STATISTICKÁ METODA
| Cílem této publikace je s pomocí vybrané statistické metody kvantifikovat postavení obcí Libereckého kraje v období let 2000 – 2005 ve čtyřech oblastech – demografické, sociální, ekonomické a v oblasti životního prostředí. Pro kvantifikaci postavení obcí kraje byla zvolena bodová metoda. Původně bylo navrženo velké množství ukazatelů za jednotlivé sledované oblasti. Vhodnost těchto ukazatelů byla konzultována nejen pracovníky ČSÚ v Liberci a v Praze, ale i s pracovníky Krajského úřadu Libereckého kraje a Agentury regionálního rozvoje, spol. s r.o. Na základě této diskuse byl značný počet ukazatelů z rozličných důvodů vyloučen. Zbývající počet přibližně 65 ukazatelů byl naplněn daty za všechny obce Libereckého kraje a podroben testování na korelační vazby mezi ukazateli napříč čtyřmi vybranými okruhy. Pro výpočet korelačních koeficientů byla použita funkce MS Excel =CORREL(pole1;pole2).
Korelační analýza připravených ukazatelů ukázala i na množství vazeb, které znamenají mírnou přímou či nepřímou závislost mezi sledovanými indikátory (korelační koeficient dosáhl absolutní hodnoty v intervalu od 0,40 do 0,79). |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Tab. 2 Korelační koeficienty ukazatelů za sociální oblast
Některé z těchto mírně závislých ukazatelů byly na základě výsledků korelační analýzy vyloučeny, určité množství jich však bylo do další části zpracování zahrnuto. Důvodem začlenění těchto indikátorů byla mimo jiné skutečnost, že pro hodnocení regionálních rozdílů do úrovně obcí se nabízí pouze omezené množství možných ukazatelů a potřebných dat. Těsnost ukazatelů nemusí být brána jako překážka v objektivním hodnocení, naopak ji lze využít ke sledování vazeb mezi jednotlivými indikátory. I když významově a obsahově mohou postrádat závislost, jejich úroveň může spolu zprostředkovaně souviset. Provázanost jednotlivých ukazatelů můžeme zjednodušeně demonstrovat např. na ukazateli hustota obyvatelstva. Tento ukazatel pozitivně koreluje s počtem spojů zajištěných veřejnou dopravou v sobotu a s podílem trvale obydlených domů napojených na plyn a kanalizační síť a vzájemně tyto ukazatele korelují i mezi sebou.
Tab. 4 Korelační koeficienty ukazatelů za oblast životního prostředí
Dalším strategickým krokem při použití statistické metody bylo rozhodnutí o počtu intervalů a tím i množství přidělených bodů v rámci bodové metody. Toto rozhodnutí bylo pro další postup práce velmi důležité, a proto mu byla věnována velká pozornost. Bylo zřejmé, že při určování počtu intervalů, do kterých se hodnoty ukazatelů roztřídí, bude nutné potlačit náhodné kolísání četností a zároveň zachovat charakteristické rysy rozdělení. Současně by počet intervalů neměl být příliš malý a ani příliš velký. Příliš malý počet intervalů by mohl vést k nepřehlednému rozdělení, ve kterém by nevynikly zákonitosti charakteristické pro daný soubor. Na stanovení počtu intervalů a jejich délku však neexistuje jednotný názor, a proto konečné stanovení počtu intervalů nebylo snadné. Při velkém rozsahu náhodného výběru je doporučeno zvolit počet intervalů podle potřeby v rozsahu mezi 5 a 20. Jednou z doporučovaných metod vhodných pro určování počtu intervalů je Sturgesovo pravidlo, podle kterého lze počet intervalů vypočítat jako: k = 1 + 3,3 x log n. V našem případě, kdy n odpovídá počtu obcí Libereckého kraje, tedy 215, vychází výsledný počet intervalů na 8,7. Dalším z faktorů, který ovlivnil rozhodování o konečném počtu intervalů, byl strategický záměr zakreslit všechny vybrané ukazatele do názorných kartogramů. S ohledem na možnosti použitého softwaru byl nakonec počet intervalů snížen tedy na šest. 
Většina sledovaných ukazatelů dosahovala svých optimálních hodnot v maximu. Jen málo z hodnocených ukazatelů bylo optimální ve svém minimu. Stanovení optim však bylo nezbytné pro přidělení bodů jednotlivým obcím rozdělených v intervalech podle dosažených výsledných hodnot. Obce zařazené v nejlepším intervalu (z pohledu optima) získaly v rámci bodové metody 6 bodů a v nejhorším vždy 1 bod. V každém případě tak byla obec obodována v rozmezí od 1 do 6 bodů. Výsledný počet získaných bodů byl za jednotlivé obce sečten v každé ze sledovaných oblastí. Obec, která tak získala nejvíce bodů v dané oblasti, se stala nejlépe hodnocenou. Celkový počet získaných bodů za jednotlivé obce byl dále analyzován a mimo jiné opět rozdělen do šesti intervalů a výsledné souhrnné hodnocení zobrazeno pomocí kartogramu. Posledním krokem této statistické metody byl přepočet bodů získaných jednotlivými obcemi v každé z oblastí na jeden ukazatel (celkový počet bodů děleno počet ukazatelů v dané oblasti). Výsledné hodnoty za všechny obce Libereckého kraje pak byly shrnuty do jedné závěrečné tabulky, která umožňuje celkové hodnocení regionálních rozdílů obcí Libereckého kraje v demografické, sociální a ekonomické oblasti, ale i v oblasti životního prostředí. |
 |
