V České republice podniká téměř 290 tisíc žen. Za posledních dvacet let se jejich počet zdvojnásobil, přesto tvoří necelou třetinu všech podnikatelů. Největším problémem podnikatelek, zvláště ve středním věku, je sladění pracovního života s výchovou dětí. Jen 1 % žen vydělává mzdu vyšší než 73 tisíc Kč hrubého, zatímco u mužů se jedná o více než 3 %. To jsou hlavní závěry kulatého stolu, který se 18. června konal v prostorách Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Kulatého stolu se zúčastnili zástupci státní správy, akademické sféry a neziskových organizací, kteří diskutovali na téma podnikání žen a jejich specifika a obtíže, se kterými se setkávají.

Vzdělanostní struktura podnikatelek
Ve svém úvodním vystoupení uvedla Gabriela Strašilová z odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ, že nejvíce podnikatelek má středoškolské vzdělání s maturitou (42,1 %), ale zvyšuje se podíl vysokoškolsky vzdělaných žen (30,3 %). S výučním listem je 24,2 % a základní či vůbec žádné vzdělání má 3,3 % podnikatelek. „Ženy nejvíce podnikají v oblasti profesních, vědeckých a technických činností (např. vedení účetnictví, právní a poradenské činnosti, reklama a průzkum trhu) a také v oblasti velkoobchodu a maloobchodu. Podle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO pracují podnikatelky nejčastěji jako pracovnice ve službách a prodeji nebo se věnují kvalifikovaným činnostem specialistů,“ sdělila Strašilová.

Problémy podnikatelek
Alena Křížková, vedoucí odd. Gender & sociologie ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR, ve svém vystoupení uvedla, že omezování ze strany zaměstnavatelů, např. z důvodu dlouhé rodičovské, nízká dostupnost zkrácených a flexibilních pracovních úvazků a malá dostupnost míst v zařízeních péče o děti, znesnadňují ženám, v období kdy mají malé děti, kombinaci placené práce s péčí o děti. „V době, kdy mají ženy malé děti, je jejich první volbou zaměstnání, a to často zaměstnání na zkrácený úvazek, nebo s flexibilní pracovní dobou, či s možností práce z domova tak, aby mohly kombinovat práci s péčí o děti. Vzhledem k tomu, že tyto možnosti nejsou na trhu práce téměř vůbec dostupné, volí ženy podnikání,“ objasnila Křížková.
Pro ženy ve středním věku představuje podnikání, zejména v době ekonomické krize, zřejmě jednu z mála příležitostí pracovního uplatnění v situaci, kdy není dostatek lepších alternativ placeného zaměstnání a ženy jsou ohroženy nezaměstnaností.

Slaďování pracovního a rodinného života
Podnikatelky s malými dětmi však také naráží na problém sladění pracovního života a výchovy dětí. Nutnost přerušit podnikání v době mateřské dovolené může být významnou překážkou pro podnikatelky se zaměstnanci. Také daňový systém, resp. daňový odpočet na vyživovanou manželku může významně ovlivňovat rozhodování žen a jejich partnerů o podnikatelských aktivitách ženy. „V případě podnikatelských párů může toto opatření přispívat k rozhodnutí pro spíše neformální roli ženy ve společném podniku a nepřiznání jí role spolumajitelky, spolu-jednatelky, příp. zaměstnankyně v rodinné firmě. To může mít, stejně jako situace de facto zaměstnání, ale na živnostenský list, mnohdy významné negativní důsledky na pozdější životní úroveň žen, např. na výši důchodu, nebo také v okamžiku, kdy dojde k rozpadu partnerského svazku,“ vysvětlila Křížková.

Průměrná reálná mzda již neklesá
Druhou část kulatého stolu zahájil Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ, pozitivní zprávou, že v 1. čtvrtletí 2014 se zlomil trend směřující k poklesu průměrné reálné mzdy. Není však jisté, zda to bude změna trvalá. Na vyšší nárůst průměrné mzdy v podnikatelské sféře měla vliv nízká základna z roku 2013 a výplaty mimořádných odměn na začátek roku 2014, což se týkalo především nejlépe placených zaměstnanců-mužů.

Rozdíl výdělků podle pohlaví
Dalibor Holý se dále věnoval strukturálnímu pohledu na výdělky podle pohlaví. Mezi typickými výplatami mužů a žen – vyjádřenými mzdovými mediány – je rozdíl 15,5 %. Tyto rozdíly jsou takřka nepozorovatelné u nejnižších výdělků v oblasti kolem minimální mzdy. S vyšší mzdou ale rychle rostou, 26 % žen pobírá mzdy nižší než 2/3 celkového mediánu, což je mezinárodně uznávaná hranice nízkého výdělku; u mužů je to pouze 15 %. Největší rozdíly ve výdělcích u obou pohlaví můžeme zaznamenat u nejvyšších výdělků, kde pouze 1 % žen vydělává víc než 73 tisíc hrubého, u mužů je to však 3,25 %.

Mezi typická ženská povolání s velmi nízkou mzdou patří servírky (medián 11 231 Kč); pracovnice ostrahy, vrátné (medián 11 423 Kč); pomocnice v kuchyni (medián 11 511 Kč); uklízečky v budovách (medián 11 755 Kč); švadleny, šičky (medián 12 545 Kč); pekařky a cukrářky (medián 13 270 Kč); kuchařky (medián 13 772 Kč); prodavačky v prodejnách (medián 13 877 Kč) a pomocnice ve výrobě (medián 14 426 Kč).

Mzdy mužů a žen v závislosti na věku
Signifikantní je odlišnost, jak působí faktor věku na mzdovou úroveň. Ve zřejmé souvislosti s odchodem žen na mateřskou, resp. rodičovskou dovolenou se mediánová mzda u žen po třicítce propadá. „U většiny mužů naopak k žádnému přerušení kariéry nedochází. Plynule postupují po kariérním žebříčku a získávají tak výhodu, kterou ženy po návratu do práce již nikdy nedoženou,“ komentoval tento jev Dalibor Holý. Na závěr konstatoval, že nízká výdělková úroveň je u žen středního věku s malými dětmi (3–6 let) navíc kombinovaná s vysokou nezaměstnaností, která je trojnásobná proti ženám bezdětným. To má výrazný dopad na životní úroveň především těch žen, které nežijí s partnerem.


Kontakt:
Mgr. Dalibor Holý
Odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ
Tel.: 274 052 694
E-mail: dalibor.holy@czso.cz

Ing. Tomáš Chrámecký
Odbor vnější komunikace ČSÚ
Tel. 274 052 765
GSM: 737 280 892
E-mail: tomas.chramecky@czso.cz