Metodické vysvětlivky

 

 
Údaj obyvatelstvo udává počet obyvatel daného území (mužů, žen, celkem) v okamžiku, kterým končí stanovené období. Stanoveným obdobím je zpravidla kalendářní rok, konečný stav obyvatelstva v tomto případě vyjadřuje počet obyvatel ve 24 hodin 31. prosince stanoveného roku.

Hustota obyvatel sleduje průměrný počet obyvatel bydlících na daném území, vyjadřuje průměrný počet obyvatel na jednotku plochy (km2) v daném regionu a roce.

Věková struktura obyvatelstva zachycuje stav, při kterém se obyvatelstvo třídí podle jednoletých věkových skupin (jednotek věku) nebo zkráceně podle pětiletých věkových skupin, příp. i podle jinak definovaných věkových kategorií (např. děti do 14 let, senioři ve věku 65 a více let). Věkem obyvatele se v demografické statistice rozumí dokončený věk, jehož osoba dosáhla v okamžiku zjišťování, tedy věk při posledních narozeninách.

Průměrný věk obyvatel je aritmetickým průměrem dat o dokončeném věku za jednotlivé osoby zvýšený o konstantu 0,5 roku. Průměrný věk vyjadřuje průměrný věk žijících obyvatel.

Kvocient mládí je definován jako poměr počtu osob v předproduktivním věku ku 1 000 osobám v produktivním věku.

Kvocient stáří je konstruován jako poměr počtu osob v poproduktivním věku ku 1 000 osobám v produktivním věku.

Sociální kvóta vypovídá o poměru počtu osob v neproduktivním věku (tj. předproduktivním a poproduktivním) ku 1 000 osobám ve věku produktivním.

V české i německé části euroregionu byl jako produktivní věk u mužů a žen označen věk 15 – 64 let, v polské části euroregionu byl použit u mužů věk 18 – 65 let, u žen pak 18 – 60 let.

Za živě narozené dítě je v ČR (podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 11 z roku 1988) považován plod, který projevil po narození aspoň jednu známku života a má porodní hmotnost 500 g a vyšší, případně nižší než 500 g, přežije-li 24 hodin po porodu. Známkami života se rozumí dech, srdeční akce, pulsace pupečníku nebo aktivní pohyb svalstva.

Základem pro sledování úmrtnosti je individuální statistické hlášení o zemřelém, zasílané Českému statistickému úřadu příslušnou matrikou.

Pro klasifikaci jednotlivých příčin úmrtí slouží mezinárodně doporučená systematika, která je revidována každých 10 let. Od roku 1994 jsou v České republice členěny podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN), od roku 1979 do roku 1993 podle předchozí 9. revize Mezinárodního seznamu příčin smrti. Srovnatelnost 9. a 10. revize je omezena.

10. revize Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů

  1. Některé infekční a parazitární nemoci
  2. Novotvary
  3. Nemoci krve, krvetvorných orgánů a některé poruchy týkající se mechanismu imunity
  4. Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek
  5. Nemoci duševní a poruchy chování
  6. Nemoci nervové soustavy
  7. Nemoci oka a očních adnex
  8. Nemoci ucha a bradavkového výběžku
  9. Nemoci oběhové soustavy
  10. Nemoci dýchací soustavy
  11. Nemoci trávicí soustavy
  12. Nemoci kůže a podkožního vaziva
  13. Nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně
  14. Nemoci močové a pohlavní soustavy
  15. Těhotenství, porod a šestinedělí
  16. Některé stavy vzniklé v perinatálním období
  17. Vrozené vady, deformace a chromosomální abnormality
  18. Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde
  19. Poranění, otravy a některé jiné následky vnějších příčin
  20. Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti
Kojenecká úmrtnost vyjadřuje počet zemřelých kojenců (tj. dětí, které zemřely ve věku 0 – 364 dnů) připadající na 1 000 dětí živě narozených ve stejném časovém intervalu.

