1950, sčítání lidu

 


První všeobecné sčítání po 2. světové válce bylo na celém území bývalého Československa uskutečněno k 1. březnu 1950. Úzce navazovalo na sčítání v roce 1930. Vyznačuje se však některými zvláštnostmi od předchozích, ale v některých směrech i následných sčítání.

Poprvé bylo se sčítáním lidu na celém území státu a ve všech obcích spojeno sčítání domů a bytů. Tehdy se však ještě nepodařilo tato data vzájemně propojit. Kromě toho byl současně prováděn soupis průmyslových a živnostenských závodů a soupis zemědělských závodů.

Sčítání 1950 bylo posledním, jehož výsledky byly zpracovány a publikovány za tzv. přítomné obyvatelstvo (tedy podle místa přítomnosti sčítaných osob v den sčítání, nikoli podle místa jejich trvalého bydliště). Rovněž toto sčítání bylo posledním z období do roku 1991, při němž se zjišťovala příslušnost k církvím. Sčítání v roce 1950 důsledně rozlišilo profesní a odvětvové hledisko. Vznikly tak dvě nové klasifikace - odvětvová klasifikace a klasifikace profesní. V odvětvové klasifikaci byla mj. rozlišena průmyslová velkovýroba od malovýroby, což dřívější klasifikace omezená pouze na osobní povolání neumožňovala.

Propagační scénka ČSÚ ke sčítání lidu v roce 1950 v hlavní roli s Janem Werichem

Propagační scénka ČSÚ ke sčítání lidu v roce 1950 v hlavní roli s Janem Werichem


Podstatnou změnou oproti sčítání 1930 pak byla nová definice národnosti, podle které se národností rozuměla příslušnost k národu, s jehož kulturním a pracovním společenstvím je sčítaný vnitřně spjat a k němuž se hlásí.

Jedním ze základních cílů sčítání v roce 1950 bylo postihnout v širším rozsahu změny, ke kterým po druhé světové válce došlo, ztráty v populaci, odsun německého obyvatelstva, reemigraci, nové rozmístění a přesídlení statisíců osob, a to zvláště do pohraničí českých zemí, sociální složení obyvatelstva, údaje o bytovém a domovním fondu a jeho struktuře a některé další důsledky válečných a poválečných změn v národním hospodářství. Cíle sčítání v roce 1950 nebyly v plném rozsahu splněny. Podcenila se náročnost spojení několika soupisů v jedinou akci (především soupisů závodů), kapacitní možnosti, zejména zpracovatelské i možnosti finanční.

Výsledky sčítání byly publikovány postupně jako neveřejné a s omezeným počtem výtisků v letech 1957 - 1958. Pro veřejnost byla data sčítání 1950 uvolněna po odtajnění až v roce 1962.

Přes všechny problémy zůstávají výsledky sčítání 1950 závažným dokumentem doby, kterou charakterizují a cenným informačním pramenem. V této souvislosti nelze opomenout Statistický lexikon obcí Republiky Československé, který kromě řady místopisných údajů a údajů za obyvatelstvo obsahuje i seznam názvů obcí a osad, které byly po 5. květnu 1945 přejmenovány (z německých a maďarských názvů na české a slovenské), sloučeny nebo zrušeny. Značnou informační hodnotu mají i poměrně podrobné údaje o reemigrantech a údaje o sociálně ekonomické struktuře obyvatelstva, odrážející novou situaci ve vývoji společnosti.