7,2 % případů).

Ženy téměř pětkrát častěji než muži sahají po lécích, muži více než čtyřikrát častěji po zbrani.

Při porovnání zastoupení jednotlivých příčin úmrtí (sebevražd) podle pohlaví je u žen zřejmá oproti mužům téměř šestinásobná převaha (5,7krát) u zastoupení sebevražd v důsledku úmyslného sebeotrávení antiepileptiky‚ sedativy-hypnotiky‚ antiparkinsoniky‚ psychotropními léky a expozice‚ nezařazené jinde, jakož i 5,3násobná převaha u podílu úmyslného sebeotrávení jinými a neurčenými léky‚ léčivy‚ návykovými a biologickými látkami a expozicí jejich působení. Více než čtyřnásobná převaha u žen oproti mužům byla mezi roky 1994 až 2012 ve Středočeském kraji zřejmá také u úmyslného sebepoškození utopením a potopením (4,4krát), jakož je silná převaha žen patrná i u úmyslného sebeotrávení neopioidními analgetiky‚ antipyretiky a antirevmatiky a expozicí jejich působení. Naopak u mužů je patrná téměř sedminásobná (6,7krát) převaha oproti ženám u příčiny sebevraždy v důsledku úmyslného sebepoškození výstřelem z jiné a neurčené střelné zbraně a 3,7násobná převaha u zastoupení úmrtí v důsledku úmyslného sebepoškození výstřelem z pistole či revolveru.

Polovina mužů i žen páchá sebevraždu doma, jen pětina na ulici či jiném veřejném místě.

Od roku 2007 jsou k dispozici také údaje o místě úmrtí. Nejčastěji dokonali sebevraždu jak muži, tak i ženy doma (51 % mužů a 52,2 % žen), druhá v pořadí byla kategorie na ulici či veřejném místě (muži z 20,1 %, ženy 19,1 %). Celkem 10 % mužů a 10,7 % žen s vnější příčinou úmrtí na sebevraždy zemřelo v nemocnici.

Průměrný věk zemřelých následkem sebevraždy se pohyboval mezi 50 a 60 lety a byl tak o cca 20 let nižší než u všech úmrtí.

Průměrný věk zemřelých následkem vnějších příčin úmrtí na sebevraždy se v letech 1989 až 2012 pohyboval mezi 50,1 a 55,8 lety v případě všech osob, u mužů tento ukazatel činil 48,4 až 54,8 let, u žen pak 49,1 až 63,7 roků. V porovnání s průměrným věkem všech zemřelých osob ve Středočeském kraji se jednalo u všech osob (bez rozdílu pohlaví) o 16 až 23,2 let nižší hodnotu, u mužů byl průměrný věk u osob zemřelých následkem sebevraždy nižší o 12,9 až 20,6 roků, u žen to bylo o 13 až 27,9 let méně.

Nejvyšší úmrtnost na sebevraždy byla u mužů nad 80 let, u žen pak ve věku 50 až 59 let.

Nejvyšší intenzita úmrtnosti následkem sebevražd byla mezi roky 1989 a 2012 patrná u mužů starších 80 let (1,09 ‰), s 0,55 ‰ následovali muži ve věku 70 až 79 let a třetí nejvyšší shodnou úmrtnost mužů ve výši 0,34 ‰ vykazovaly věkové skupiny 40 až 49letých a 60 až 64letých. U žen byly v důsledku celkově nižší sebevražednosti míry úmrtnosti na tuto příčinu nižší. Nejvyšší úmrtnost žen v důsledku sebevražednosti byla zaznamenána ve věku 50 až 59 let (0,27 ‰), následována 80letými a staršími ženami (0,23 ‰) a 70 až 79letými (0,14 ‰).

U úmrtnosti mužů ve věku 20 až 29 let tvořila úmrtnost na sebevraždy okolo šestiny celkové úmrtnosti.

Porovnáním celkové intenzity úmrtnosti (bez ohledu na příčinu úmrtí) a úmrtnosti následkem sebevraždy z pohledu na věkové skupiny je zřejmé, že se mezi roky 1989 a 2012 intenzita úmrtnosti na sebevraždy podílela na celkové úmrtnosti mužů nejvíce u věkové skupiny 20 až 29letých, a to 18 % (tj. na sebevraždu připadalo v této věkové skupině téměř každé šesté úmrtí), následovaná 30 až 39letými, kde činil tento podíl 16,3 %. S rostoucím věkem se u mužů zastoupení sebevražd na celkové úmrtnosti snižovalo a u 80letých a starších mužů činilo již jen 0,7 %. U žen byly celkově podíly intenzity úmrtnosti na sebevraždy nižší, avšak i zde byl patrný snižující se trend zastoupení v souvislosti se zvyšujícím se věkem žen. Nejvyšší zastoupení z celkové úmrtnosti vykazovala úmrtnost na sebevraždy u 20 až 29letých žen, a to 11,9 % (tj. každá cca osmá žena), následovaná 8,2 % u žen 30 až 39letých. U 80letých a starších žen byl podíl necelých 0,2 %.

Z dlouhodobého pohledu byla nejvyšší sebevražednost v okresech Rakovník, nejnižší na Benešovsku.

Z dlouhodobého pohledu (údaje za roky 1960 až 1985 a 1989 až 2012) byla v přepočtu na 100 tisíc obyvatel nejvyšší sebevražednost v okresech Rakovník (26,2 osob/100 tis. obyv., tj. o více než čtvrtinu – 24,8 % – nad celokrajským průměrem), Kladno (25,1) a Mladá Boleslav (22,1), na druhé straně se nacházely okresy Benešov (18,3, tj. o 12,8 % méně, než kolik činil celokrajský průměr), Kutná Hora (18,9) a s hodnotou 19,4 okres Praha-západ.



Další informace:

e-4012-11 Sebevraždy v České republice 2006 až 2010
4012-06 Sebevraždy v České republice 2001 až 2005
04 20-96 Sebevraždy v České republice 1960 až 1995
4012-01 Sebevraždy v České republice 1996 až 2000
e-4027-12 Demografická ročenka krajů 2002 až 2011
Demografické ročenky (pramenná díla) – roky 1960 až 2011
www.stredocesky.czso.cz v sekci Statistiky / Obyvatelstvo

___________________________________________________
¹⁾ Sebevraždy jsou od roku 1994 podle Mezinárodní klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN) zařazeny mezi vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti a vycházejí ze zpracování výkazu „Hlášení o úmrtí“. Výkaz vyplňují matriky podle hlášení „List o prohlídce mrtvého“ vystaveného lékařem, který byl k zemřelému povolán. Zařazení sebevražd v dřívějším období probíhalo podle MKN-8 a MKN-9, resp. jejich revizí.
Úmrtí je označováno jako sebevražda, pokud jsou pro tento závěr jednoznačné důkazy.
Údaje jiných úřadů a institucí mohou být metodicky vymezeny odlišně.