Zájem o regionální statistické informace je velice vysoký. Český statistický úřad poskytuje uživatelům základní přehledy o datech za regiony na svých webových stránkách, ale každoročně vydává také série publikací. Dnes Vás chceme seznámit s nejnovějšími analytickými publikacemi, které se snaží odhalit regionální rozdíly. Tyto publikace připravili regionální analytici v ústředí ČSÚ a v sídlech jednotlivých krajů.


Publikace Analýza regionálních rozdílů v ČR

Nejnovější publikace, kterou vydává ČSÚ tento týden. Podobně jako v minulých letech jsou jejím obsahem monotematické regionální analýzy. V letošním titulu se věnujeme (vedle tradiční souhrnné kapitoly) tématům

• Stěhování uvnitř republiky – analyzovali jsme, které velikostní skupiny obcí jsou cílem stěhování, zda jsou rozdíly pro specifické skupiny obyvatel (mladí, střední věk, vysokoškoláci), jak silná je vazba stěhování a otázek bydlení či zaměstnanosti
• Nezaměstnanost a věk nezaměstnaných – porovnávali jsme nezaměstnanost osob v různých věkových skupinách
• Zaměstnanost a její odvětvová struktura – zjišťovali jsme, do jaké míry jsou jednotlivé kraje specializované na jednotlivá odvětví
• Mzdy – zkoumali jsme mzdy v jednotlivých krajích s využitím údajů MPSV zpracované pracovištní metodou, porovnávali jsme výsledky podnikatelského a nepodnikatelského sektoru
• Sociální zabezpečení – porovnávali jsme například kapacity sociálních zařízení, výši důchodů či dávek státní sociální podpory

Klíčové sdělení: Po roce 2000 se začínají lidé více stěhovat. Pokračuje trend devadesátých let, opouštějí velká města a stěhují se do menších obcí v jejich okolí. Prokázala se silná závislost na růstu bytové výstavby, ale také na vývoji nezaměstnanosti.

Další fakta a zajímavosti:

• Ve všech městech nad 50 tisíc obyvatel je počet vystěhovalých vyšší než počet přistěhovalých
• Pouze v 15 ze 131 měst nad 10 tisíc obyvatel převažuje počet přistěhovalých nad vystěhovalými.
• Výrazně nejatraktivnějším regionem pro stěhování je Středočeský kraj, neustále se zvyšuje počet přistěhovalých z Prahy (v roce 1996 5818 osob, v roce 2006 už 13261).
• Vysoký úbytek obyvatel stěhováním u Karlovarského kraje, od roku 2002 tak kraj ztrácí více než 4,5 promile ročně.
• Výrazně vyšší je migrace mladých lidí (20-34 let) a vysokoškoláků, odcházejí nejvíce z Karlovarského a Ústeckého kraje.
• Ke krajům s největšími problémy se zaměstnaností mladých v posledních 5 letech patří kraje Ústecký a Moravskoslezský. K patrnému zvýšení nezaměstnanosti mladých došlo v kraji Karlovarském, který ještě před 5 lety patřil ke krajům s nižší nezaměstnaností. Naopak nezaměstnanost nejmladších se snížila nejvíce v kraji Olomouckém.
• V posledních 2 letech stoupá zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu, nejvíce pak v Libereckém kraji, podíl v roce 2006 43 % ze všech zaměstnaných patří k nejvyšším mezi regiony EU.
• V nepodnikatelské sféře jsou mediánové mzdy ve všech krajích vyšší než ve sféře podnikatelské, jedinou výjimkou byla v 1.pololetí 2007 Praha.
• V podnikatelské sféře upoutá zaostávání mzdové hladiny krajů Karlovarského, Pardubického, Vysočiny, Královéhradeckého, Jihočeského a Zlínského – polovina zaměstnanců v těchto krajích pobírala hrubou měsíční mzdu nižší než 18 000 Kč.
• Mzdy žen se nejvíce blíží mzdám mužů v Praze (86 %) a Libereckém kraji (85 %), největší odstup je v kraji Moravskoslezském (74 %).Jedná se o medián v podnikatelské sféře ve 2.čtvrtletí 2007.
• Stále klesá poměr důchodů a hrubých mezd, výjimkou je Karlovarský kraj, kde se podíl zvýšil a dosáhl nejvyšší úrovně ze všech krajů ČR (40,8 %).
• Nejvyšší kapacity domovů a penzionů pro důchodce v přepočtu na osoby důchodového věku jsou v Ústeckém a Zlínském kraji, nejnižší v Praze.

Publikace Věda a výzkum v regionálním pohledu

Věda a výzkum je téma získávající stále větší váhu v politice všech vyspělých zemí. Na konci léta ČSÚ vydalo vůbec první analýzu, která se otázkami vědy a výzkumu zabývá v regionálním pohledu. Zkoumali jsme lidské zdroje, mzdovou diferenciaci, stěhování osob s VŠ vzděláním, konfrontovali jsme i postavení našich regionů s regiony EU.

Klíčové sdělení: Pouze ve 3 krajích dochází ke zvyšování počtu přírůstku vysokoškoláků stěhováním (Praha, Středočeský a v menší míře i Jihomoravský kraj).

