Z celkového počtu více než 600 tisíc rodin žijících na území okresů Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa tvořily rodiny s dětmi 47,7 %. V české části euroregionu pak rodiny s dětmi představovaly při sčítání v roce 2001 přesně 50,7 % všech rodin, v německé na základě údajů z roku 2005 pouze 31,3 % a v polské části při sčítání v roce 2002 naopak dokonce 77,0 % všech rodin.

Z 61,2 tisíce rodin s dětmi v okresech české části euroregionu sečtených v roce 2001 domácnosti manželů s dětmi zahrnovaly 45,2 tisíc rodin. V 16,0 tisících případech žili partneři v nesezdaném soužití nebo rodinu tvořil pouze jeden z rodičů a děti. V německé části euroregionu dosáhl počet rodin s dětmi v roce 2005 necelých 100 tisíc, z toho v necelé polovině z nich (47,6 tisíc) bylo vychováváno dítě do 15 let věku. Necelých 30 tisíc těchto rodin tvořili sezdaní rodiče a děti, pouze 19,1 tisíc rodin pak partneři v nesezdaném soužití a nebo pouze jeden z rodičů a děti. V polské části bylo při sčítání v roce 2002 vykázáno téměř 130 tisíc rodin s dětmi. Přičemž dvě třetiny rodin s dětmi tvořily manželské páry (84,8 tisíc).

V roce 2005 vstoupilo do manželství v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa téměř 8 tisíc párů. V české části bylo v přepočtu na 1 000 obyvatel uzavřeno 5,3 sňatků, v německé části 4,0 sňatků a v polské pak 4,9 sňatků. Počet rozvodů evidovaných na všech třech stranách hranice byl přibližně stejný, absolutně nejvíce manželství bylo soudy rozvedeno v české části (1 394 rozvodů) a nejméně v německé části euroregionu (1 291 rozvodů). Relativně nejvyšší úroveň rozvodovosti v přepočtu na 1 000 obyvatel pak vykázala česká část euroregionu (3,3 ‰), v německé části euroregionu připadlo na 1 000 obyvatel 2,0 rozvodů a v polské 2,4 rozvodů. Rozvod vždy postihne velké množství rodin s dětmi. V roce 2005, stejně jako v roce 2000, ve více než 62 % rozvedených manželství v české části euroregionu žily v rodině závislé děti. V německé části dosáhl v roce 2000 tento podíl 64,2 % a v roce 2005 jen 55,8 %.

Na české straně Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa tyto informace o charakteristikách bydlení obyvatel umožňuje získat pouze sčítání lidu, domů a bytů. K 1. 3. 2001 činila obytná plocha na 1 obyvatele v okresech české části 18,7 m² a v průměru na 1 byt připadlo 2,6 osob. Největší podíl rodin byl vykázán v bytech se třemi obytnými pokoji. Úplné rodiny pak bydlely zpravidla ve větších bytech než rodiny neúplné. Nejzřetelněji se tento rozdíl projevil u podílu úplných a neúplných rodin na jejich celkovém počtu žijících v bytech s jedním obytným pokojem. Podíl úplných rodin s jedním dítětem bydlících v jednopokojovém bytě z jejich celkového počtu činil 6,1 % a podíl neúplných rodin s jedním dítětem 13,9 %.

Statistiky charakterizující úroveň bydlení v polské části euroregionu také potvrzují zlepšení bytových podmínek mezi roky 2000 a 2005. Ve sledovaném období se projevilo zvětšení průměrné obytné plochy na 1 osobu z 20,3 m² na 23,6 m² a snížení počtu obyvatel na jeden byt z 3,1 na 2,9 osob. Struktura rodin podle velikosti bytu je i v polské části zjišťována pouze při sčítání. V roce 2002 tak nejvyšší podíl rodin bydlel v bytech o obytné ploše 10,0 – 14,9 m² na 1 osobu, a to 27,1 %. Byty s rozlohou 15,0 – 19,9 m² na 1 osobu užívalo 24,4 % rodin a s obytnou plochou 20,0 – 24,9 m² na 1 osobu 22,8 %. Údaje za polskou část současně ukazují, že zpravidla úplné rodiny s dětmi bydlely ve větších bytech než neúplné rodiny. Výjimečnou skupinu však tvoří neúplné rodiny s jedním dítětem, z nichž dokonce 30,5 % žilo v bytech o rozloze 20,0 – 24,9 m² na 1 osobu a 23,3 % v bytech ještě větších.