21. března 2023

Počet obyvatel Středočeského kraje vzrostl během roku 2022 o 12,0 tis. osob, koncem roku 2022 v něm žilo celkem 1 398 838 obyvatel, což bylo nejvíce ze všech krajů. Bilance obyvatel nezahrnuje osoby, kterým byla udělena dočasná ochrana v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině. Podle údajů Cizineckého informačního systému mělo ke konci loňského roku tento typ pobytového oprávnění ve Středočeském kraji 61,3 tis. osob. Nárůst počtu obyvatel v loňském roce byl o 15,7 % nižší než v roce 2021, i přesto byl mezi všemi kraji nejvyšší. V záporných hodnotách byl, obdobně jako v letech 2020 a 2021, přirozený přírůstek, zemřelo o 1 091 osob více, než kolik se živě narodilo dětí. Přírůstek stěhováním dosáhl 13 105 osob a byl meziročně o 17,2 % nižší.

Přírůstek obyvatel stěhováním zajišťovalo více saldo stěhování z ostatních krajů republiky (8 536 osob); saldo vnitřního stěhování bylo meziročně o 3,3 % nižší. Citelný pokles, a to o více než třetinu (34,8 %), však zaznamenal přírůstek stěhováním ze zahraničí (4 569 osob). Na svět přišlo v porovnání s rokem 2021 o 12,3 % dětí méně. Počet zemřelých byl oproti roku 2021 nižší o 14,1 %. Meziroční nárůst o pětinu (o 20,8 %) zaznamenala nově uzavřená manželství, počet rozvodů byl nižší o 6,6 %. Do Středočeského kraje se přistěhovalo meziročně o 11,1 % méně osob, vystěhovalých bylo méně o 6,0 %. Nejvíce obyvatel ze zahraničí získal Středočeský kraj z Ukrajiny (2 024 osob), Slovenska (790 osob), Rumunska (206 osob), Vietnamu (162 osob), Filipín (156 osob) a Indie (144 osob).

Tab. 1  Počet a pohyb obyvatel Středočeského kraje (absolutně, relativně, meziroční změny)

 

Podle předběžných údajů měl na konci roku 2022 Středočeský kraj 1 398 838 obyvatel, z nichž bylo 50,6 % žen. Počet obyvatel se během roku 2022 zvýšil o 12 014 osob (mužů přibylo 5 672, žen 6 342), což byla nejvyšší hodnota celkového nárůstu počtu obyvatel mezi kraji. Přírůstek vykázala také hl. m. Praha(o 10 714), jakož i kraje Jihomoravský (o 2 871), Plzeňský (o 1 874), Pardubický (o 324) a Jihočeský (o 162). V ostatních osmi krajích počet obyvatel klesl – v Moravskoslezském kraji o 5 228 osob, v Ústeckém o 2 188, ve Zlínském o 1 065, Karlovarském o 801, Libereckém o 760, Olomouckém o 562, Královéhradeckém o 385 a v Kraji Vysočina o 278 obyvatel. V přepočtu na tisíc obyvatel přibylo nejvíce osob ve Středočeském kraji (8,6), hl. m. Praze (8,4 ‰) a Plzeňském kraji (3,2 ‰), zatímco největší relativní úbytek obyvatel byl zaznamenán v Moravskoslezském (-4,4 ‰), Karlovarském (-2,8 ‰) a Ústeckém (-2,7 ‰) kraji.

Nárůst počtu obyvatel ve Středočeském kraji byl v roce 2022 zapříčiněn výhradně přírůstkem stěhováním. Migrační přírůstek Středočeského kraje byl nejvyšší mezi všemi kraji (přibylo 13 105 osob), a to i v přepočtu na tisíc obyvatel (9,4 ‰). Vyšší počet přistěhovalých než vystěhovalých osob vykázaly všechny kraje republiky kromě Moravskoslezského kraje (nejvyšší přírůstky zaznamenaly kromě Středočeského kraje hl. m. Praha a kraje Plzeňský, Jihomoravský a Pardubický). Přírůstek stěhováním se ve Středočeském kraji však meziročně snížil, a to o 17,2 %. Kladný přírůstek stěhováním zajišťovalo v roce 2022 z téměř dvou třetin (65,1 %) stěhování s ostatními regiony České republiky (8 536 osob, meziročně o 3,3 % méně), u zahraniční migrace převýšil počet přistěhovalých do kraje o 4 569 počet vystěhovalých osob, což bylo o třetinu (34,8 %) méně než v roce 2021.

