20. března 2024

Počet obyvatel Středočeského kraje vzrostl během roku 2023 o 16,5 tis. osob, koncem roku 2023 v něm žilo celkem 1 455 940 obyvatel, o 71,2 tis. více než v druhém nejlidnatějším kraji hl. m. Praze. Nárůst počtu obyvatel Středočeského kraje byl v loňském roce o více než dvě třetiny nižší (o 68,5 %) než v roce 2022, kdy se však počet obyvatel zvýšil o rekordních 52,6 tis. především v důsledku příchodu osob z ozbrojeným konfliktem zasažené Ukrajiny. Záporný byl, již v roce 2020 započatý, přirozený přírůstek, zemřelo o 1 516 osob více, než kolik se živě narodilo dětí. Přírůstek stěhováním dosáhl 18 065 osob a byl meziročně o 66,2 % nižší, i přesto byl, kromě výjimečného roku 2022, nejvyšší za posledních 15 let.

Přírůstek obyvatel stěhováním zajišťovalo z 64,7 % saldo stěhování ze zahraničí (11 697 osob), přistěhovalectvím z ostatních krajů přibylo 6 368 obyvatel. Saldo vnitřního stěhování bylo meziročně o čtvrtinu nižší, zatímco v případě přírůstku zahraničním stěhováním byl zaznamenán pokles o tři čtvrtiny. Na svět přišlo v porovnání s rokem 2022 o 9,0 % méně dětí, druhý rok v řadě byl zaznamenán citelný pokles počtu živě narozených dětí (v roce 2022 bylo dětí meziročně o 10,9 % méně). Počet zemřelých byl oproti roku 2022 nižší o 4,1 % a přiblížil se tak k hodnotě z roku 2019. Meziroční pokles o více než desetinu (o 10,5 %) zaznamenal počet nově uzavřených manželství, počet rozvodů byl nižší o 9,5 %. Do Středočeského kraje se přistěhovalo meziročně o 35,7 % méně osob, zatímco vystěhovalých bylo o 57,3 % více. Nejvíce obyvatel ze zahraničí získal Středočeský kraj z Ukrajiny (9 362 osob), Slovenska (693 osob), Filipín (255 osob), Rumunska (191 osob), Indie (154 osob), Vietnamu (148 osob) a Moldavska (129 osob). Okres Praha-východ poprvé překročil v polovině roku 200tisícovou hranici počtu obyvatel.

Tab. 1  Počet a pohyb obyvatel Středočeského kraje (absolutně, relativně, meziroční změny)

Středočeský kraj měl na konci roku 2023 celkem 1 455 940 obyvatel, z nichž bylo 50,9 % žen. Počet obyvatel se během roku 2023 zvýšil o 16 549 osob (mužů přibylo 7 567, žen 8 982), což byla nejvyšší hodnota (s výjimkou rekordního roku 2022) od roku 2011.  Zároveň se jednalo o druhou nejvyšší hodnotu celkového nárůstu počtu obyvatel mezi všemi kraji. Vyšší přírůstek vykázalo v roce 2023 hl. m. Praha (o 27 406). Dalšími v pořadí po Středočeském kraji byly kraje Jihomoravský (o 9 549), Plzeňský (o 7 986), Kraj Vysočina (o 3 183), Jihočeský (o 2 202), Pardubický (o 1 799), Královéhradecký (o 1 682), Liberecký (o 1 551), Karlovarský (o 1 482), Olomoucký (o 1 062) a Zlínský (o 213). Ve dvou krajích se během loňského roku počet obyvatel snížil, a to v krajích Ústeckém (o 1 168) a Moravskoslezském (o 470). V přepočtu na tisíc obyvatel přibylo nejvíce osob v hl. m. Praze (19,9 ‰), Plzeňském (13,1 ‰) a Středočeském kraji (11,4 ‰), zatímco relativně nejvyšší pokles počtu obyvatel byl zaznamenán v Ústeckém (-1,4 ‰) a Moravskoslezském (-0,4 ‰) kraji.

