Charakteristika SO ORP Náměšť nad Oslavou

Správní obvod Náměšť nad Oslavou leží na jihovýchodním okraji Vysočiny. Na východě sousedí s Jihomoravským krajem a na severu s obcemi správního obvodu Velké Meziříčí. Nejdelší hranici má na západě a jihu se správním obvodem Třebíč. Správní území zahrnuje 27 obcí, což je druhý nejmenší počet v rámci kraje. Na celkovém počtu obyvatel i území se podílí přibližně třemi procenty. V jediném městě, Náměšti nad Oslavou, žije více než třetina obyvatel správního obvodu. Více než polovina výměry připadá na zemědělskou půdu, na třetině uzemí se rozkládají lesy.

Území leží na Jevišovické pahorkatině. Jeho mírně zvlněný povrch je rozčleněn hluboce zaříznutými údolími dvou řek a jedné říčky, terén se mírně svažuje od severozápadu k jihovýchodu. Nejvyšším místem je Zelený kopec (491m) nacházející se mezi Mohelnem a Kramolínem, naopak nejníže položený bod se nachází v místě, kde řeky Oslava a Jihlava protínají hranice správního území. Nejvýznamnější řekou je Jihlava, na které byla vybudována vodní nádrž Dalešice. Toto vodní dílo vytváří jihozápadní hranici se správním obvodem Třebíč. Dalšími vodními toky jsou řeka Oslava a říčka Chvojnice. V severozápadní části byla vybudována i řada rybníků, které slouží k chovu ryb i k rekreaci. K největším a nejznámějším patří Dubovec, Netušil, Stejskal a Rathan. Hluboké kaňonovité údolí Oslavy a Chvojnice se stalo přírodní rezervací. Na strmých svazích říčního údolí roste téměř přirozený, převážně dubový, habrový a bukový les. Mezi chráněná území patří i Mohelenská hadcová step, kde zvláštní mikroklima vytvořilo podmínky pro život celé řady jinde se nevyskytujících druhů rostlin a hmyzu. Nejvzácnější je výskyt kapradiny podmrvky jižní. V oboře přiléhající k náměšťskému zámku se nachází asi 100 třistaletých dubů a pod zámkem je zachován tzv. Žižkův dub, který je starý kolem 1000 let a s obvodem kmene téměř deset metrů je to nejstarší dub na Moravě. Z kulturních památek je asi nejznámější renesanční zámek v Náměšti nad Oslavou, který je výraznou dominantou města. Známý je i vystaveným souborem gobelínů francouzského a vlámského původu. V letech 1946 a 1947 sloužil jako letní sídlo prezidenta Edvarda Beneše. Ke stavebním památkám města patří i kamenný barokní most přes Oslavu s dvojitou galerií soch. Mimořádný kulturní význam mají Kralice nad Oslavou, v tamní tvrzi sídlila bratrská tiskárna, z níž vzešla mj. i Bible kralická.