Z porovnání jednotlivých okresů Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa vychází nejlépe okres złotoryjski (35,8 let) a okres bolesławiecki (36,0 let). Na druhém konci pomyslného žebříčku se umístilo město s právy okresu Hoyerswerda (46,8 let) a okres Löbau-Zittau (46,1 let).

Výše průměrného věku v jednotlivých částech euroregionu, ale i jeho zvyšování v průběhu let, souvisí mimo jiné se změnami v zastoupení obyvatel v jednotlivých věkových skupinách. Tak, jak se zvyšuje průměrný věk obyvatel, snižuje se podíl dětské složky obyvatel v populaci a naopak se zvyšuje procento zastoupení starších osob.

Ještě na konci roku 2000 dosahoval podíl dětí v populaci Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa téměř 16 %, do konce roku 2005 se počet dětí ve věku do 15 let snížil o 18,4 % a procentuální zastoupení dětské složky tak pokleslo na 13,5 %. K největšímu poklesu počtu dětí v průběhu let 2000 – 2005 došlo v německé části euroregionu, a to o 26,8 %. I na polské straně hranice bylo toto snížení velmi výrazné a činilo 17,4 %. Nejmenší pokles potvrdily údaje za českou stranu, zde se počet dětí ve věku do 15 let snížil o necelých 10 %.

Přestože se celkový počet dětí na polské straně hranice v posledních pěti letech značně snižuje, podíl této skupiny osob na celé populaci dosahuje stále nejpříznivější úrovně. Statistiky z konce roku 2005 vykazují podíl dětí ve věku do 15 let ve výši 15,5 %, podíl dětí v české části euroregionu 15,3 % a v německé pouze 10,4 %.

Velmi opačný trend vývoje je naopak charakteristický pro zastoupení starších osob v populaci euroregionu. Mezi roky 2000 – 2005 se počet obyvatel ve věku 65 a více let v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa zvýšil o 10,2 % a podíl starší složky obyvatel v populaci tak vzrostl na téměř 17 %. Největší zásluhu na tomto nárůstu mělo stárnutí obyvatelstva v německé části euroregionu. Počet osob v této nejstarší věkové skupině se v německé části zvýšil v hodnoceném období o 16,9 % a procentuální zastoupení vzrostlo z 18,2 % na 22,8 %. Příčiny tohoto intenzivního nárůstu můžeme hledat přímo ve věkové struktuře. Strom života, který graficky znázorňuje věkové složení obyvatel v německé části euroregionu, ukazuje, že se v posledních letech postupně nad věkovou hranici 65 let přesouvaly silné ročníky narozené ve válečném Německu na konci třicátých a na počátku čtyřicátých let.

Naopak věkové složení obyvatel v české i polské části euroregionu vypovídá o nízkém podílu obyvatel ve věku kolem 65 let. Podobně silné období zvýšené reprodukce žen jako v Německu na území dnešní České republiky nastalo až na konci druhé světové války, a proto lze očekávat, že silné poválečné ročníky překročí pomyslnou věkovou hranici 65 let kolem roku 2010. Věková struktura v polské části euroregionu velmi zřetelně vypovídá o skutečnosti, že v této části sousedního státu nastalo období zvýšené porodnosti ještě o pár let později než v České republice. Poválečný "babyboom" lze datovat v souvislosti s ustálením nového obyvatelstva této části euroregionu od roku 1947. Zvyšování podílu osob ve věku nad 65 let v populaci české a polské části euroregionu nebylo z výše zmíněných důvodů tak intenzivní jako v německé části euroregionu. Mezi roky 2000 až 2005 se podíl nejstarší složky obyvatel v české části zvýšil z 12,9 % na 13,1 % a v polské části z 12,5 % na 13,2 %.

Porovnání stromů života znázorňujících věkovou strukturu v jednotlivých částech euroregionu ukazuje nejen na odlišné složení obyvatel a různé zastoupení osob v hlavních věkových skupinách, ale i na rozdílné populační chování. Přesto se v těchto grafech objevuje shodný výrazný pokles počtu narozených dětí v posledních letech. Ale i zde lze nalézt rozdíly, které však vychází z demografické historie v jednotlivých částech euroregionu.