Nárůst počtu obyvatel ve Středočeském kraji byl v roce 2023 zapříčiněn výhradně přírůstkem stěhování. Migrační přírůstek Středočeského kraje byl druhý nejvyšší mezi všemi kraji (přibylo 18 065 osob, což bylo po Praze s přírůstkem o 27 043 osob nejvíce), v přepočtu na tisíc obyvatel (12,5 ‰) byl Středočeský kraj na třetím místě (po Praze a Plzeňském kraji). Vyšší počet přistěhovalých než vystěhovalých osob vykázaly všechny kraje republiky. Přírůstek stěhováním se ve Středočeském kraji meziročně citelně snížil, a to o dvě třetiny (66,2 %). Kladný migrační přírůstek zajišťovalo v roce 2023 ze 64,7 % zahraniční stěhování (11 697 osob, meziročně o 74,0 % méně), z ostatních regionů České republiky získal Středočeský kraj 6 368 osob, což bylo meziročně o 25,2 % méně.

Graf 1  Celkový, migrační a přirozený přírůstek obyvatel ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2023

Graf 2  Saldo stěhování s ostatními regiony České republiky a se zahraničím ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2023

V roce 2023 byl ve Středočeském kraji zaznamenán, od roku 2020 přetrvávající, přirozený úbytek obyvatel (o 1 516 osob), přičemž ještě v roce 2019 byl přirozený přírůstek kladný (1 365). Vyšší počet živě narozených dětí než zemřelých osob (a tedy i kladný přirozený přírůstek) zaznamenala v roce 2023 (obdobně jako v letech 2021 a 2022) mezi kraji pouze Praha (363). Ve všech ostatních krajích zemřelo více osob, než kolik se živě narodilo dětí. Největší absolutní převahu zemřelých nad narozenými dětmi zaznamenaly kraje Moravskoslezský (o 4 046), Ústecký (o 3 185), Olomoucký (o 1 659) a Jihomoravský (o 1 657). V přepočtu na tisíc obyvatel byl nejvyšší přirozený úbytek zaznamenán v Karlovarském (-4,1 ‰), Ústeckém (-3,9 ‰) a Moravskoslezském kraji (-3,4 ‰). Středočeský kraj vykázal (kromě Prahy, kde dosáhl přirozený přírůstek jako v jediném z krajů v přepočtu na tisíc obyvatel kladné hodnoty 0,3 ‰) nejnižší přirozený úbytek (-1,0 ‰) ze všech krajů, následovaný kraji Jihomoravským (-1,4 ‰), Pardubickým (-1,7 ‰), Plzeňským a Krajem Vysočina (shodně v obou případech -1,9 ‰)

Počet živě narozených dětí ve Středočeském kraji byl v roce 2023 oproti předchozímu roku o 9,0 % nižší (živě se narodilo o 1 218 dětí méně), meziroční pokles počtu živě narozených dětí byl třetí nejnižší mezi všemi kraji. Pokračoval tak druhý rok v řadě, po snížení o 10,9 % v roce 2022, poměrně citelný pokles porodnosti. K poklesu došlo u počtu zemřelých osob (o 4,1 %, resp. o 586 osob; mezi kraji byl relativní pokles třetí nejnižší). V roce 2023 byl ve Středočeském kraji v přepočtu na tisíc obyvatel (9,5 ‰) mezi všemi kraji zaznamenán druhý nejnižší počet zemřelých osob (po hl. m. Praze s 8,9 ‰), zatímco hodnota počtu živě narozených dětí (8,4 ‰) byla pátá nejvyšší.

Počet sňatků (6 181) se v porovnání s rokem 2022 snížil o desetinu (o 10,5 %). Nově uzavřenými manželstvími v přepočtu na tisíc obyvatel (4,3 ‰) se Středočeský kraj umístil na čtvrté pozici s relativně nejnižším počtem sňatků. Během roku 2023 bylo rozvedeno 2 758 středočeských manželství, což bylo meziročně o 290 méně (tj. o 9,5 %). V přepočtu na tisíc obyvatel byl ve Středočeském kraji počet rozvodů (1,9 ‰) čtvrtý nejvyšší mezi všemi kraji.

