Český statistický úřad již tradičně v tomto období zveřejňuje údaje o definitivní sklizni zemědělských plodin v předchozím roce. Kraj Vysočina jako typický venkovský region s vysokým podílem zemědělské půdy zaujímá v těchto přehledech významné místo.

Celková sklizeň obilovin na Vysočině v roce 2017 ve výši 696 tisíc tun byla čtvrtá nejvyšší v rámci České republiky za Středočeským, Jihomoravským a Jihočeským krajem. Podíl kraje na celkové sklizni obilovin v republice činil 9,3 %. Oproti předchozímu roku poklesla sklizeň obilovin v kraji o 7 %, v celé ČR byla produkce obilovin nižší o 13,3 %. Propad celkové sklizně obilovin na Vysočině byl v roce 2017 způsoben nižším hektarovým výnosem, který byl proti předchozímu roku menší téměř o půl tuny. Výměra obilovin se naopak zvětšila o 1 872 hektarů.

V roce 2017 sklidili zemědělci na Vysočině 5,21 tuny obilovin z jednoho hektaru, což je pátý nejnižší výnos v rámci České republiky. Na prvním místě pomyslného žebříčku se umístil Středočeský kraj s výnosem 6,07 t/ha. Vysočina vzhledem k přírodním podmínkám nemůže konkurovat produkčním oblastem, jako je střední a jižní Morava, střední Čechy nebo Polabí.

V Kraji Vysočina je nejrozšířenější obilovinou ozimá pšenice, která zaujímá více než polovinu výměry osevní plochy obilovin. V roce 2017 se z této plochy sklidilo téměř 402 tisíc tun zrna, což je proti předchozímu roku o 9,1 % méně. Druhou nejrozšířenější obilovinou je ječmen jarní, kterého bylo v roce 2017 sklizeno přes 148 tisíc tun, to je přibližně jedna pětina z celkové sklizně obilovin.

Zcela konkurenceschopnými obilovinami pro Vysočinu jsou žito, oves a triticale, což vyplývá i ze srovnání výnosů s průměrem ČR v posledních pěti letech. Mezi kraji zaujímá Vysočina třetí místo za Jihočeským a Středočeským krajem ve sklizni žita – téměř 17 tisíc tun představuje 15,6 % republikové sklizně. Třetí místo po Jihočeském a Plzeňském kraji zaujímá také ve sklizni ovsa – více než 19 tisíc tun představovalo 13,4 % z celkové sklizně ovsa v ČR. Také u hybridní obiloviny triticale je zaznamenaná třetí nejvyšší sklizeň mezi kraji – přes 22 tisíc tun znamenalo 12,5 % z celkové sklizně této plodiny v ČR. Tyto druhy obilovin se však pěstují na podstatně menší výměře. Triticale a oves slouží spíše ke krmným účelům. Naopak žitná mouka a ovesné vločky jsou typickou potravinářskou surovinou. Plocha žita se proti roku 2016 nepatrně zmenšila, rozšíření výměry bylo evidováno u ovsa (+12,6 %) a triticale (+4,7 %).

Kukuřice na zrno se na Vysočině pěstuje pouze okrajově, její rozloha v roce 2017 představovala pouze 1,5 % celkové výměry obilovin. Hektarový výnos této plodiny proti předchozímu roku poklesl o téměř jednu pětinu.

Ve sklizni luskovin se Vysočina umístila s produkcí 8 186 tun na šestém místě za Středočeským, Jihomoravským, Ústeckým, Královéhradeckým a Jihočeským krajem. Sklizeň řepky byla třetí nejvyšší za Středočeským a Jihočeským krajem. Plochy řepky byly proti předchozímu roku navýšeny o 295 ha, tj. o 0,7 %, sklizeň přesáhla 119 tisíc tun při nižším výnosu 2,9 tuny z hektaru. To představuje meziroční pokles sklizně o více než 15 tisíc tun.

Vysočina je tradičně dominantním krajem v pěstování brambor. Také v roce 2017 se kraj podílel jednou třetinou na celkové produkci brambor v ČR. Ostatních brambor (konzumní + průmyslové) bylo na Vysočině sklizeno téměř 202 tisíc tun, což je proti sklizni v roce 2016 o 5 tisíc tun méně. Výměra brambor zůstala přibližně na úrovni předchozího roku, ale rozhodující pro výši produkce byl nižší hektarový výnos, neboť z každého hektaru bylo sklizeno o více než jednu tunu méně než v předchozím roce.

Z ostatních zemědělských plodin zaujímá Vysočina první místo ve sklizni pícnin na orné půdě (v seně) a kukuřice na zeleno a siláž (v obou případech přes 17 % z produkce ČR), což koresponduje s vysokými stavy skotu a také s vyšším stupněm zornění v méně příznivých oblastech. Na čtvrtém místě za Jihočeským, Plzeňským a Moravskoslezským krajem je sklizeň píce v seně z trvalých travních porostů (9 % produkce ČR).

V hospodářském roce 2016/2017 spotřebovali zemědělci na Vysočině téměř 37 tisíc tun minerálních hnojiv v čistých živinách, z toho 77 % tvořila hnojiva dusíkatá. Spotřeba statkových hnojiv představovala celkem 2 076 tisíc tun, přičemž 55,8 % připadá na hnůj. Vápenných hnojiv bylo spotřebováno 61 tisíc tun.