Mezi možnosti, jak potřebné informace od návštěvníků získat, patří realizace plošných šetření v této oblasti. V roce 2005 tak Krajský úřad Libereckého kraje požádal Masarykovu univerzitu v Brně, Centrum regionálního rozvoje o vypracování analýzy návštěvníků Libereckého kraje. Tímto způsobem vznikla studie pod názvem Monitoring návštěvníků Libereckého kraje. Tento projekt byl zajišťován osvědčenou a ověřenou formou dotazníkového šetření v 56 turisticky atraktivních lokalitách Libereckého kraje (40 středisek v turistických oblastech Frýdlantsko, Jizerské hory, Lužické hory a Ještědský hřbet a Máchův kraj – v turistickém regionu Český sever, 10 středisek v turistické oblasti Krkonoše – západ a 6 středisek v turistickém regionu Český ráj). Celý projekt byl zastřešen Českou centrálou cestovního ruchu – CzechTourism. Obdobná studie byla zpracována i v roce 2002, a proto se v následujícím textu pokusíme v hlavních bodech o jejich srovnání.

Co do počtu respondentů byl bohatší rok 2005, ve kterém na otázky tazatelů odpovědělo celkem 2 800 osob, zatímco v roce 2002 se jednalo "pouze" o 1 875 dotazovaných osob. Stejně tak se v roce 2005 zvýšil počet lokalit, ve kterých k šetření došlo, na 56. V roce 2002 se jednalo o 32 lokalit.

Vzhledem k odlišnostem mezi dotazníky použitými při šetření v roce 2002 a 2005 nebylo možné porovnat všechny zjištěné informace. Z tohoto důvodu se pokusíme o srovnání pouze těch poznatků, u kterých to možné je.

Demografické ukazatele

Struktura základního souboru podle pohlaví nevykázala v obou sledovaných letech prakticky žádné změny – v roce 2002 se do šetření zapojilo 55,0 % mužů a 45,0 % žen, v roce 2005 se výsledek změnil pouze o 1 procentní bod, a to ve prospěch žen, tj. ženy tvořily 46,0 % dotazovaných a muži 54,0 %.

Z hlediska věkové struktury není možné oba roky zcela přesně porovnat, a to v důsledku odlišně zvolených věkových kategorií. V roce 2002 tvořili respondenti ve věku do 35 let celkem 43,4 % dotázaných. Plnou polovinu (50,8 %) výběrové populace tvořily osoby ve věku 26 – 45 let. Podíl osob starších – ve věku nad 60 let činil 8,4 % a mladí do 25 let tvořili 17,3 %. V roce 2005 byly z hlediska věkové struktury v souboru nejsilněji zastoupeny osoby ve věku 35 – 49 let (34,0 % respondentů) a 26 – 34 let (30,0 %). Podíl osob starších 60 let je relativně nízký (6,0 %). Nejmladších respondentů – osob do 25 let je v souboru 15,0 %.

Podobná situace nastává také v okamžiku srovnání z hlediska vzdělanostní struktury respondentů. Většina dotazovaných v roce 2002 se přihlásila ke středoškolskému vzdělání (61,2 %). Vysokoškolsky vzděláno pak bylo 27,6 % respondentů. Další kategorií vzdělání, která byla v dotazníku v roce 2002 nabídnuta, bylo vzdělání základní, ke kterému patřilo 9,8 % dotázaných. Při hodnocení vzdělanostní struktury respondentů v roce 2005 byly nabídnuty tři základní úrovně vzdělání – celkem 13 % respondentů uvedlo vzdělání bez maturity, 58 % vzdělání s maturitou a zbývajících 29 % respondentů bylo vzděláno vysokoškolsky.

Geografický původ respondentů

Podle šetření provedeného v roce 2002 představovali cizinci z celkového počtu 1 875 respondentů 445 osob. Ve struktuře těchto zahraničních hostů převažovali hosté z Německa (60,5 %). Dále zde byli relativně četně zastoupeni návštěvníci z Nizozemí (23,1 %). Z Polska pak pocházelo 4,9 % cizinců a Slováci tvořili 2,2 % respondentů. V roce 2005 představovali zahraniční návštěvníci v souboru dotazovaných 571 osob. V jejich struktuře pak opět převažovali především návštěvníci z Německa, ale ve srovnání s rokem 2002 se i přesto jejich podíl snížil na 47,5 %. Druhou výraznou skupinou návštěvníků byli tentokrát turisté z Polska s 22,9 % zastoupením. K významným zdrojovým zemím patří nadále také Nizozemí (16,0 % návštěvníků) a Slovensko (6,0 %). Celkově pak průzkum zachytil zahraniční návštěvníky z 21 zemí.

Geografický původ domácích respondentů byl velmi rozmanitý, a to jak v roce 2002, tak v roce 2005. Návštěvníci k nám přicházejí prakticky ze všech krajů České republiky. Mezi kraji však dominovali zejména návštěvníci ze Středočeského kraje a Hlavního města Prahy (13,0 % v roce 2005), dále kraje Ústeckého (10,0 % v roce 2005) a Královéhradeckého (8,0 % v roce 2005). Stejně tomu bylo i v roce 2002, ale bohužel nemáme k dispozici přesné údaje o jejich procentuelním zastoupení. Ze samotného Libereckého kraje pocházelo v roce 2002 pouze 2,8 % respondentů, v roce 2005 to byla již téměř třetina dotázaných.

V roce 2002 přijela převážná část dotázaných do našeho kraje především jako rodina s dětmi (44,0 %), druhou nejčetnější komunitou byl partnerský pár (31,0 %), následovali známí a příbuzní (15,0 %) – pro srovnání s rokem 2005 tyto dvě komunity spojíme, tzn. vznikne skupina známí, příbuzní, partneři v zastoupení 46,0 %. Jednotlivci se stali návštěvníky kraje v 6,0 %. V roce 2005 se nejčetnější komunitou, která navštívila kraj, stali partneři, známí, přátelé (55,0 %). Rodiny s dětmi tvořili 35,0 % (rodiny s dětmi ve školním věku pak 20,0 % a rodiny s malými dětmi 15,0 %). Podíl jednotlivců činil 10,0 %. Oproti roku 2002 tak bylo možné zaznamenat jednoznačný nárůst všech skupin návštěvníků, častěji však kraj navštěvovaly páry nebo skupiny přátel a známých než rodiny s dětmi.

Ubytování

Změny oproti roku 2002 nastaly také v souvislosti s využitým druhem ubytování. Zatímco v roce 2002 se návštěvníci nejčastěji ubytovávali v penzionu (29,6 %), v roce 2005 preferovali především kempy (26,0 %). Oproti roku 2002 získalo na popularitě také ubytování u příbuzných a známých – pokud se v roce 2002 takto ubytovalo 11,9 % respondentů, v roce 2005 to bylo již 24 % z nich.

V roce 2002 se pak preference domácích a zahraničních návštěvníků příliš nelišila a obě skupiny se nejčastěji ubytovali právě v již zmíněném penzionu (29,7 % domácích a 29,2 % zahraničních respondentů). V roce 2005 však zahraniční návštěvníci výrazně více využívali ubytování v hotelích (22,0 % cizinců) a překvapivě i v kempech (35,0 %). Tuzemští hosté naopak mnohem častěji využili ubytovaní u svých známých a příbuzných (téměř 30 % z nich).

Informace o regionu

Většina turistů, kteří se v roce 2002 rozhodli navštívit Liberecký kraj, získávala informace o regionu prostřednictvím svých známých nebo příbuzných (22,5 %). Celkem 34,1 % respondentů žádné informace nezískávalo – buď region znali (21,6 %), nebo ho navštívili bez předchozích informací (12,7 %). Pro ty, kteří informace cíleně vyhledávali, byly jednoznačně nejvýznamnějším zdrojem turistické průvodce (21,0 %). Služeb internetu využilo pouze 8,8 % respondentů. Návštěvníci ze zahraničí pak výrazně více využívali turistické průvodce (25,8 % oproti 19,4 % domácích), internet (14,8 % oproti 6,9 % domácích) a cestovní kanceláře (10,8 % oproti 2,0 % domácích) a poněkud překvapivě spoléhali také na doporučení známých a příbuzných (24,3 % oproti 21,9 % domácích).

Rok 2005 byl naopak ve znamení využití virtuálních informačních zdrojů – internet tak plně využilo celých 35,0 % dotázaných. I nadále se však potenciální návštěvníci kraje informovali u svých příbuzných a známých (31,0 %). Turistická informační centra využilo 29,0 % respondentů, propagační materiály 27,0 %, média (rádio, TV, tisk) 18,0 % a informace od personálu 12,0 % dotázaných. Pouze 0,1 % respondentů nevyužilo informace z žádného zdroje.

Hlavní způsoby trávení volného času, nejlákavější aktivity

Pro vytvoření co nejzajímavějšího turistického produktu je důležité poznat strukturu aktivit, kterým se návštěvníci během svého pobytu nejraději a nejčastěji věnují.

Většina návštěvníků kraje se v roce 2002 nejvíce věnovala výletům do okolí (56,4 %), pěší turistice (52,9 %) a návštěvě přírodních zajímavostí (49,4 %). Sportovní aktivity zastupuje koupání a plavání s 34,5 % respondentů a cykloturistika s 25,1 % dotázaných. Návštěva kulturních a historických památek byla hlavní náplní času 26,5 % respondentů.

V roce 2005 se v podstatě nevyskytla žádná nová aktivita, které by se turisté během svého pobytu v regionu začali věnovat. Změnila se pouze struktura realizovaných aktivit. Nejvíce oblíbenou činností se tak stala pěší turistika, které se věnovalo téměř 60 % respondentů. I na druhém místě se objevila turistika, ale tentokrát se jednalo o turistiku poznávací, kterou vyznávalo 53,0 % dotázaných osob. Na dalších místech se pak umístila cykloturistika (30,0 %), koupání a vodní sporty (20,0 %), a přestože se jednalo o letní šetření, byla zařazena také aktivita lyžování a zimní sporty (13,0 %). Společenská zábava pak byla nejdůležitější pro 12,0 % respondentů.

Nejčastěji uvedené nedostatky v poskytovaných službách

V roce 2002 znepříjemňovala pobyt zdejším turistům zejména nečistota v hotelích, restauracích a dopravních prostředcích. Pociťovali nedostatek informací, poukazovali na nedostatečné značení stezek a cyklotras, neochotu obsluhy v restauracích a kvalitu služeb ve srovnání s cenou. V roce 2005 za největší problém označili oblast dopravy (tj. dopravní infrastrukturu, dostupnost hromadnou dopravou, služby pro motoristy), dále se nejhůře vyjadřovali k vybavení regionu atrakcemi pro děti, nabídce programů pro volný čas a příležitostem pro zábavu a společenské vyžití. Ve velké míře nebyli respondenti spokojeni ani s čistotou a pořádkem v regionu.