Přirozený přírůstek obyvatelstva vyjadřuje rozdíl mezi počtem živě narozených dětí ve sledovaném období a v daném území a celkovým počtem zemřelých osob v témž území a v témž období. Pokud je počet živě narozených dětí menší než počet zemřelých, nabývá přirozený přírůstek záporné hodnoty.

Ukazatel přistěhovalí zahrnuje počet případů přistěhování na dané území. Přistěhováním se rozumí změna obce trvalého nebo dlouhodobého pobytu osoby na území ČR (vnitřní stěhování) nebo přes hranici ČR (zahraniční stěhování).

Ukazatel vystěhovalí vyjadřuje počet případů vystěhování z daného území. Vystěhováním se rozumí změna obce trvalého nebo dlouhodobého pobytu osoby na území ČR (vnitřní stěhování) nebo přes hranici ČR (zahraniční stěhování).

Přírůstek stěhováním (migrační saldo) je rozdílem počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob za stejné období v daném území. Společně s přirozeným přírůstkem je základním údajem pro bilanci obyvatelstva sledovaného území. Převažuje-li počet přistěhovalých do územní jednotky nad počtem vystěhovalých, jde o pozitivní migrační saldo, tedy o migrační růst (zisk). Je-li naopak počet vystěhovalých vyšší než počet přistěhovalých, jde o negativní migrační saldo, tedy o migrační úbytek (ztrátu).

Výsledky projekce obyvatelstva v krajích jsou interpretovány vždy podmíněně ve vztahu k použitým vstupním parametrům plodnosti a úmrtnosti. Základním údajem pro výpočet byly počty obyvatel podle pohlaví a jednotek věku v krajích ČR vybilancované k 31. 12. 2002 (práh projekce). Parametry plodnosti (specifické plodnosti žen) a úmrtnosti (koeficienty dožití) byly stanoveny na základě analýzy populačního vývoje, diferencovaně pro jednotlivé kraje podle tříletých průměrů za roky 2000 – 2002. V souhrnu za celou ČR odpovídají očekávanému vývoji podle scénáře střední varianty republikové projekce. Projekce za kraje byla vypočtena bez vlivu vnitřní i zahraniční migrace a ukazuje tedy na hypotetický vývoj počtu a složení obyvatelstva krajů, ovlivněný pouze přirozenou měnou obyvatel. Důvodem je skutečnost, že při odhadu migrace nelze vycházet z minulých trendů a její vývoj považujeme v současné době za prakticky nepředvídatelný. Projekce byla vypočtena komponentní metodou podle pohlaví a jednotek věku v jednoletém kroku projekce.

Za německou stranu jsou prezentovány výsledky 3. regionální prognózy obyvatelstva do roku 2020 (1. varianta). Statistický úřad Spolkové země Sachsen publikoval v roce 2002 projekci vývoje obyvatelstva do roku 2020 ve dvou variantách lišících se v očekávaném vývoji střední délky života a vývoji zahraniční migrace.

Za sňatek je považováno uzavření manželství, za něž příslušná zpravodajská jednotka (matrika) zaslala statistické hlášení o uzavření manželství.

Rozvody jsou statistikou sledovány na základě souborů dat o rozvodech poskytovaných Českému statistickému úřadu příslušnými soudy.

Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání – ISCED (International Standard Classification of Education) byla vypracována a vydána UNESCO již v roce 1976, aby sloužila „jako nástroj vhodný pro shromažďování, zpracování a zpřístupňování vzdělávacích statistik jak v jednotlivých zemích, tak v mezinárodním měřítku“. Zatím k poslední revizi ISCED došlo v roce 1997. Klasifikace má 7 úrovní vzdělávání (0 až 6), které mohou mít vnitřní členění A až C.

