V roce 2014 bylo v Kraji Vysočina v průměru evidováno 174 235 nemocensky pojištěných osob. V porovnání s předchozím rokem ubylo více než sedm set pojištěnců. Nově hlášených případů pracovní neschopnosti bylo přes 54 tisíc, což meziročně představuje úbytek o 3,5 %. Snížení počtu nových případů pracovní neschopnosti bylo zaznamenáno ve všech krajích ČR s výjimkou Prahy, Plzeňského a Karlovarského kraje.

Z celkového počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti na Vysočině bylo 45,6 tisíc případů pracovní neschopnosti pro nemoc (84,3 % všech případů pracovní neschopnosti), 2 599 případů pro pracovní úraz a 5 909 ostatních úrazů.

Pracovní neschopnost (vyjádřená průměrným procentem pracovní neschopnosti) dosáhla v roce 2014 na území Vysočiny úrovně 4,037 %. Proti předchozímu roku byl zaznamenán nárůst o 0,138 procentního bodu. V kraji má nejvyšší průměrné procento pracovní neschopnosti okres Žďár nad Sázavou (4,624 %). Nejnižší hodnota byla zaznamenána v okrese Jihlava (3,481 %). V porovnání s ostatními kraji bylo průměrné procento pracovní neschopnosti na Vysočině šesté nejvyšší, nejnižší hodnotu 2,823 % vykázalo Hlavní město Praha, naopak nejvyšší hodnota 4,403 % byla zaznamenána v kraji Zlínském.

V Kraji Vysočina bylo v roce 2014 v průměru denně 7 033 práce neschopných osob (o 211 více než v roce 2013), z toho pro nemoc 5 823 osob, 366 z důvodu pracovních úrazů a 844 pro ostatní úrazy.

Průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti činila v Kraji Vysočina 47,4 kalendářních dnů, což je o 3 dny více než v předchozím roce. Délka pracovní neschopnosti je na Vysočině mírně nad průměrem ČR. Z jednotlivých okresů Kraje Vysočina byla nejvyšší délka trvání jednoho případu zaznamenána v okrese Žďár nad Sázavou (52,9) a nejkratší v okrese Jihlava (42,9). V mezikrajském porovnání byla nejkratší průměrná doba trvání pracovní neschopnosti 40,0 dne vykázána v roce 2014 v Hlavním městě Praze a nejdelší ve Zlínském kraji, a to 55,6 dne.

Poznámka:
Základní ukazatele statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz jsou zpracované z dat administrativního zdroje Informačního systému České správy sociálního zabezpečení. V těchto ukazatelích je v roce 2014 stále patrný vliv legislativních změn v nemocenském pojištění, které započaly v roce 2007. Nejvíce vývoj dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz ovlivnily úpravy ve stanovení výše dávek nemocenského pojištění.

Od 1. 1. 2014 končí dočasné opatření v oblasti nemocenského pojištění, kdy v letech 2011 - 2013 poskytoval zaměstnavatel po dobu prvních 21 dní dočasné pracovní neschopnosti náhradu mzdy a Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) vyplácely nemocenské až od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnancům, kteří byli uznáni dočasně pracovně neschopnými v době od 1. 1. 2014, zaměstnavatelé vyplácejí náhradu mzdy za období prvních 14 dnů trvání pracovní neschopnosti a od 15. kalendářního dne nemocenské vyplácí mzdu OSSZ. Zvyšují se redukční hranice pro výpočet denního vyměřovacího základu pro určení výše dávek nemocenského pojištění. 

Další informace najdete v publikaci: Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz - za rok 2014