Vývoj průměrných mezd zaměstnanců - 1. čtvrtletí

 
Podoba Rychlé informace za 1. čtvrtletí 2009 je ovlivněna přechodem na novou metodiku výpočtu průměrných mezd, kde přednost dostaly údaje za přepočtené počty zaměstnanců a soubor obsahuje také údaje za nezjišťované podnikatelské subjekty s méně než 20 zaměstnanci, které jsou doplněny na základě matematického modelu. Zároveň budou po omezenou dobu uváděny také základní údaje ve staré metodice, kde se počty zaměstnanců počítají bez ohledu na jejich úvazek (tzv. fyzické osoby) a výsledky odpovídají jen zjišťovanému souboru. V obou konceptech se však výsledky týkají pouze zaměstnanců v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce, zahrnuti nejsou podnikatelé a OSVČ, ale i osoby vykonávající veřejné funkce, např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj.

Druhou výraznou změnou je zavedení nové Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), která nahradila dosud používané odvětvové třídění OKEČ. To s sebou přináší jiný pohled na strukturu národního hospodářství, více odpovídající vývoji ekonomiky i trhu práce v 21. století. Nově lze tedy nalézt např. odvětví „informační a komunikační činnosti“ nebo „kulturní, zábavní a rekreační činnosti“.
Český statistický úřad v nejbližších dnech vydá na svých internetových stránkách detailní pohled na vývoj mezd v této nové koncepci, včetně čtvrtletních časových řad průměrných mezd od roku 2000.  
Celková nominální průměrná hrubá měsíční mzda ¹ na přepočtené počty dosáhla v 1. čtvrtletí 2009 výše 22 328 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 681 Kč. V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila meziročně o 634 Kč na 22 331 Kč, v nepodnikatelské sféře o 915 Kč na 22 311 Kč.

Výsledky tak potvrdily obavy z prvních dopadů hospodářské krize na mzdový růst v České republice, když nominální nárůst průměrné mzdy v podnikatelské sféře dosáhl pouze 2,9 %. V nepodnikatelské sféře vzrostla průměrná mzda meziročně o 4,3 %. Nominálně se rozdíl mezi podnikatelskou a nepodnikatelskou sférou snížil na 20 Kč.

Vývoj reálné mzdy je vedle růstu nominálních mezd ovlivněn ještě růstem cenové úrovně (inflace) vyjádřené indexem spotřebitelských cen. V roce 2008 dosáhla inflace vrcholu v 1. čtvrtletí (7,4 %), v následujících čtvrtletích postupně klesala a v 1. čtvrtletí 2009 dosáhla hodnoty 2,1 %. Celková reálná mzda tak v 1. čtvrtletí 2009 meziročně vzrostla o 1,0 %. V podnikatelské sféře se zvýšila o 0,8 %, v nepodnikatelské sféře o 2,2 %. Je třeba připomenout, že v roce 2008 se přírůstek reálné mzdy v nepodnikatelské sféře propadal do záporných hodnot.

Minimální mzda se od ledna 2007 nezměnila a činí 8 000 Kč.
 
Nominální průměrná hrubá měsíční mzda na fyzické osoby na sledovaném souboru ² dosáhla v 1. čtvrtletí 2009 výše 22 941 Kč, v  meziročním srovnání činil přírůstek 534 Kč. V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila meziročně o 465 Kč na 23 483 Kč, v nepodnikatelské sféře o 903 Kč na 21 067 Kč. V podnikatelské sféře se zvýšila o 2,0 %, v nepodnikatelské sféře o 4,5 %.

Rozdíly mezi průměrnými mzdami vypočtenými podle obou odlišných konceptů jsou způsobeny jednak zahrnutím podlimitních podnikatelských subjektů, jednak vlivem zohlednění velikosti úvazků, tzv. přepočtené počty (v nepodnikatelské sféře jen tento vliv).

Celorepublikový mzdový vývoj je ovlivňován především podnikatelskou sférou, neboť její zaměstnanci tvoří v souboru sledovaných subjektů více než 80 %. Zatímco mzdový vývoj v podnikatelské sféře bývá plynulejší a je ovlivněn především hospodářskými výsledky firem, vývoj v nepodnikatelské sféře probíhá spíše skokově, v závislosti na možnostech státního rozpočtu.
 
Vliv hospodářské krize na českou ekonomiku je nerovnoměrný a vývoj trhu práce jím byl postižen diferencovaně podle různých odvětví. Nejsilnější dopad byl v 1. čtvrtletí na zaměstnanost – dramatický pokles počtu zaměstnanců byl zaznamenán ve zpracovatelském průmyslu (-112 tis., tj. -9,0 %), kde úbytek především zahraničních zakázek vedl k dramatickému poklesu výroby, a sekundárně se tento fakt projevil v odvětví dopravy a skladování (-9 tis., tj. -3,1 %). Propouštěni byli masově pracovníci pronajímaní agenturami práce, většinou cizinci, v odvětví činnosti související se zaměstnáváním poklesl počet zaměstnanců o 21 tis., tedy o 41,3 % původního stavu. Naopak např. odvětví obchodu a tržních služeb zatím nezaznamenala takřka žádný dopad, také ve stavebnictví nejsou výsledky zatíženy žádnou neočekávanou změnou trendu, spíše se projevil vliv počasí. Pokles zaměstnanosti v zemědělství (-5,1 %) je spíše dlouhodobý a s příchodem krize patrně přímo nesouvisí.