Další fakta a zajímavosti:

• Podobně jako v západní Evropě se soustřeďují aktivity vědy a výzkumu do regionů s největšími městy (Praha, Jihomoravský kraj). Nastal rozvoj v širším zázemí metropole (Středočeský kraj) a v progresivních průmyslových regionech (Plzeňský, Pardubický, Zlínský kraj), hlavně co se týče aktivit vázaných na soukromý sektor a progresivní technologie v oborech průmyslu.
• Pouze tři kraje získávají stěhováním vysokoškoláky (Praha, Středočeský a v menší míře i Jihomoravský kraj). Zatímco do Středočeského kraje míří především vysokoškoláci z Prahy (5,6 tisíc v období 1991-2004), Praha získává stále více vysokoškoláků z regionů postižených vysokou nezaměstnaností. Nejvíce vysokoškoláků odchází z Karlovarska, Vysočiny a Moravskoslezského kraje.
• Ve všech krajích mimo Karlovarského došlo k růstu podílu zaměstnanců vědy a výzkumu. Za ostatními v podílu těchto zaměstnanců stále více zaostávají v Karlovarském a Ústeckém kraji.
• Nejvyšší technologickou a znalostní úroveň ekonomiky (podle zaměstnanosti v sofistikovaných oborech) mezi regiony nových členských států EU má Praha, kterou s odstupem následují metropolitní regiony Maďarska a Slovenska. Mimo Prahy se nad úroveň EU 25 dostávají ve středních Čechách a na severovýchodě Čech (Královehradecký, Pardubický a Liberecký kraj).

Publikace Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji České republiky v letech 2000 až 2005

Tento týden vydává ČSÚ také publikaci, jejímž cílem je srovnání pozice správních obvodů obcí s rozšířenou působností a určení silných a zaostávajících oblastí. Uplatnily se netradiční metody víceaspektního hodnocení, kdy z 52 ukazatelů bylo spočítáno hodnocení ve čtyřech tematických oblastech – demografické, sociální, ekonomické a v oblasti infrastruktury, polohy, dostupnosti a životního prostředí. V hodnocení správních obvodů není zahrnuto hlavní město Praha, které toto správní členění nevyužívá.

Klíčové sdělení: Největší regionální rozdíly v ČR se projevují v ekonomické oblasti, nejméně rozdílné postavení pozorujeme ve sféře sociální. Nebyly zjištěny kraje, v nichž by všechny správní obvody měly výrazně lepší pozici než správní obvody krajů jiných.

Další fakta a zajímavosti:

• V ekonomické oblasti je nejmarkantnější význam krajských center, s výjimkou Ústeckého kraje byl správní obvod se sídlem kraje hodnocen vždy nejpříznivěji. Území s celkově nepříznivým hodnocením se nacházejí spíše ve východní části republiky (Konice v Olomouckém kraji, Orlová, Bílovec a Jablunkov v Moravskoslezském kraji) a na česko-moravském pomezí (řada správních obvodů Vysočiny), netvoří však rozsáhlejší souvislé pásy. Nejsilnější pozice mají Brno a bezprostřední zázemí Prahy – Černošice a Říčany a ostatní krajská města s výjimkou Zlína, Ústí n.L. a Jihlavy.
• V oblasti sociální není role krajských center tolik zřejmá. Správní obvody s nepříznivým hodnocením vytvářejí souvislejší územní pásy (Karlovarský a Ústecký kraj, severní část Olomouckého a Moravskoslezského kraje, jižní část Jihomoravského kraje). Vnitrokrajské rozdíly jsou oproti ostatním sledovaným oblastem v sociálním prostředí nejnižší. V hodnocení dopadly nejhůře správní obvody Rumburk, Most, Orlová, postižené restrukturalizací průmyslu. Naopak nejlépe jsme hodnotili Prostějovsko (Olomoucký kraj) a Pacovsko (Vysočina).
• V demografické oblasti působí příznivě vliv sídelní struktury (krajská města a jejich zázemí). Horší výsledky zjišťujeme v odlehlejších územích při hranicích krajů (Středočeský, Plzeňský, Olomoucký) a u hranic republiky (Frýdlantsko, Broumovsko, Jesenicko, Bruntálsko). Nejvýraznější vnitrokrajské disparity jsou v rámci Středočeského kraje, což je způsobeno velikostí kraje a rozdíly mezi zázemím Prahy a oblastmi při hranicích krajů. Nejpříznivější hodnoty byly dosaženy ve Středočeském kraji (například Černošice, Říčany), nejhůře dopadlo hodnocení oblastí Nepomuku, Blovic, Kralovic v Plzeňském kraji.
• V oblasti infrastruktura, poloha, dostupnost, životní prostředí dosáhla příznivého hodnocení území s vyšším stupněm urbanizace (a z toho vyplývající lepší infrastrukturální vybaveností, polohovou exponovaností a celkově lepší dostupností). V opačném postavení byly příhraniční oblasti krajů, zejména Vysočiny (například Pacov a Světlá n.Sázavou) a Středočeského kraje, kde se vyšší sídelní rozdrobenost odrazila v nedostatečné technické vybavenosti. Nejlépe jsou hodnoceny některé správní obvody v Libereckém kraji (Jablonec n.N., Tanvald) a Brno.

Kontaktní osoby

Eduard Durník, e-mail: eduard.durnik@czso.cz, tel: 604-871271

Tomáš Mládek, e-mail: tomas.mladek@czso.cz, tel: 27405-2429

Jan Honner, e-mail: jan.honner@czso.cz, tel: 737857439

Tiskový referát
Kanceláře předsedy ČSÚ