Děti v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa
| Děti tvoří jen malou část všech obyvatel Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa a přesto jsou pro budoucí osud jeho populace tak důležité. Skrývají v sobě silný budoucí potenciál ekonomicky aktivních lidí, který bude v dalších letech a desetiletích ovlivňovat společenský život a sociální klima lidské společnosti. Na celém území euroregionu žilo ke konci roku 2005 celkem 221 994 dětí ve věku 0 – 14 let. Jejich počet během let 2000 až 2005 zřetelně poklesl, a to o 50 082 dětí (18,4 %). Z jejich celkového počtu mělo své trvalé bydliště ke konci sledovaného období přes 40 % v polské části (89 743 dětí), téměř 30 % v české části (65 672 dětí) a 30,0 % v německé části euroregionu (66 579 dětí). 
Rozložení dětské populace na jednotlivých stranách hranice však v souvislosti se změnami věkového složení zaznamenalo zajímavý vývoj. Procentuální zastoupení dětí na české straně ze všech dětí euroregionu mezi roky 2000 a 2005 vzrostlo z 26,7 % na 29,6 % a naopak v německé části pokleslo z 33,4 % na 30,0 %. Současně se celkový počet dětí ve všech okresech euroregionu v posledních letech snížil. Nejvýrazněji se v souladu s vývojem věkového složení a populačním chováním obyvatel toto snížení projevilo v okresech německé části euroregionu a nejpříznivěji, tedy s nízkou dynamikou, v okresech v české části. 
V absolutním vyjádření se největší snížení počtu dětí do 15 let věku projevilo v okresech Kamenz (o 5 337 dětí) a Löbau-Zittau (o 5 209 dětí), relativně pak v okrese Niederschlesischer Oberlausitzkreis (pokles o 30,9 %) a ve městě s právy okresu Hoyerswerda (pokles o 41,3 %). Nejmenší dynamika poklesu pak byla v absolutních hodnotách vykázána v okrese Jablonec nad Nisou (o 1 329) a v okrese Kamiennogórski (o 1 270), v relativních pak v okresech Jablonec nad Nisou (pokles o 9,2 %) a Liberec (pokles o 7,5 %). Podíl dětské složky obyvatel mezi jednotlivými okresy euroregionu v roce 2005 vypovídal o nejpříznivějším stavu věkového složení v okresech bolesławiecki (16,8 % dětí z celkového počtu obyvatel okresu), lwówecki a lubański, ve kterých procentuální zastoupení dětské složky obyvatelstva činilo shodně 16,4 %. Nejnižší podíl dětí v populaci pak vykázaly statistiky obyvatelstva ve městech s právy okresu Hoyerswerda (8,6 %) a Görlitz (10,0 %). Rozdíly v populačním chování obyvatel v rámci Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa se ještě výrazněji projevují ve vývoji počtu dětí v podrobnějším věkovém členění. V rámci celého území euroregionu se snížil v souhrnu počet dětí ve všech porovnávaných věkových skupinách, z toho nejdynamičtější pokles byl zaznamenán u nejstarších dětí, tedy ve věkové skupině 10 – 14 let (o 31,2 %). Počet dětí ve věku 6 – 9 let se již snížil jen o 14,5 %, ve věku 3 – 5 let o 4,8 % a nakonec ve věku 0 – 2 let dokonce pouze o 3,5 %. Podobný trend vývoje dětské složky obyvatel ve vybraných věkových skupinách je patrný i z údajů za polskou část euroregionu. Na této straně hranice se projevilo snížení počtu dětí ve věku 10 – 14 let o 17,8 %, ve věku 6 – 9 let dokonce o 20,6 %, ve věku 3 – 5 let pak o 18,8 % a nakonec v nejmladší věkové skupině do 3 let věku o 9,0 %. Zcela odlišný vývoj je pak patrný z číselných údajů za českou a německou část Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa. 
V německé části se největší propad počtu dětí projevil ve věkové skupině 10 – 14 let a to o více než 55 %. Příčiny takto dynamického vývoje jsou velmi dobře patrné z grafu věkové struktury obyvatel německé části euroregionu za rok 2005, na kterém je právě v této věkové skupině velmi zřetelný "zářez" vzniklý významným snížením počtu narozených dětí v první polovině devadesátých let. Tvar grafu věkového složení pak vysvětluje i důvody rostoucího počtu dětí ve věku 6 – 9 let v této části euroregionu v letech 2000 až 2005 o 5,8 % a ve věku 3 – 5 let dokonce o 11,0 %. V nejmladší věkové skupině do 3 let věku se pak v uvedeném období projevilo snížení počtu dětí, a to o 4,5 %. Z grafu věkového složení za českou část euroregionu je patrné, že nejméně dětí se narodilo na konci devadesátých let. Těmto dětem je dnes kolem osmi let, a proto můžeme mezi roky 2000 a 2005 s největší intenzitou sledovat pokles právě u věkové skupiny 6 – 9 let (o 22,7 %) a také u skupiny dětí ve věku 10 –14 let (o 10,1 %). Po roce 1997 docházelo v české části euroregionu k velmi pozvolnému narůstání počtu živě narozených dětí. Přesto se tento vývoj porodnosti projevil ve zvýšení počtu dětí v obou nejmladších věkových skupinách, a to ve věku 0 – 2 let o 5,2 % a ve věku 3 – 5 let o 0,3 %. |
 |
