Sňatky v Kraji Vysočina v letech 1991 až 2012

Vývoj sňatečnosti v Kraji Vysočina celkově odpovídá celorepublikovému trendu, i když některé jevy nastupují s jistým zpožděním a projevují se mírněji.

V letech 1991 až 2012 se v Kraji Vysočina počet uzavřených sňatků s mírnými výkyvy postupně snižoval. Celkově bylo v tomto období na Vysočině uzavřeno více než 57 500 sňatků, při nichž měl ženich trvalé bydliště na území kraje. V jednotlivých letech se jejich počet pohyboval mezi 3 575 v roce 1992 a 2 167 roku 2011.

Obdobný byl i vývoj hrubé míry sňatečnosti (počet sňatků na tisíc obyvatel), která se v průběhu těchto let snížila více než o třetinu. Sňatečnost se po většinu sledovaného období pohybovala mírně pod úrovní celé České republiky, v posledních letech jsou však krajské hodnoty prakticky stejné jako republikové (v roce 2012 shodně 4,3 sňatku na tisíc obyvatel).

Výrazně se zvýšil průměrný věk snoubenců uzavírajících svůj první sňatek, který u ženichů v posledních letech přesáhl 30 let a u nevěst 27 let, když ještě v roce 1991 byl u ženichů necelých 24 let a u nevěst 21 let. Naopak se postupně snižoval podíl prvních sňatků ženichů a nevěst na celkovém počtu uzavřených manželství (tzv. prvosňatečnost) - o 4 procentní body u ženichů a o 3,6 bodu u nevěst. Naproti tomu se zvyšoval podíl zejména druhých sňatků, které na konci období představovaly u ženichů 16,3 % a u nevěst 15,5 % ze všech uzavřených manželství. Počet i podíl třetích, čtvrtých a dalších manželství byl v kraji zanedbatelný.

Tomuto vývoji odpovídá v průběhu sledovaných let i pokles počtu svobodných ženichů (o 4 procentní body na 81,4 %) a nevěst (o 3,6 bodu též na 81,4 %). Naopak vzrostl podíl sňatků rozvedených – u nevěst o 3,7 a u ženichů o 4,8 procentního bodu. Vdovci a vdovy na Vysočině nové manželství uzavírají jen ojediněle.

Mezi Krajem Vysočina a celou Českou republikou se stále udržuje zhruba dvouletý rozdíl v průměrném věku u ženichů i nevěst. V roce 2012 činil průměrný věk ženicha na Vysočině 33,2 let a v České republice 35,5 roku, nevěsty na Vysočině 30,2 roku a v celé České republice 32 let.

V měnící se vzdělanostní úrovni ženichů a nevěst se odráží postupná změna vzdělanostní struktury celé krajské populace. Výrazně se snížil počet i podíl ženichů a nevěst se základním vzděláním nebo středním vzděláním bez maturity, naopak se zvýšil podíl ženichů i nevěst se středním vzděláním s maturitou a zejména vysokoškoláků. Podíl ženichů se základním vzděláním se mezi roky 1994 a 2012 snížil z 9,2 % na 3,2 % a nevěst z 11,1 % na 4,5 %. Naproti tomu zastoupení ženichů s vysokoškolským vzděláním se ve stejném období zvýšilo ze 7,6 % na 21,8 % a nevěst z 5,0 % na 31,5 %.

V devadesátých letech připadalo nejvíce sňatků na měsíce duben a červen, druhý vrchol pak připadal na září a říjen. V následujících letech se ale postupně snižoval počet sňatků v podzimních, zimních a jarních měsících a svatby se konaly převážně od časného léta do počátku podzimu. V letech 2010 až 2012 tak na měsíce červen až září připadlo na Vysočině 66,2 % sňatků. V letech 1994 až 1997 to bylo 42,3 %. Zajímavé také je, že květen jak se zdá poněkud ztrácí svou pověst nešťastného měsíce nevhodného ke vstupu do manželství. Zatímco v letech 1994 až 1997 na tento měsíc připadlo v kraji pouze 1,4 % sňatků, v závěru sledovaného období to bylo již 4,8 %.