Definice a obsah registru sčítacích obvodů a budov

Definice

Registr sčítacích obvodů a budov je informačním systémem, který eviduje soustavu územních prvků a územně evidenčních jednotek, která podchycuje územní, správní, sídelní a statistické struktury a její vlastnosti. Dále eviduje budovy nebo jejich části (vchody) s přidělenými popisnými nebo evidenčními čísly a v neveřejné části registru jednotlivé byty s jejich charakteristikami.

Registr sčítacích obvodů a budov (RSO) obsahuje hierarchicky uspořádanou soustavu evidovaných objektů, která podchycuje jejich vzájemné vazby a změny v obsahu, čase a prostoru (viz novelizace zákona o státní statistické službě č. 230/2006 Sb., ze dne 29.5.2006). Do registru se zapisují velikostní kategorie sledovaných jednotek a příslušnosti území ke správním obvodům. Úplná historie sledovaných objektů v registru začíná 1. březnem 2001, rozhodným okamžikem sčítání 2001 a odtud pramení i název registru.

https://www.czso.cz/csu/czso/klicove_dokumenty

Význam agendy registru spočívá v tom, že je zodpovědná za správu územních číselníků a vybraných atributových číselníků budov, bytů, adres, je oporou pro realizaci geografických aspektů statistických úloh a jejich prezentaci. Zejména je nástrojem aktualizace opory pro zabezpečování statistických zjišťování, u kterých je výběrovou jednotkou bytová domácnost, a pro územní přípravu, zpracování a prezentaci sčítání lidu, domů a bytů. Dále je referenční místem adresy v soustavě statistických registrů a agendou zodpovědnou za implementaci evropské směrnice 2007/2/ES o zřízení infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství  (INSPIRE). Pro veřejnost slouží od roku 2004 a v letech 2001 - 2012 ČSÚ plnil roli správce územních identifikací veřejné správy.

RSO je součástí soustavy statistických registrů, která je agendovým informačním systémem veřejné správy a je napojena na základní registry. Český statistický úřad je editorem prvku základní sídelní jednotka v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN) a edituje prvek základní sídelní jednotky a jeho vlastnosti (kód, název, vymezení území, definiční bod, převažující charakter území) a dále statistiky sociálně ekonomického charakteru. Výstupy agendy RSO se podílely na metodické a datové přípravě naplnění databáze základního registru veřejné správy – RÚIAN.

Vymezování územních prvků, statistických budov s adresami nad mapovými podklady, definice jejich vazeb v území a kontrola kvality dat jsou integrální součástí nástrojů RSO a geografického informačního systému (dále GIS). Pro zpracování geodat RSO jsou referenčními mapovými podklady Základní mapa České republiky 1 : 10 000, katastrální mapy, ortofotomapy, Geonames. Od roku 2013 se přebírají referenční grafická data z RÚIAN a nad nimi se editují entity jako jsou hranice statistických obvodů, základních sídelních jednotek vč. dílů, vybrané územně technické jednotky, pracovní linie částí obcí vč. dílů, statistické budovy bez adresy (vchody), bodová vrstva ulic, hranice volebních obvodů do Senátu, popř. účelové vrstvy jako byly sčítací obvody pro Sčítání lidu, domů a bytů 2011, mikroregiony.

Nejmenší zpracovatelskou jednotkou plošného charakteru je statistický obvod (SO), který integruje veškeré pohledy na soustavu územních prvků a územně evidenčních jednotek. Jde o pohled zezdola od nejnižší jednotky SO až nahoru po úroveň státu. SO je bilanční jednotkou pro případy nekonzistencí v území a nekonzistencí na časové ose, např. pro přesahy budov na území jiných obcí. Pro účely sčítání lidu, domů a bytů plní funkci základní zpracovatelské územní jednotky sčítání lidu, domů a bytů, obdobně jako adresa. Základní sídelní jednotka podchycuje sídelní strukturu území obcí a prvek ZSJ a jeho díl je základní prezentační jednotkou sčítání lidu, domů a bytů.

Obsah

Předmětem zápisu do registru jsou velmi malé územní jednotky - statistické obvody (dříve k datu pohledu 1.3.2001 totožné s kategorií sčítacích obvodů) a  budovy s čísly domovními a budovy bez samostatných čísel, pokud se v nich vyskytují samostatné vchody s byty (vedlejší budovy), tzv. statistické budovy. Dále obsahuje vazbu na vymezení budovy dle katastru nemovitostí jako prostorově soustředěného celku, který je navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí ve smyslu katastrálního zákona a navazujících předpisů, na základě prohlášení vlastníka.

Do registru se o budovách zapisují údaje dle výše uvedené novely, § 20a, odst. 6, dále jednotlivé byty a údaje o nich (odst. 7). Jedná se o identifikační údaje, dobu platnosti a technické parametry budov či bytů blíže viz kapitoly Atributy budov, Atributy bytů.

Součástí registru jsou adresy budov a vedlejších budov s adresou či bez samostatné adresy (vchodů).

Pro účely tohoto registru tvoří soustavu územních prvků: stát, území NUTS 1, region soudržnosti (dříve oblast), kraj, okres, obec, městský obvod v hlavním městě Praze (dle zákona č. 36/1960 Sb.), městský obvod či městská část, základní územní jednotka, katastrální území, územně technická jednotka, základní sídelní jednotka, statistický obvod a parcela. Soustavu územně evidenčních jednotek pak představuje část obce a její díly, základní sídelní jednotka díl, ulice a ostatní veřejná prostranství.