Pokud jde o vývoj průměrných mezd, dopady hospodářské krize se projevily v několikeré podobě, a byly v 1. čtvrtletí často protichůdné:

• velká část podniků (řádově stovky) přistoupila k úpravě pracovní doby – nejčastější byla změna na 4-denní pracovní týden s tím, že zbylý den (obyčejně pátek) zaměstnanci zůstávali doma s náhradou mzdy (většinou 60% průměrné mzdy). Tento fakt vedl k poklesu průměrné mzdy.
• masové propouštění v mnoha podnicích vedlo někdy naopak k nárůstu celkové průměrné mzdy, neboť propouštěni byli často méně kvalifikovaní pracovníci s podprůměrnou mzdou; vysoce kvalifikované, obtížně nahraditelné zaměstnance podniky propouštějí zpravidla až v beznadějné situaci.

Výše zmíněné jevy se objevovaly v 1. čtvrtletí alespoň okrajově takřka ve všech odvětvích, masově však jen ve zpracovatelském průmyslu.

Rozdíly mzdové úrovně a temp jejího růstu mezi jednotlivými odvětvími (sekce CZ-NACE)  charakterizuje následující graf.
 
Nejvyšší nominální průměrné mzdy dosahovalo odvětví „peněžnictví a pojišťovnictví“ (53 987 Kč), kde průměrná mzda v meziročním srovnání stagnovala; dále „informační a komunikační technologie“ (45 516 Kč), kde se zvýšila o 8,7 %, a také „výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu“ (39 420 Kč), kde průměrná mzda vzrostla o 10,5 %. Nejnižší průměrná mzda je v odvětví „ubytování, stravování a pohostinství“ (11 721 Kč), tam však bývá část pracovních příjmů získávána ve formě spropitného. Druhé nejnižší mzdy nalezneme v odvětví „administrativní a podpůrné činnosti“ (14 957 Kč); „zemědělství, lesnictví a rybářství“ (15 840 Kč) je na třetím místě.

Některá odvětví byla v 1. čtvrtletí postižena meziročním poklesem průměrných nominálních mezd nebo tam mzdy stagnovaly, což znamenalo reálný pokles; kromě již zmíněného „peněžnictví a pojišťovnictví“ to byly zejména „administrativní a podpůrné činnosti“ a „ubytování, stravování a pohostinství“ (shodně obě pokles nominálně -6,1 % a reálně -8,0 %), dále „činnosti v oblasti nemovitostí“ (-5,3 %, resp. -7,2 %), „těžba a dobývání“ (-1,3 %, resp. -3,3 %) anebo „ostatní činnosti“ (-3,5 %, resp. -5,5 %).
 
Průměrná nominální mzda ve firmách a organizacích, které zaměstnávají 250 nebo víc zaměstnanců, dosáhla v 1. čtvrtletí 2009 ( na přepočtené počty) 26 026 Kč, z toho v podnicích s 1000 a více zaměstnanci 27 254 Kč. V podnicích, které zaměstnávají 50-249 zaměstnanců činila průměrná mzda 22 400 Kč, u firem s počtem 20-49 zaměstnanců 20 770 Kč, v podnicích s 10-19 zaměstnanci 18 572 Kč a v nejmenších (do 9 zaměstnanců) 15 266 Kč.

Průměrné mzdy se v soukromém a ve veřejném ³ sektoru pohybovaly diferencovaně - ve veřejném sektoru, který tvoří necelou čtvrtinu celého hospodářství, se průměrné mzdy meziročně zvýšily o 6,4 % na 23 715 Kč, zatímco v soukromém sektoru se zvýšily o 2,0 % na 21 876 Kč.

Meziroční pokles mzdových prostředků (mzdy bez OON) činil 2,4 mld. Kč, což je méně o 0,9 %, zároveň poklesl počet zaměstnanců (na přepočtené počty) o 3,9 %. Na druhou stranu se markantně zvýšil objem ostatních osobních nákladů o 0,9 mld. Kč, tedy o 9,2 %, což souvisí jednak s výplatami odstupného, jednak s přechodem části zaměstnanců na dohody o pracovní činnosti či o provedení práce.

---

¹ V této souvislosti je vhodné si připomenout, o čem průměrná hrubá měsíční mzda vypovídá. Jedná se o podíl mzdových prostředků (vč. příplatků za přesčas, prémií a odměn, náhrad mzdy atd.) připadající na jednoho zaměstnance za měsíc, a to bez ohledu na to, je-li tímto zaměstnancem např. osoba s vysokoškolským vzděláním a odpovědností za fungování celé firmy nebo osoba pracující v téže firmě např. v dělnické profesi. Z tohoto pohledu tedy nevypovídá o tom, jakou výplatu dostane konkrétní zaměstnanec. Rovněž důležité je uvědomit si, že zaměstnanci je vyplácena mzda čistá, zatímco hrubá mzda je taková, ze které jsou zaměstnavatelem za zaměstnance ještě odvedeny příslušné částky na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, politiku zaměstnanosti a zálohy na daně z příjmu. Ať již průměrná hrubá měsíční nominální mzda dosahuje jakékoli úrovně, je nutno mít na zřeteli, že výsledky strukturálních statistik, kdy jsou k dispozici údaje o výdělcích jednotlivých zaměstnanců, uvádějí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než je celostátní průměr. V publikaci „Struktura mezd zaměstnanců za rok 2008“ jsou uvedeny informace nejen o průměrné mzdě, ale také o úrovni mediánu hrubé mzdy (např. podle pohlaví, zaměstnání, věku atd.), který vypovídá o mzdě zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení (publikaci je možno nalézt na adrese: /csu/czso/struktura-mezd-zamestnancu-2008-6m7h92y67r).
² Údaje zahrnují ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a všechny organizace nepodnikatelské sféry.
³ o veřejného sektoru patří: vládní instituce a veřejné nefinanční podniky, veřejné finanční instituce

Zveřejněno dne: 04.06.2009
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.