Vzhledem k vládním opatřením v důsledku pandemie COVID-19 byl během dubna 2020 omezen pohyb osob a uzavřeny některé prodejny a provozovny služeb, což mělo přímý nebo nepřímý dopad na spotřebu domácností, a tedy i na indexy spotřebitelských cen.

Metodický postup, jak se s těmito nečekanými výkyvy ve spotřebě domácností pro index spotřebitelských cen vyrovnat, vycházel ze stávající koncepce tohoto cenového indexu a z jednotného postupu členských zemí EU v současné situaci pro harmonizovaný index (HICP), jehož metodika je směrodatná i pro index národní (CPI).

Výpočet HICP v souvislosti s opatřeními v rámci COVID-19 se řídí těmito třemi zásadami:¹⁾

• stabilita vah HICP;
• výpočet cenových indexů pokrývající celou strukturu klasifikace individuální spotřeby podle účelu (ECOICOP);
• minimalizace počtu imputovaných (dopočtených) cen a dílčích indexů.

První princip zajišťuje, že nedojde ke změně relativních vah dílčích indexů používaných při výpočtu agregátního indexu spotřebitelských cen během roku. Tato standardní praxe je důsledkem konceptu Laspeyresova řetězeného indexu, který nezohledňuje relativní fluktuace spotřeby jednotlivých skupin ECOICOP během roku. Relativní váhy jsou aktualizovány v jednoletých (HICP) nebo dvouletých (CPI) periodách, aby postupně odrážely pouze dlouhodobé (strukturální) posuny ve spotřebě domácností.

Druhý princip znamená, že jsou vypočteny všechny dílčí indexy pro celou strukturu ECOICOP, i když dočasně pro některé kategorie nejsou na trhu dostupné žádné nebo téměř žádné produkty. Pokud v takových případech ceny dočasně neexistují, jsou nahrazeny imputovanými cenami. Dílčí indexy sestávající z imputací a pozorovaných cen jsou agregovány pomocí standardních postupů sestavování agregátních cenových indexů.

Třetí zásada zdůrazňuje preferenci reálných cen nad cenami imputovanými. Znamená to například nahradit cenová pozorování, která nejsou k dispozici v důsledku uzavření vybraných prodejen pro terénní šetření, cenami získanými z jiných zdrojů, tedy webových stránek prodejen, telefonických či e-mailových dotazů apod. Zde je však třeba vzít v potaz i skutečnost, zda se za daných podmínek alespoň nějaké nákupy realizují a zda jsou ceny plně srovnatelné s cenami ze standardního cenového šetření.

Při řešení konkrétních případů výpočtu detailních cenových indexu v postižených skupinách spotřeby se kromě výše uvedených obecných metodických zásad Eurostatu pro HICP řídil ČSÚ v případě potenciálního metodického konfliktu dalšími dvěma zásadami:

• nezkreslení dlouhodobé časové řady cenových indexů má přednost před přesným postižením meziměsíčního vývoje cenové hladiny
• relevantnost detailního indexu je podřízena relevantnosti vyšších agregací a to zejména úhrnného indexu

Z hlediska praktického dopadu na měření inflace lze považovat dubnovou situaci spíše za krátkodobou fluktuaci proporcí spotřeby v některých kategoriích klasifikace ECOICOP, která se většinou navrátí do podobných mezí, jako tomu bylo před zavedením vládních opatření. Přitom je významné, že spotřeba v oblastech, které mají největší vliv na krátkodobé (meziměsíční) pohyby úhrnné cenové hladiny, tedy potraviny a pohonné hmoty, nebyla omezena a jejich cenový pohyb byl podchycen zcela a bez technických problémů při sběru dat. Nemalou měrou k tomu napomohlo využívání nových datových zdrojů – tzv. „scanner dat“.

ČSÚ také provedl několik experimentálních propočtů meziměsíčního vývoje mezi březnem a dubnem 2020 úhrnného cenového indexu s vynecháním všech či alespoň významné části položek, které byly v dubnu dostupné jen v omezené míře či vůbec. Všechny tyto propočty naznačují meziměsíční cenový pohyb, který se na úrovni úhrnného indexu liší od publikovaného čísla méně než o 0,1 p. b., což je akceptovatelná tolerance v rámci stanovené metodiky CPI.

Konkrétní řešení pro zajištění kontinuity časových řad vybraných cenových indexů v dubnu 2020

Z hlediska podílu na omezení spotřeby v rámci spotřebitelského koše se jednalo zejména o tyto oddíly (ECOICOP):

Odívání a obuv (03) – Velká většina cen byla vyšetřena na internetu. Výjimkou byly textilní galanterie a některé služby, kde byly ceny vyšetřeny standardně. Pro sezónní oděvy a obuv byly použity běžné metody k ošetření sezónnosti.

Bytové vybavení a zařízení domácnosti (05) – Ceny v hobby marketech, drogeriích a většina služeb byly vyšetřeny standardně. Ostatní ceny byly vyšetřeny na internetu a z ceníkových cen.

Doprava (07) - Ceny automobilů, motocyklů a jízdních kol a příslušných náhradních dílů a příslušenství byly vyšetřeny telefonicky, na internetu a z ceníkových cen. Pro cenový index letecké dopravy byl použit úhrnný index cen dopravních služeb (07.3).

Rekreace a kultura (09) - Většina cen byla vyšetřena na internetu, případně z ceníků. Pro rekreační a kulturní služby (09.4) byly částečně použity ceny minulého měsíce, a to v případech, kdy se ceny typicky mění velmi málo (vstupné). Pro dovolené s komplexními službami (09.6) byl pro nutnou imputaci cenového indexu v souladu s doporučením Eurostatu použit typický sezónní faktor.

Stravování a ubytování (11) – Ceny byly vyšetřeny na internetu, z ceníků a telefonicky; pro stravovací služby (11.1) také z prodejů z okének. Pro ubytovací služby (11.2) byly částečně užity ceny za březen.

Ostatní zboží a služby (12) – Velká část cen byla vyšetřena standardně; chybějící ceny, zejména pro kadeřnické salóny a zařízení osobní péče (12.11) byly vyšetřeny na internetu a z ceníků.

^[1]) Odkaz na příslušné dokumenty Eurostatu: https://ec.europa.eu/eurostat/web/hicp/methodology