Podíl dětí narozených mimo manželství se ve Středočeském kraji meziročně snížil o 1,6 p. b. na 45,4 % a zůstal tak pod celorepublikovým průměrem (47,1 %). Mezi kraji se jednalo o pátou nejnižší hodnotu. Nejvíce dětí se narodilo neprovdaným ženám v krajích Ústeckém (62,8 %), Karlovarském (58,0 %) a Libereckém (52,5 %), nejméně pak v hl. m. Praze (38,5 %), Zlínském (41,7 %) a Jihomoravském (42,2 %) kraji. Z hlediska pořadí narození tvořily prvorozené děti 45,1 % ze všech živě narozených dětí, druhorozených bylo 41,1 % a třetích a dalších v pořadí 13,7 %. Počet prvorozených dětí meziročně klesl o 8,0 %, u druhorozených byl zaznamenán pokles o 7,2 % a u třetích a dalších v pořadí bylo méně o 16,9 %.

V roce 2023 získal Středočeský kraj zahraničním stěhováním nejvíce osob z Ukrajiny (9 362 osob), Slovenska (693 osob), Filipín (255 osob), Rumunska (191 osob), Indie (154 osob), Vietnamu (148 osob) a Moldavska (129 osob).

Graf 3  Sňatky, rozvody, živě narození a zemřelí ve Středočeském kraji v letech 2002 až 2023

Nejlidnatějším okresem Středočeského kraje byl již desátým rokem v řadě okres Praha-východ, počet obyvatel v něm překročil během roku 200tisícovou hranici a ke konci roku 2023 v něm žilo 202 067 obyvatel (z celorepublikového pohledu se jednalo o 9. nejlidnatější okres). Okres Praha-východ zaznamenal největší nárůst počtu obyvatel mezi všemi okresy Středočeského kraje, v případě celé republiky byl nárůst čtvrtý nejvyšší (o 3 755 osob; nejvíce po hl. m. Praze a okresech Plzeň-město a Brno-město). V přepočtu na tisíc obyvatel zaznamenal v kraji nejvyšší nárůst počtu obyvatel okres Mladá Boleslav (o 19,2 ‰; nejvíce po okresech Tachov, Plzeň-město a hl. m. Praha). Na opačné straně se nacházel okres Rakovník, v němž žilo koncem roku 2023 celkem 56 410 osob, nejméně ze všech okresů kraje. Z celorepublikového pohledu byl tento okres 5. nejméně lidnatým okresem republiky.

Všech 26 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) v kraji s výjimkou správního obvodu ORP Sedlčany (s úbytkem 15 obyvatel) zaznamenalo během roku 2023 nárůst počtu obyvatel. V přepočtu na tisíc obyvatel zaznamenaly nejvyšší zvýšení počtu obyvatel správní obvody ORP Mladá Boleslav (o 21,3 ‰), Říčany (o 19,2 ‰), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (o 18,4 ‰) a Černošice (o 15,0 ‰), na opačné straně se nacházely Sedlčany (úbytek o 0,7 ‰), s nejmenším nárůstem počtu obyvatel správní obvody ORP Kolín (o 2,1 ‰), Kutná Hora (o 4,5 ‰), Čáslav (4,7 ‰), Mnichovo Hradiště a Rakovník (shodně o 6,2 ‰).

Na nárůstu počtu obyvatel Středočeského kraje se dlouhodobě podílejí především okresy Praha-východ a Praha-západ. V roce 2023 došlo v těchto okresech k nárůstu o 3 755, resp. o 2 391 osob, jejich podíl na celkovém přírůstku počtu obyvatel kraje se oproti roku 2022 zvýšil ze 32,5 % na 37,1 %. Jedná se o okresy v zázemí Prahy, které dlouhodobě zaznamenávají velké nárůsty počtu obyvatel a počty přistěhovalých osob vykazují ve srovnání s ostatními okresy republiky vyšší hodnoty. Příznivá věková struktura přistěhovalých osob zde pozitivně ovlivňuje přirozenou měnu obyvatelstva, což se v roce 2023 promítlo do skutečnosti, že tyto dva okresy Praha-východ a Praha-západ společně s hl. m. Prahou byly mezi všemi okresy republiky jedinými, v nichž se narodilo více dětí, než kolik zemřelo osob (v okrese Praha-východ dosáhl přirozený přírůstek hodnoty 200, v okrese Praha-západ 176 a v hl. m. Praze 363).