Na stromu života české části euroregionu jsou dobře patrné "zářezy" vzniklé hospodářskou krizí ve třicátých letech, poválečným babyboomem, nízkou úrovní porodnosti v šedesátých letech, zvýšenou úrovní reprodukce v první polovině sedmdesátých let a v neposlední řadě snižováním plodnosti v posledních letech. V české části euroregionu tak proběhlo první období zvýšené reprodukce na konci druhé světové války a druhé v první polovině sedmdesátých let. Ačkoli se ženy narozené v období druhého babyboomu dožívají v současnosti věku kolem 33 let, míra porodnosti a tak i počet narozených dětí v české části euroregionu nedosahuje příznivé úrovně.

V německé části euroregionu došlo, jak již bylo zmíněno, k období zvýšené reprodukce žen ve třicátých a na počátku čtyřicátých let. Obnova poválečného Německa a také skutečnost, že se do reprodukčního věku postupně dostávaly ročníky narozené během války, přispěly k druhému období zvýšené reprodukce, které lze datovat od roku 1950 do počátku šedesátých let. Poslední populační vlna je na struktuře obyvatel německé části euroregionu patrná v druhé polovině osmdesátých let. Po této vlně již následoval velmi prudký pokles porodnosti, který v podstatě přetrvává až do současnosti.

V polské části euroregionu nastalo období výrazného zvýšení reprodukce po roce 1947 a přetrvalo po celá padesátá léta. Druhá vlna nastala o 25 let později a její vrchol lze datovat do počátku osmdesátých let. Od roku 1983 se i v této části euroregionu počet narozených nepřetržitě snižoval a jeho pokles se zastavil až v roce 2003.

Věkové složení obyvatel na všech třech stranách hranice ukazuje i na vyšší zastoupení žen v populaci starších osob, které je dáno biologickými rozdíly mezi oběma pohlavími a také válečnými ztrátami.

Neméně významnými charakteristikami věkové struktury jsou i kvocienty spočítané z počtu obyvatel zastoupených v hlavních věkových skupinách obyvatelstva, které lze částečně charakterizovat jako počty obyvatel v předproduktivním, produktivním a poproduktivním věku. V české i německé části euroregionu byl jako produktivní věk označen u mužů i žen věk 15 – 64 let, pouze na polské straně v souladu s jejich metodikou byl stanoven věk u mužů 18 – 65 let a u žen 18 – 60 let.

S ohledem na věkové složení obyvatelstva jsou výsledky porovnání ukazatele kvocient mládí i přes rozdílnou metodiku výpočtu nejpříznivější pro polskou část euroregionu. Ukazatel udává počet osob v předproduktivním věku na 1 000 osob v produktivním věku. V polské části jeho úroveň v roce 2005 dosáhla 156, v české části 214 a v německé 238 dětí na 1 000 osob v produktivním věku. Z porovnání jednotlivých okresů Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa vychází nejlépe okres bolesławiecki (260 dětí na 1 000 osob v produktivním věku) a okres lwówecki (257 dětí na 1 000 osob v produktivním věku). Na druhém konci pomyslného žebříčku se umístilo město s právy okresu Hoyerswerda (129 dětí na 1 000 osob v produktivním věku) a okres Niederschlesischer Oberlausitzkreis (152 dětí na 1 000 osob v produktivním věku). V souladu s vývojem věkové struktury se velikost kvocientu mládí ve všech částech euroregionu snižuje.

Posledním ukazatelem charakterizujícím věkové složení obyvatel v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa je sociální kvóta, která vypovídá o poměru počtu osob v neproduktivním věku na 1 000 osob ve věku produktivním. Tato kvóta určitým způsobem popisuje ekonomické zatížení obyvatel. Největší zatížení tak lze sledovat v polské části euroregionu, kde hodnota této kvóty v roce 2005 dosáhla 536 osob v neproduktivním věku na 1 000 osob v produktivním věku. V německé části pak její hodnota činila 496 a v české 398 osob v neproduktivním věku na 1 000 osob v produktivním věku. Mezi okresy euroregionu ze srovnání vycházejí nejlépe okresy Česká Lípa (374) a Jablonec nad Nisou (395), nejhůře polské okresy lwówecki (564) a kamiennogórski (560).

Tab. 2 Obyvatelstvo Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa podle věkových skupin (stav k 31. 12.) - absolutně
Tab. 3 Obyvatelstvo Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa podle věkových skupin (stav k 31. 12.) - v %
Tab. 4 Charakteristiky věkové struktury obyvatel Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa