Sklizeň zemědělských plodin na Vysočině v roce 2019 – nárůst u obilovin a brambor, pokles u řepky

 

Celková sklizeň obilovin na Vysočině v roce 2019 ve výši 723 tisíc tun byla třetí nejvyšší v rámci České republiky za Středočeským a Jihomoravským krajem. Podíl kraje na celkové sklizni obilovin v republice činil 9,5 %. Oproti předchozímu roku se sklizeň obilovin v kraji zvýšila o 3,6 %, v celé ČR byla produkce obilovin vyšší o 9,7 %. Nárůst celkové sklizně obilovin na Vysočině byl v roce 2019 způsoben zvýšeným hektarovým výnosem, který proti předchozímu roku vzrostl o 21 kg. Výměra obilovin se naopak zmenšila o 523 hektarů.

Český statistický úřad již tradičně v tomto období zveřejňuje údaje o definitivní sklizni zemědělských plodin v předchozím roce. Kraj Vysočina jako typický venkovský region s vysokým podílem zemědělské půdy zaujímá v těchto přehledech významné místo.

V roce 2019 sklidili zemědělci na Vysočině 5,43 tuny obilovin z jednoho hektaru, což je až dvanáctý výnos v rámci České republiky. Nejvyšší výnos byl dosažen v Hlavním městě Praze a ve Zlínském kraji, kde byla překročena hranice 5,8 tun z hektaru. Vysočina vzhledem k přírodním podmínkám nemůže konkurovat produkčním oblastem, jako je střední a jižní Morava, střední Čechy nebo Polabí.

V Kraji Vysočina je nejrozšířenější obilovinou ozimá pšenice, která zaujímá více než polovinu výměry osevní plochy obilovin. V roce 2019 se z této plochy sklidilo 424 tisíc tun zrna, což je proti předchozímu roku o 5,8 % více. Druhou nejrozšířenější obilovinou je ječmen jarní, kterého bylo v roce 2019 sklizeno téměř 139 tisíc tun, to je jedna pětina z celkové sklizně obilovin.

Zcela konkurenceschopnými obilovinami pro Vysočinu jsou žito, oves a triticale, což vyplývá i ze srovnání výnosů s průměrem ČR v posledních pěti letech. Mezi kraji zaujímá Vysočina první místo ve sklizni žita – téměř 29 tisíc tun představuje 18,3 % republikové sklizně, a dále čtvrté místo po Jihočeském, Plzeňském a Středočeském kraji ve sklizni ovsa – více než 16 tisíc tun představovalo 12,3 % z celkové sklizně ovsa v ČR. U hybridní obiloviny triticale je zaznamenaná také čtvrtá nejvyšší sklizeň mezi kraji – téměř 24 tisíc tun znamenalo 12,2 % z celkové sklizně této plodiny v ČR. Tyto druhy obilovin se však pěstují na podstatně menší výměře. Triticale a oves slouží spíše ke krmným účelům. Naopak žitná mouka a ovesné vločky jsou typickou potravinářskou surovinou. Plocha žita se proti roku 2018 o čtvrtinu zvýšila, zvětšila se i plocha triticale o devět procent a zmenšení výměry bylo evidováno u ovsa (-10 %).

Kukuřice na zrno se na Vysočině pěstuje pouze okrajově, její rozloha v roce 2019 představovala pouze 1,5 % celkové výměry obilovin. Hektarový výnos byl proti předchozímu roku vyšší o 18 procent.

Ve sklizni luskovin se Vysočina umístila s produkcí 7 610 tun na třetím místě za Středočeským a Jihomoravským krajem. Sklizeň řepky byla také třetí nejvyšší za Středočeským a Jihočeským krajem. Plochy řepky byly proti předchozímu roku zmenšeny o 2 261 ha, tj. o 5,3 %, sklizeň dosáhla téměř 124 tisíc tun při výnosu tři tuny z hektaru.

Vysočina je tradičně dominantním krajem v pěstování brambor. Také v roce 2019 se kraj podílel jednou třetinou na celkové produkci brambor v ČR. Ostatních brambor (konzumní + průmyslové) bylo na Vysočině sklizeno téměř 169 tisíc tun, což je proti sklizni v roce 2018 o 13 tisíc tun více. Výměra brambor zůstala mírně pod úrovní předchozího roku, ale rozhodující pro výši produkce byl vyšší hektarový výnos, neboť z každého hektaru bylo sklizeno o dvě a půl  tuny více než v předchozím roce.

Z ostatních zemědělských plodin zaujímá Vysočina první místo ve sklizni pícnin na orné půdě (v seně) a kukuřice na zeleno a siláž (v obou případech kolem 16 % z produkce ČR), což koresponduje s vysokými stavy skotu a také s vyšším stupněm zornění v méně příznivých oblastech. Na čtvrtém místě za Jihočeským, Plzeňským a Moravskoslezským krajem je sklizeň píce v seně z trvalých travních porostů (8,6 % produkce ČR).

V hospodářském roce 2018/2019 spotřebovali zemědělci na Vysočině téměř 39 tisíc tun minerálních hnojiv v čistých živinách, z toho 75 % tvořila hnojiva dusíkatá. Spotřeba statkových hnojiv představovala celkem 2 079 tisíc tun, přičemž 58 % připadá na hnůj. Vápenných hnojiv bylo spotřebováno 76 tisíc tun.

Sklizeň zemědělských plodin v Kraji Vysočina v roce 2019

Sklizeň zemědělských plodin v Kraji Vysočina v porovnání s ČR v roce 2019

Spotřeba hnojiv za hospodářský rok 2018/2019

Vývoj sklizně vybraných plodin v Kraji Vysočina (rok 2000 = 100%)
 

Obiloviny celkem
 

Brambory celkem

Řepka

Průměrný hektarový výnos obilovin ( v t ) podle krajů v roce 2018 a 2019


 

Kontakt:
Ing. Miloslav Witz
Oddělení informačních služeb, Krajská správa ČSÚ v Jihlavě
E-mail: miloslav.witz@czso.cz
Tel.: 567 109 081