Vývoj průměrných mezd zaměstnanců - 2. čtvrtletí

Od 1. čtvrtletí 2009 je podoba Rychlé informace ovlivněna přechodem na novou metodiku výpočtu průměrných mezd. Upřednostněny jsou údaje za přepočtené počty zaměstnanců a soubor obsahuje i údaje za nezjišťované podnikatelské subjekty s méně než 20 zaměstnanci, které jsou doplněny na základě matematického modelu. Současně jsou v omezeném rozsahu uváděny rovněž údaje ve staré metodice, kde se počty zaměstnanců počítají bez ohledu na jejich úvazek (tzv. fyzické osoby) a výsledky odpovídají pouze zjišťovanému souboru. V obou konceptech se však výsledky týkají pouze zaměstnanců v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce, zahrnuti nejsou podnikatelé a OSVČ, ale i osoby vykonávající veřejné funkce, např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj.

Celková nominální průměrná hrubá měsíční mzda¹ na přepočtené počty dosáhla v 2. čtvrtletí 2009 výše 22 992, v meziročním srovnání činil přírůstek 622 Kč. V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila meziročně o 537 Kč na 22 842 Kč, v nepodnikatelské sféře o 971 Kč na 23 661 Kč.

Výsledky 2. čtvrtletí zatím nenaznačují obrat k lepšímu vývoji na trhu práce v České republice. Prohlubuje se pokles zaměstnanosti a průměrné mzdy rostou podstatně pomaleji než v předchozích letech. V podnikatelské sféře dosáhl meziroční nárůst průměrné nominální mzdy pouze 2,4 %, v nepodnikatelské sféře vzrostla průměrná mzda o 4,3 %. Nominálně byla průměrná mzda v podnikatelské sféře o 819 Kč nižší než v nepodnikatelské sféře.

Vývoj reálné mzdy je vedle růstu nominálních mezd ovlivněn ještě růstem cenové úrovně (inflace) vyjádřené indexem spotřebitelských cen. V roce 2008 dosáhla inflace vrcholu v 1. čtvrtletí (7,4 %), od té doby pokračuje v klesající tendenci dosud. V 1. čtvrtletí 2009 poklesla na 2,1 % a ve 2. čtvrtletí dokonce na 1,4 %. Celková reálná mzda tak v 2. čtvrtletí 2009 meziročně vzrostla o 1,4 %. Zatímco v předchozích třech letech rostla rychleji v podnikatelské sféře (v roce 2008 v nepodnikatelské došlo dokonce k propadu reálných mezd o 2 proc. body), v letošním 2. čtvrtletí tomu bylo naopak. Podnikatelská sféra zaznamenala nárůst reálné mzdy jen o 1,0 %, nepodnikatelská sféra o 2,9 %.

Graf č. 1

Graf č. 2

Minimální mzda se od ledna 2007 nezměnila a činí 8 000 Kč.

Nominální průměrná hrubá měsíční mzda na fyzické osoby na sledovaném souboru² dosáhla ve 2. čtvrtletí 2009 výše 23 664 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 579 Kč, tj. 2,5 %. V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila meziročně o 511 Kč na 24 068 Kč, v nepodnikatelské sféře o 966 Kč na 22 330 Kč. V podnikatelské sféře se zvýšila o 2,2 %, v nepodnikatelské sféře o 4,5 %.

Rozdíly mezi průměrnými mzdami vypočtenými podle obou odlišných konceptů jsou způsobeny jednak zahrnutím podlimitních podnikatelských subjektů, jednak vlivem zohlednění velikosti úvazků, tzv. přepočtené počty (v nepodnikatelské sféře jen tento vliv).

Celorepublikový mzdový vývoj je ovlivňován především podnikatelskou sférou, neboť její zaměstnanci tvoří v souboru sledovaných subjektů více než 80 %. Zatímco mzdový vývoj v podnikatelské sféře bývá plynulejší a je ovlivněn především hospodářskými výsledky firem, vývoj v nepodnikatelské sféře probíhá spíše skokově, v závislosti na možnostech státního rozpočtu.

Rozdíly mzdové úrovně a temp jejího růstu mezi jednotlivými odvětvími (sekce CZ-NACE) charakterizuje následující graf.

Graf č. 3

Graf č. 4

V úhrnu za celé 1. pololetí t. r. dosáhla průměrná mzda v národním hospodářství na přepočtené počty 22 605 Kč, což je o 2,7 % (596 Kč) více než ve stejném období roku 2008. V podnikatelské sféře vzrostla o 2,4 % (521 Kč) na 22 522 Kč, v nepodnikatelské o 4,2 % (936 Kč) na 22 982 Kč. Reálně vzrostla průměrná mzda v národním hospodářství meziročně o 0,9 %, v podnikatelské sféře o 0,6 % a v nepodnikatelské o 2,4 %.

Nejvyšší nominální průměrné mzdy dosahovalo v 1. pololetí roku 2009 odvětví „peněžnictví a pojišťovnictví“ (49 245 Kč), kde průměrná mzda v meziročním srovnání vzrostla o 2,3 %; dále „informační a komunikační činnosti“ (42 338 Kč), kde se zvýšila o 3,5 %, a také „výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu“ (37 305 Kč), při meziročním růstu o 8,2 %. Nejnižší průměrná mzda byla v odvětví „ubytování, stravování a pohostinství“ (12 702 Kč), tam však bývá část pracovních příjmů získávána ve formě spropitného. Druhé nejnižší mzdy nalezneme v odvětví „administrativní a podpůrné činnosti“ (16 113 Kč); „zemědělství, lesnictví a rybářství“ (16 568 Kč) je na třetím místě. Meziroční růst v odvětví s nejnižšími průměrnými mzdami se pohyboval v rozmezí 0,1 – 1,4 %, což je výrazně pod celorepublikovým průměrem (2,7 %).

