Český statistický úřad již tradičně v tomto období zveřejňuje údaje o definitivní sklizni zemědělských plodin v předchozím roce. Kraj Vysočina jako typický venkovský region s vysokým podílem zemědělské půdy zaujímá v těchto přehledech významné místo.

Celková sklizeň obilovin na Vysočině v roce 2015, ve výši 729 tisíc tun, byla čtvrtá nejvyšší v rámci České republiky za Středočeským, Jihomoravským a Jihočeským krajem. Podíl kraje na celkové sklizni obilovin v republice činil 8,9 %. Oproti předchozímu roku se snížila sklizeň obilovin v kraji o 8,9 %, v celé ČR činil pokles 6,8 %. Nižší produkce obilovin na Vysočině byla v roce 2015 způsobena nižším hektarovým výnosem, který proti předchozímu roku klesl téměř o půl tuny. Výměra obilovin se zmenšila o necelých 2 400 hektarů.

V roce 2015 sklidili zemědělci na Vysočině 5,36 tuny obilovin z jednoho hektaru, což je druhý nejnižší výnos v rámci České republiky. Na prvním místě pomyslného žebříčku se umístil Ústecký kraj s výnosem 6,36 t/ha. Vysočina vzhledem k přírodním podmínkám nemůže konkurovat produkčním oblastem, jako je střední a jižní Morava, střední Čechy nebo Polabí.

V Kraji Vysočina je nejrozšířenější obilovinou ozimá pšenice, která zaujímá polovinu výměry osevní plochy obilovin. V roce 2015 se z této plochy sklidilo téměř 413 tisíc tun zrna, což je proti předchozímu roku o 7,9 % méně. Druhou nejrozšířenější obilovinou je ječmen jarní, kterého bylo v roce 2015 sklizeno přes 173 tisíc tun, to je téměř jedna čtvrtina z celkové sklizně obilovin.

Zcela konkurenceschopnými obilovinami pro Vysočinu jsou žito, oves a triticale, což vyplývá i ze srovnání výnosů s průměrem ČR v posledních pěti letech. Mezi kraji zaujímá Vysočina první místo ve sklizni žita - téměř 19 tisíc tun v roce 2015, tj. 17,6 % republikové sklizně a třetí místo po Jihočeském a Plzeňském kraji ve sklizni ovsa – více než 21 tisíc tun v roce 2015, tj. téměř 14 % z celkové sklizně ovsa v ČR. Tyto druhy obilovin se však pěstují v podstatně menší míře. Triticale a oves slouží spíše ke krmným účelům. Naopak žitná mouka a ovesné vločky jsou typickou potravinářskou surovinou. Plochy žita se proti roku 2014 zmenšily o čtvrtinu,triticale o pětinu a ovsa o tři procenta.

Kukuřice na zrno se na Vysočině pěstuje pouze okrajově, její rozloha v roce 2015 představovala pouze 1,6 % celkové výměry obilovin. Hektarový výnos však zaostal za předchozím rokem o 40 %.

Ve sklizni luskovin se Vysočina umístila s produkcí 9 939 tun na třetím místě za Středočeským a Jihomoravským krajem, sklizeň řepky byla třetí nejvyšší za Středočeským a Jihočeským krajem. Plochy řepky byly proti předchozímu roku omezeny o 2 617 ha, tj. o 6,5 %, sklizeň přesáhla 126 tisíc tun při výnosu 3,37 tuny z hektaru.

Vysočina je tradičně dominantním krajem v pěstování brambor. Také v roce 2015 se kraj podílel více než jednou třetinou na celkové produkci brambor v ČR. Ostatních brambor (konzumní + průmyslové) bylo na Vysočině sklizeno přes 141 tisíc tun, což je proti sklizni v roce 2014 o 69 tisíc tun méně, výměra brambor se v roce 2015 snížila o 2,5 % (o 158 ha), ale rozhodující pro výši produkce byl pokles hektarového výnosu o třetinu.

Z ostatních zemědělských plodin zaujímá Vysočina první místo ve sklizni pícnin na orné půdě (v seně) a kukuřice na zeleno a siláž (v obou případech přes 15 % z produkce ČR), což koresponduje s vysokými stavy skotu a také s vyšším stupněm zornění v méně příznivých oblastech. Na třetím místě za Jihočeským a Plzeňským krajem je sklizeň píce v seně z trvalých travních porostů (8,8 % produkce ČR).

V hospodářském roce 2014/2015 spotřebovali zemědělci na Vysočině přes 35 tisíc tun minerálních hnojiv v čistých živinách, z toho 77 % tvořila hnojiva dusíkatá. Spotřeba statkových hnojiv představovala celkem 2 149 tisíc tun, přičemž více jak polovina připadá na hnůj. Vápenných hnojiv bylo spotřebováno téměř 55 tisíc tun.

Více informací naleznete v publikaci  Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin 2015