Ostatní plocha zahrnuje pozemky určené jako skladištní a dílenské prostory, stavební místa nesloužící v současné době k jiným účelům, které se nedají zemědělsky využít. Dále jsou to pozemky určené k dopravě nebo k telekomunikaci, pozemky pro zdravotnictví, tělesnou výchovu a rekreaci pracujících, rekreační plochy chat (nikoli soukromých) a hotelů, pozemky určené jako státní přírodní rezervace nebo jiná chráněná území, areály kulturních památek, pokud na nich není plánovaná zemědělská výroba nebo nejde o lesní půdu, parky, veřejné nebo soukromé okrasné zahrady, pozemky určené k dobývání nerostů a jiných surovin, ukládání vedlejších produktů při těžbě nerostů a jiných surovin, stálé manipulační prostory apod. (haldy šachet, silážní jámy, trvalé polní mlaty, tvrdé výběhy pro drůbež, skot a vepřový dobytek, mrchoviště). Patří sem také hřbitovy a pozemky, které nejde zemědělsky obdělávat (rokle, výmoly, ochranné hráze apod.) a pozemky, které neposkytují trvalý užitek z jiných důvodů, zejména plochy zarostlé křovinami nebo zanesené štěrkem nebo kamením nebo slatiny, tj. půdy zamokřené.

Z výše uvedené definice ostatních ploch vyplývá, že mezi zeleň patří především parky a okrasné zahrady, přírodní rezervace a chráněná území. Význam zeleně roste zejména s velikostí obce, tj. čím větší obec, tím větší potřeba "zelených" ploch. Plochy zeleně by měly obyvatelům měst a obcí poskytovat možnost odpočinku, sportu nebo rekreace v příjemném a klidném přírodním prostředí. Neméně významný je přínos zeleně pro kvalitu ovzduší v dané lokalitě.