Řada odvětví se v 1. pololetí vyznačovala nízkým meziročním mzdovým růstem či dokonce poklesem nominálních mezd, což představovalo propad reálných mezd. Nominálně i reálně poklesly průměrné mzdy v odvětví „těžba a dobývání“ (-6,6 %, resp. -8,3 %) a „ostatní činnosti“ (-0,3 %, resp. -2,1 %). Pokles reálné mzdy při mzdovém růstu nižším než inflace poznamenal zejména odvětví „ubytování, stravování a pohostinství“ (nominální růst o 0,1 %, reálný pokles o 1,7%), „administrativní a podpůrné činnosti“ (+0,2 %, resp. -1,6 %) a „velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel“ (+0,7 %, resp. -1,1 %). Na druhé straně – vedle očekávaného zvýšení platů ve zdravotní a sociální péči a vzdělávání – došlo také k nadstandardnímu růstu průměrné mzdy v již zmiňovaném odvětví „výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu“ (+8,2 %, resp. +6,3 %).

Podrobněji o vývoji reálných mezd vypovídá následující tabulka.

Průměrná nominální mzda ve firmách a organizacích, které zaměstnávají 250 nebo víc zaměstnanců, dosáhla v 1. pololetí 2009 (na přepočtené počty) 26 284 Kč, z toho v podnicích s 1000 a více zaměstnanci 27 416 Kč. V podnicích, které zaměstnávají 50-249 zaměstnanců činila průměrná mzda 22 774 Kč, u firem s počtem 20-49 zaměstnanců 21 019 Kč, v podnicích s 10-19 zaměstnanci 19 091 Kč a v nejmenších (do 9 zaměstnanců) 15 462 Kč.

Meziroční pokles mzdových prostředků (mzdy bez OON) činil 10,9 mld. Kč, což je méně o 2,0 %, zároveň poklesl počet zaměstnanců (na přepočtené počty) o 4,6 %. Na druhou stranu se zvýšil objem ostatních osobních nákladů o 0,9 mld. Kč, tedy o 4,0 %, což souvisí jednak s výplatami odstupného, jednak s přechodem části zaměstnanců na dohody o pracovní činnosti či o provedení práce.

Vliv hospodářské krize na český trh práce se projevuje v několika statistických ukazatelích: meziroční pokles evidenčního počtu zaměstnanců o takřka 188 tisíc osob ukazuje na masové propouštění a rušení pracovních míst, ke kterému dochází především v průmyslových odvětvích a navazujících činnostech (doprava a skladování), a kde také klesá průměrný počet odpracovaných hodin na zaměstnance. K výraznému poklesu počtu zaměstnanců dochází rovněž u agentur zprostředkovávajících zaměstnání (patří do odvětví „administrativní a podpůrné činnosti“). Druhou hlavní oblastí jsou mzdy, jejichž trend v prvním pololetí zaznamenal posun úrovně směrem dolů vzhledem k vývoji v předchozích letech. To ukazuje na opatření, která v souvislosti s očekávanou nedobrou situací přijali zaměstnavatelé (omezení až zmrazení růstu mezd (tarifů), krácení mimořádných odměn apod.) a která nepochybně ovlivní i vývoj v dalším období tohoto roku.

---

¹ V této souvislosti je vhodné si připomenout, o čem průměrná hrubá měsíční mzda vypovídá. Jedná se o podíl mzdových prostředků (vč. příplatků za přesčas, prémií a odměn, náhrad mzdy atd.) připadající na jednoho zaměstnance za měsíc, a to bez ohledu na to, je-li tímto zaměstnancem např. osoba s vysokoškolským vzděláním a odpovědností za fungování celé firmy nebo osoba pracující v téže firmě např. v dělnické profesi. Z tohoto pohledu tedy nevypovídá o tom, jakou výplatu dostane konkrétní zaměstnanec. Rovněž důležité je uvědomit si, že zaměstnanci je vyplácena mzda čistá, zatímco hrubá mzda je taková, ze které jsou zaměstnavatelem za zaměstnance ještě odvedeny příslušné částky na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, politiku zaměstnanosti a zálohy na daně z příjmu. Ať již průměrná hrubá měsíční nominální mzda dosahuje jakékoli úrovně, je nutno mít na zřeteli, že výsledky strukturálních statistik, kdy jsou k dispozici údaje o výdělcích jednotlivých zaměstnanců, uvádějí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než je celostátní průměr. V publikaci „Struktura mezd zaměstnanců za rok 2008“ jsou uvedeny informace nejen o průměrné mzdě, ale také o úrovni mediánu hrubé mzdy (např. podle pohlaví, zaměstnání, věku atd.), který vypovídá o mzdě zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení (publikaci je možno nalézt na adrese: /csu/czso/struktura-mezd-zamestnancu-2008-6m7h92y67r).

² Údaje zahrnují ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a všechny organizace nepodnikatelské sféry.

Zveřejněno dne: 03.09.2009
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.