Graf 1  Celkový, migrační a přirozený přírůstek obyvatel ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2022

Graf 2  Saldo stěhování s ostatními regiony České republiky a se zahraničím ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2022

V roce 2022 byl ve Středočeském kraji, obdobně jako v letech 2020 a 2021, zaznamenán přirozený úbytek obyvatel (o 1 091 osob). V roce 2021 převýšil počet zemřelých osob živě narozené děti následkem zvýšené úmrtnosti o 1 597, zatímco ještě v roce 2019 byl přirozený přírůstek kladný (1 365). Vyšší počet živě narozených dětí než zemřelých osob (a tedy i kladný přirozený přírůstek) zaznamenala v roce 2022 (obdobně jako v roce 2021) mezi kraji pouze Praha (296). Ve všech ostatních krajích zemřelo více osob, než kolik se živě narodilo dětí. Největší převahu zemřelých zaznamenaly kraje Moravskoslezský (o 4 220), Ústecký (o 2 706) a Olomoucký (o 1 537). V přepočtu na tisíc obyvatel byl nejvyšší přirozený úbytek zaznamenán v Karlovarském (-4,2 ‰), Moravskoslezském (-3,6 ‰) a Ústeckém kraji (-3,4 ‰). Středočeský kraj vykázal (kromě Prahy, kde dosáhl přirozený přírůstek jako v jediném z krajů v přepočtu na tisíc obyvatel kladné hodnoty 0,2 ‰), nejnižší přirozený úbytek (-0,8 ‰) ze všech krajů, následovaný Jihomoravským krajem (-1,2 ‰), Krajem Vysočina (-1,9 ‰) a Jihočeským, Královéhradeckým a Plzeňským krajem (shodně -2,2 ‰).

Počet živě narozených dětí ve Středočeském kraji byl v roce 2022 oproti předchozímu roku o 12,3 % nižší (živě se narodilo o 1 853 dětí méně, meziroční pokles počtu živě narozených dětí byl druhý nejvyšší mezi všemi kraji, a to po hl. m. Praze s meziročním poklesem o 13,6 %). K poklesu došlo u počtu zemřelých osob (o 14,1 %, resp. o 2 359 osob; obdobný pokles o 14,1 % zaznamenal i počet zemřelých v celé republice). V roce 2022 byl ve Středočeském kraji v přepočtu na tisíc obyvatel mezi všemi kraji zaznamenán druhý nejnižší počet zemřelých osob (po hl. m. Praze) a pátá nejvyšší hodnota živě narozených dětí.

Třebaže se počet sňatků (6 839) v porovnání s rokem 2021 zvýšil o pětinu (20,8 %), počet nově uzavřených manželství v přepočtu na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 4,9 ‰, což bylo z mezikrajského pohledu nejméně po Kraji Vysočina (4,8 ‰). Během roku 2022 bylo rozvedeno 2 968 středočeských manželství, což bylo meziročně o 209 méně (tj. o 6,6 %). V přepočtu na tisíc obyvatel byl ve Středočeském kraji počet rozvodů (2,1 ‰) po Ústeckém kraji nejvyšší mezi všemi kraji.

Podíl dětí narozených mimo manželství se ve Středočeském kraji meziročně zvýšil o 0,1 p. b. na 47,4 % a zůstal tak pod celorepublikovým průměrem (48,6 %). Mezi kraji se jednalo o pátou nejnižší hodnotu. Nejvíce dětí se narodilo neprovdaným ženám v krajích Ústeckém (63,2 %), Karlovarském (60,8 %) a Libereckém (52,2 %), nejméně pak v hl. m. Praze (41,5 %), Zlínském (42,1 %) a Jihomoravském (43,3 %) kraji. Z hlediska pořadí narození tvořily prvorozené děti 44,7 % ze všech živě narozených dětí, druhorozených bylo 40,4 % a třetích a dalších v pořadí 15,0 %. Největší pokles zaznamenaly prvorozené děti (o 13,6 %), druhorozených bylo meziročně méně o 12,7 % a dětí třetího a vyššího pořadí méně o 6,6 %.

V roce 2022 získal Středočeský kraj zahraničním stěhováním nejvíce osob z Ukrajiny (2 024), Slovenska (790), Rumunska (206), Vietnamu (162), Filipín (156), Indie (144) a Moldavska (139).

Graf 3  Sňatky, rozvody, živě narození, potraty a zemřelí ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2022

Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje byl již devátým rokem v řadě okres Praha-východ, ke konci roku 2022 v něm žilo 191 988 obyvatel (z celorepublikového pohledu se jednalo o 9. nejlidnatější okres). Tento okres zaznamenal zároveň i největší nárůst počtu obyvatel nejen mezi všemi okresy Středočeského kraje, ale i celé republiky, a to jak absolutně (o 3 604 osob), tak i v přepočtu na tisíc obyvatel (o 18,9 ‰). Na opačné straně se nacházel okres Rakovník, v němž žilo koncem roku 2022 celkem 55 075 osob, nejméně ze všech okresů kraje. Z celorepublikového pohledu byl tento okres 6. nejméně lidnatým okresem republiky.

Z 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) v kraji zaznamenaly během roku 2022 v přepočtu na tisíc obyvatel jako jediné pokles počtu obyvatel správní obvody ORP Sedlčany (-4,1 ‰) a Čáslav (-0,4 ‰), na opačné straně se nacházely s největším nárůstem počtu obyvatel správní obvody ORP Český Brod (o 22,5 ‰), Říčany (o 19,8 ‰) a Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (o 18,3 ‰).