RSO eviduje - kromě výše uvedených prvků - správní (administrativní), sídelní a statistickou strukturu státu, do které jsou zařazeny části obce díly (ve vazbě na městské obvody/městské části), základní sídelní jednotky díly (ve vazbě na části obce díly), územně technické jednotky, a z nich odvozené jednotky správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, správních obvodů obcí s rozšířenou působností, správní obvody hlavního města Prahy, územní působnosti úřadů (matričních, finančních, stavebních), jakož i statistické územní jednotky dle evropské legislativy (NUTS 0 až 3, lokální administrativní jednotky pro úroveň okresů a obcí LAU 1 a 2).

Do registru se zapisují velikostní kategorie sledovaných jednotek a příslušnosti území ke správním obvodům. V rámci projektu SSREG byly rozšířeny sledované atributy v rámci agendy RSO na:

1. základní charakteristiky, přebírané z RÚIAN (např. typ obce, vlajka a znak obce, existence DKM, členění statutárního města a hlavního města Prahy, obec s uličním systémem) či statistické (např. původ názvu ZSJ);
2. odvozované z elementárních entit budov, adres, bytů (např. počet budov bytových v obci, počet bytů celkem v obci, počet obyvatel dle SLDB – obvyklý pobyt);
3. agregované z hodnot za statistické obvody do nadřazených úrovní (např. počet evidovaných osob v budově › počet evidovaných osob ve statistickém obvodu › počet evidovaných osob v katastrálním území);
4. importované z údajů GIS (např. výměra ZSJ, souřadnice výřezu polygonu), z katastru nemovitostí (např. výměra katastrálního území), z údajů ZABAGED (např. číslo mapového listu ZM10 pro obec), z demografie (např. počet obyvatel obce) či z vlastní geografické činnosti (např. významový střed obce).

Aktualizace

Aktualizace obsahu registru probíhají průběžně na základě vlastních zdrojů ČSÚ a z externích zdrojů zejména administrativních; agenda v režimu 24h načítá a zpracovává výměnný formát RÚIAN. Blíže ke stažení - Metodická dokumentace RSO.

Seznamy změn v obsahu a podrobná dokumentace územních změn zaevidovaných v registru jsou publikovány čtvrtletně na webové stránce:

https://www.czso.cz/csu/rso/uzemni_struktura_dokumentace

Mapové podklady, grafická data

Vymezování územních prvků, statistických budov s adresami nad relevantními mapovými podklady, jejich vazeb v území a kontroly kvality dat jsou integrální součástí nástrojů RSO a geografického informačního systému. Pro zpracování agendy uplatňuje hybridní mapový model: referenčními mapovými podklady je jednak Základní mapa České republiky 1 : 10 000 (ZM10), katastrální mapy a také ortofotomapy s disponibilním rozlišením (v současnosti 0,25 m). Trvale platí pravidlo o vedení hranic tak, aby jednoznačně vymezovaly příslušnost budov k nadřazeným územním prvkům a územně evidenčním jednotkám a aby nepřekročily prostorový rámec daný hranicí katastrálního území a hranicí městského obvodu či městské části. Grafická složka registru je ošetřována dle topologických pravidel.

Pro vymezování sídelní struktury území, zejména v extravilánu, je základní oporou ZM10 a v intravilánech obcí jsou základní oporou katastrální mapy. Katastrální mapy byly zvoleny v roce 1999 jako grafický podklad, nad nímž je založena a aktualizována tematická mapová vrstva definičních bodů budov a bodová vrstva názvů ulic a ostatních veřejných prostranství a to do roku 2008. Od 1.1.2009 byla správa definičních bodů budov a ulic předána na Český úřad zeměměřický a katastrální.

Od roku 2013 se přebírají referenční grafická data z RÚIAN a aktualizují se všechny evidované entity soustavy, primárně hranice statistických obvodů a základních sídelních jednotek, popř. účelové vrstvy jako byly sčítací obvody pro SLDB 2011, mikroregiony. Průběžně se vytěžují změny ve vedení hranic katastrálních území a promítají se do podřízených entit, tj. územně technických jednotek, základních sídelních jednotek, statistických obvodů, popř. do identifikace a umístění budov.

Datové sady geografických produktů jsou odvozovány od nejpodrobnějších úrovní, tj. od vymezení statistických obvodů a lokalizace budov, a metodou down-top jsou generovány geografické vrstvy výše uvedených nadřazených prvků s přesností používaných mapových podkladů (viz následující podkapitola). Při vymezování nejmenších územních jednotek je tato metoda kombinována s metodou top-down, kdy změny v hranicích katastrálních území jsou promítány do vymezení nejmenších územních jednotek – statistických obvodů, které jsou do katastrálních území skladebné. Pro účely prezentace jsou vrstvy převáděny (generalizovány) do požadovaných menších měřítek (např. 1 : 150 000).

Vstup do databáze iRSO

Databáze iRSO poskytuje služby vyhledávací, prohlížecí, exporty číselníků, stahovací, generování reportů o území, mapovou službu:   http://apl.czso.cz/irso4/