Výsledky

Výsledky Sčítání 2021 jsou bezplatně k dispozici všem zájemcům ve formě otevřených anonymních dat. Není tedy možné přiřadit konkrétní statistické údaje k jednotlivým osobám, domům, bytům či domácnostem. Přesto Sčítání 2021 představuje cenný zdroj dat o životě v České republice. Stačí porovnat Sčítání 2021 s těmi předchozími.
Výsledky
Výsledky Sčítání 2021

Výsledky Sčítání 2021 budou kompletně zveřejněny na přelomu roku 2021 a roku 2022.

 

 

 

Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011

V roce 2011 se elektronicky sečetla čtvrtina obyvatelstva. Český statistický úřad obdržel celkem 4,33 mil. formulářů v elektronické podobě. V tom bylo 2,8 mil. sčítacích listů osob, 1,05 mil. bytových a 0,48 mil. domovních listů. V rozhodný okamžik sčítání byl 62 dětem přesně jeden den. Nejstarší elektronicky sečtené osobě bylo 106 let.

Více na webu Sčítání 2011.

Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001

Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 se uskutečnilo v souladu s metodickými doporučeními OSN a Eurostatu formou sebesčítání. To znamená, že každá osoba vyplňovala sčítací formulář za sebe, za své děti, případně i za další osoby domácnosti.

Více na webu ČSÚ.

Československé sčítání lidu 1991

Další československé sčítání lidu se uskutečnilo 3. března 1991. Způsobem provedení se neodlišovalo od sčítání předchozích, avšak rychle se měnící společensko-politická situace po listopadu 1989 se odrazila v některých obsahových a metodických změnách.

Více na webu ČSÚ.

Československé sčítání lidu 1980

Čtvrté poválečné sčítání se konalo 1. listopadu 1980. V podstatě se nelišilo od sčítání uskutečněného v roce 1970. Za nové lze považovat prohloubení dat o plodnosti žen, třídění základních sídelních jednotek podle typů a velikosti a také směrové zpracování dat o dojížďce do zaměstnání. Významnější bylo zpracování informací o nedostatku bytů jednotným způsobem až do úrovně jednotlivých měst.

Více na webu ČSÚ.

Československé sčítání lidu 1970

Sčítání lidu 1970 se uskutečnilo k 1. prosinci 1970. Se sčítáním lidu 1970 bylo spojeno též výběrové šetření u 2 % všech domácností – mikrocenzus, jehož základním cílem bylo zjišťování diferenciace v příjmové úrovni různých skupin domácností a postižení některých dalších stránek jejich životní úrovně.

Více na webu ČSÚ.

Československé sčítání lidu 1961

Sčítání 1961 je prvním integrovaným cenzem se vzájemným propojením údajů o obyvatelstvu, domácnostech, bytech a domech. Toto propojení přineslo zcela novou kvalitu dat a výrazně rozšířilo možnosti jejich využití.

Více na webu ČSÚ.

Československé sčítání lidu 1950

První všeobecné sčítání po druhé světové válce se uskutečnilo k 1. březnu 1950. Úzce navazovalo na sčítání v roce 1930. Jako obvykle proběhlo na celém území tehdejšího státu, nicméně na rozdíl od všech předchozích a některých následujících sčítání se v mnoha ohledech lišilo.

Více na webu ČSÚ.

Soupis obyvatelstva v letech 1946 a 1947

Provedení soupisu obyvatelstva si vynutily především velké poválečné změny. Nebylo totiž možné čekat až na výsledky uvažovaného sčítání lidu v roce 1950. Soupis proběhl na Slovensku ke 4. říjnu 1946 a v českých zemích k 22. květnu 1947. Nutno poznamenat, že nešlo o sčítání v pravém slova smyslu.

Více na webu ČSÚ.

Československé sčítání lidu 1930

Druhé československé sčítání lidu se uskutečnilo k 1. prosinci 1930 podle zákona č. 47/1927 Sb. Vycházelo ze zkušeností sčítání 1921, avšak program sčítání byl v několika směrech rozšířen.

Více na webu ČSÚ.

První Československé sčítání lidu 1921

V roce 1919 byl založen Státní úřad statistický jako nový orgán pověřený celostátními statistickými šetřeními. Jedním z nejdůležitějších bylo sčítání lidu. Nově vzniklá Československá republika potřebovala znát co nejpodrobnější demografická data nově vytvořeného státu.

Více na webu ČSÚ.

Sčítání lidu v Rakousko-Uhersku

Rakousko-uherské sčítání mělo za cíl zjistit aktuální počet přítomného obyvatelstva, posléze i směry migrace. Dále podchytit rychlé a výrazné strukturální změny, kterými tehdejší společnost procházela, a konečně určit i národnostní skladbu jednotlivých regionů a míst.

Více na webu ČSÚ.

Předchůdci moderních sčítání

Za vůbec nejstarší dochovaný soupis na českém území je považován soupis majetku litoměřického kostela z roku 1058, který je součástí zakládací listiny knížete Spytihněva II. Z jiných pramenů je zřejmé, že soupisy prováděné na našem území od středověku sledovaly především vojenské a daňové účely.

Více na webu ČSÚ.