Na nárůstu počtu obyvatel Středočeského kraje se dlouhodobě podílejí především okresy Praha-východ a Praha-západ. V roce 2022 došlo v těchto okresech k nárůstu o 3 604, resp. o 2 786 osob (mezi okresy nejvíce v celé republice), jejich podíl na celkovém přírůstku obyvatel kraje se oproti roku 2021 zvýšil ze 44,9 % na 53,2 %. Jedná se o okresy v zázemí Prahy, které dlouhodobě zaznamenávají velké nárůsty počtu obyvatel a počty přistěhovalých osob vykazují ve srovnání s ostatními okresy republiky výrazně vyšší hodnoty. Příznivá věková struktura přistěhovalých osob zde pozitivně ovlivňuje přirozenou měnu obyvatelstva, což se v roce 2022 promítlo do skutečnosti, že tyto dva okresy Praha-východ a Praha-západ společně s hl. m. Prahou a okresem Brno-venkov byly mezi všemi okresy republiky jedinými, v nichž se narodilo více dětí, než kolik zemřelo osob (v okrese Praha-východ dosáhl přirozený přírůstek hodnoty 351, v okrese Praha-západ 250, v hl. m. Praze 296 a v okrese Brno-venkov 9).
 

Graf 4  Celkový, migrační a přirozený přírůstek v okresech Středočeského kraje v roce 2022

Kromě okresů Praha-východ a Praha-západ ve všech ostatních okresech Středočeského kraje zemřelo v loňském roce více osob, než kolik se narodilo dětí. Nejvyšší hodnoty přirozeného úbytku byly zjištěny v okresech Kutná Hora (-284), Kladno (-261), Mladá Boleslav (-221), Příbram (-189) a Benešov (-170).

Tab. 2  Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji a jeho okresech v roce 2022 (absolutní údaje)

Přírůstek stěhováním byl v roce 2022 kladný ve všech okresech Středočeského kraje, v přepočtu na tisíc obyvatel to bylo nejvíce v okresech Praha-východ (17,1 ‰), Praha-západ (16,6 ‰), Beroun (12,8 ‰), Nymburk (9,5 ‰) a Benešov (7,5 ‰). Nejmenší relativní migrační přírůstky byly v roce 2022 zaznamenány v okresech Příbram (3,8 ‰), Kladno (5,4 ‰), Kolín (5,7 ‰) a Kutná Hora (5,8 ‰).

Počet sňatků (v přepočtu na tisíc obyvatel) byl v roce 2022 nejvyšší v okresech Příbram, Kutná Hora a Rakovník a nejnižší v okresech Praha-východ, Benešov a Praha-západ. Nejvíce rozvodů na tisíc obyvatel vykázaly okresy Praha-západ, Rakovník a Praha-východ, nejméně okresy Příbram, Benešov a Nymburk.

Nadpoloviční podíl dětí narozených mimo manželství byl v roce 2022 zjištěn v okresech Mělník (52,9 %) a Rakovník (51,6 %), naopak nejnižšího podílu bylo dosaženo v okresech Praha-západ (43,3 %) a Praha-východ (43,8 %), což byla zároveň devátá a jedenáctá nejnižší hodnota v rámci všech okresů v republice. Dalšími okresy v pořadí byly Kolín (45,6 %) a Beroun (45,9 %).
 

Tab. 3  Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji a jeho správních obvodech obcí s rozšířenou působností v roce 2022

Poznámka:
Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány v České republice v termínu, který umožnil jejich zařazení do statistiky.

Veškeré údaje za rok 2022 jsou předběžné (a nezahrnují osoby s udělenou dočasnou ochranou v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace).

ČSÚ v současné době zpracovává dostupná administrativní data s cílem posoudit charakter pobytu u držitelů dočasné ochrany udělené v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině z hlediska naplnění definice dlouhodobého (obvyklého) pobytu a metodického doporučení Eurostatu k zahrnování osob s dočasnou ochranou do statistiky obyvatelstva dané země. Na základě dat v dalších dostupných administrativních zdrojích lze odhadnout jejich počet ve Středočeském kraji ke konci roku 2022 na 43,4 tisíc osob. Tento odhad bude podléhat dalšímu zpřesnění v souvislosti s aktualizací údajů v administrativních datech, zejména pak s prodlužováním dočasné ochrany.

Další informace obsahuje:

Datová sada
130062-23: Stav a pohyb obyvatelstva v ČR – rok 2022

Rychlá informace
Pohyb obyvatelstva – rok 2022 - Počet narozených v roce 2022 prudce poklesl

Kontakt:
Ing. Mgr. Pavel Hájek
vedoucí oddělení
oddělení informačních služeb, Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj
T 274 054 175
E infoservisstc@czso.cz