Graf 4  Celkový, migrační a přirozený přírůstek v okresech Středočeského kraje v roce 2023

Tab. 2  Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji a jeho okresech v roce 2023 (absolutní údaje)

Kromě okresů Praha-východ a Praha-západ ve všech ostatních okresech Středočeského kraje zemřelo v loňském roce více osob, než kolik se narodilo dětí. Nejvyšší absolutní hodnoty přirozeného úbytku byly zjištěny v okresech Kladno (-443), Příbram (-271), Nymburk (-259), Kutná Hora (-242) a Rakovník (-207), relativně v přepočtu na tisíc obyvatel byl nejvyšší přirozený úbytek v okresech Rakovník (-3,7 ‰), Kutná Hora (-3,1 ‰) a Kladno (-2,6 ‰).

Přírůstek stěhováním byl v roce 2023 kladný ve všech okresech Středočeského kraje, v přepočtu na tisíc obyvatel nejvíce v okresech Mladá Boleslav (19,3 ‰), Praha-východ (17,7 ‰), Praha-západ (13,9 ‰), Beroun (13,2 ‰), Nymburk (12,7 ‰) a Benešov (12,3 ‰). Nejmenší relativní migrační přírůstky byly v roce 2023 zaznamenány v okresech Kolín (5,2 ‰), Příbram (7,4 ‰), Kutná Hora (7,7 ‰), Rakovník (9,9 ‰), Mělník (10,1 ‰) a Kladno (11,8 ‰).

Počet sňatků (v přepočtu na tisíc obyvatel) byl v roce 2023 nejvyšší v okresech Rakovník, Kolín, Mladá Boleslav a Praha-západ a nejnižší v okresech Beroun, Mělník, Benešov a Kutná Hora. Nejvíce rozvodů na tisíc obyvatel vykázaly okresy Rakovník, Praha-východ, Kolín a Kladno, nejméně okresy Kutná Hora, Příbram, Benešov a Praha-západ.
 

Tab. 3  Pohyb obyvatel ve Středočeském kraji a jeho správních obvodech ORP v roce 2023

Nejvyšší podíl dětí narozených mimo manželství byl v roce 2023 zjištěn v okresech Rakovník (49,8 %) Příbram (49,1 %), Mělník (48,6 %) a Kladno (48,4 %), naopak nejnižší podíl byl zaznamenán v okresech Praha-východ (39,6 %) a Praha-západ (40,4 %), což byla zároveň šestá a sedmá nejnižší hodnota v rámci všech okresů v republice. Dalšími okresy v pořadí byly Nymburk (43,4 %) a Kutná Hora (46,2 %).

Mezi deset největších měst Středočeského kraje patřilo k 1. lednu 2024 Kladno (69 078 obyvatel), Mladá Boleslav (46 428), Kolín (33 229), Příbram (32 992), Kutná Hora (21 556), Beroun (21 272), Mělník (20 350), Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (20 073), Kralupy nad Vltavou (18 782) a Benešov (17 035). Nejmenšími městy v kraji byly Miličín v okrese Benešov s 866 obyvateli, Liběchov v okrese Mělník s 1 077 obyvateli a Krásná Hora nad Vltavou v okrese Příbram, kde žilo 1 116 obyvatel.

Ve městech žilo ve Středočeském kraji k 1. lednu 2024 celkem 746 461 obyvatel, což bylo meziročně o 8 070 více (tj. o 1,1 %). Podíl obyvatelstva ve městech tak na počátku ledna 2024 dosáhl 51,3 %, což bylo meziročně o 0,4 p. b. více.
 

Tab. 4 Bilance počtu obyvatel ve městech Středočeského kraje v roce 2023

Poznámka:
Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Od roku 2022 jsou do obyvatelstva zahrnovány osoby s udělenou dočasnou ochranou v České republice s obvyklým pobytem v ČR. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně.

Veškeré údaje za rok 2023 jsou předběžné.

Další informace obsahuje:

Rychlá informace:
Pohyb obyvatelstva – rok 2023

Datová sada:
Údaje z Veřejné databáze

Kontakt:
Ing. Mgr. Pavel Hájek
vedoucí oddělení
oddělení informačních služeb
Krajská správa ČSÚ pro Středočeský kraj
T 274 054 175
E infoservisstc@czso.cz