Převodní tabulka Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání (ISCED) a české vzdělávací soustavy
Pramen: Ústav pro informace ve vzdělávání

Stupeň
ISCED
Úroveň vzdělání
tomu v českém školském systému odpovídá
ISCED 0
Pre-primary
preprimární
předškolní výchova probíhající v mateřské, speciální mateřské škole; přípravný stupeň na pomocné škole; přípravná třída pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí; osoby bez vzdělání
ISCED 1
Primary
primární
1. stupeň základní (1. - 5. ročník) a speciální základní školy (přípravný, 1. - 5. ročník); pomocná škola (nižší, střední a vyšší stupeň, rehabilitační třídy); 1. a 2. stupeň zvláštní školy (přípravný, 1. - 6. ročník)
ISCED 2
Lower secondary
nižší sekundární
2. stupeň základní (6. - 9. ročník) a speciální základní školy (6. - 9. (10.) ročník); pracovní stupeň pomoc-né školy; 3. stupeň zvláštní školy (7. - 9. (10.) ročník); 1. - 2. ročník 6letého a 1. - 4. ročník 7letého nebo 8letého gymnázia (vč. speciálního); 1. - 4. ročník 8leté taneční konzervatoře; 1 až 2letá praktická škola
ISCED 3
Upper secondary
vyšší sekundární
4leté (speciální) gymnázium a vyšší ročníky 6 - 8letého gymnázia; obory na střední odborné škole (vč. speciální) ukončené závěrečnou zkouškou či maturitou; 5. - 6. ročník taneční konzervatoře; 1. - 3. ročník 5leté a 1. - 4. ročník 4leté konzervatoře; obory na středním odborném učilišti, odbor-ném učilišti a učilišti (vč. speciálních) ukončené závěrečnou zkouškou, popř. maturitou; rekvalifikační kurzy ukončené závěrečnou zkouškou; 3letá praktická škola
ISCED 4
Post secondary
non-tertiary

nástavbové
nástavbové studium; učební obory a rekvalifikační kurzy po absolvování střední školy; kurzy v délce od 6 měsíců do 2 let pro absolventy středních škol; pomaturitní studium na jazykové škole s akreditací MŠMT; pomaturitní studium kvalifikační; vzdělávání absolventů středních škol organizované vysokou školou (nesměřující k udělení titulu)
ISCED 5
First stage
of tertiary

první stupeň
terciárního vzdělání
vyšší odborná škola; pomaturitní studium specializační a inovační; experimentální vyšší studium na středních odborných školách; poslední 2 ročníky konzervatoře (vč. speciální); univerzitní vysokoškolské vzdělávání (studijní programy bakalářské, magisterské navazující na bakalářské, magisterské 4 - 6leté); studium na neuniverzitní vysoké škole; další vzdělávání pro absolventy vyšších odborných škol nebo bakalářských a magisterských studijních programů (nesměřující k udělení titulu); další vzdělávání po absolvování vysoké školy
ISCED 6
Second stage
of tertiary

druhý stupeň
terciárního vzdělání
doktorský studijní program ukončený titulem Ph.D., bývalá vědecká příprava ukončená titulem kandidát věd (CSc.) či doktor věd (DrSc.)
Pozn.: Překlad ISCED vydal Ústav pro informace ve vzdělávání v roce 1999.
 
Obytnou plochu podle metodiky Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 tvoří podlahová plocha obytných místností a část plochy kuchyně, která přesahuje 12 m2. V případě bytu, který se skládá z jediné místnosti (obytné kuchyně), tvoří obytnou plochu bytu plocha celé této místnosti. Do obytné plochy bytu nejsou zahrnuty plochy místností vyčleněných k obchodním nebo pracovním účelům, tyto prostory jsou součástí ostatních prostor bytu.

Rodinné domácnosti (rodiny) jsou jedním z typů cenzových domácností, které jsou tvořeny z osob společně hospodařících v jednom bytě na základě jejich příbuzenských nebo jiných vztahů v rámci jedné hospodařící domácnosti. Jsou tvořeny manželskými páry, resp. druhem a družkou bez dětí nebo s dětmi nebo jedním z rodičů s alespoň jedním dítětem.

Součástí rodinných domácností mohou být i další jednotlivé osoby, pokud společně hospodaří s příslušnou rodinnou cenzovou domácností, netvoří samostatnou rodinu a nebo nejsou podnájemníky (tvoří vždy samostatnou domácnost).