Postavení českého trhu práce v rámci EU - 2. čtvrtletí 2010

04.11.2010
Kód: q-3157-10
 



a) Plnění kritérií výše zaměstnanosti podle lisabonské strategie do roku 2010
Evropská strategie zaměstnanosti pomáhá členským státům při zvládání nezaměstnanosti a zvyšování zaměstnanosti. Na zasedáních Evropské rady v Lisabonu v roce 2000 a ve Stockholmu v roce 2001 byly stanoveny konkrétní cíle a priority pro dosažení míry zaměstnanosti v zemích EU do roku 2010. Míra zaměstnanosti osob ve věku 15-64 let by měla dosáhnout alespoň 70 %, míra zaměstnanosti žen nejméně 60 %. A míra zaměstnanosti starších osob (která se zaměřuje na tzv. celoživotní přístup k práci) ve věku 55-64 let by měla splňovat alespoň 50 %.
Česká republika stále náleží mezi země s mírně nadprůměrnou intenzitou zaměstnanosti v produktivním věku 15-64 let. Podle posledních údajů zveřejněných Eurostatem za 2. čtvrtletí 2010 převyšovala průměr za EU 27 o 0,6 p.b. Přitom však míra zaměstnanosti žen byla v naší republice nižší než průměr za všechny členské země EU, naopak míra zaměstnanosti mužů byla značně vyšší. Diference jsou velké, na jedné straně byla vysoká míra zaměstnanosti v severských zemích a v Nizozemsku, ve kterém dosáhla ve 2. čtvrtletí letošního roku 76,3 %. Na druhé straně v některých zemích byla hluboko pod hranicí 60 %, když např. v Maďarsku činila ve 2. čtvrtletí letošního roku pouhých 55,3 %. V porovnání se sousedy mělo vyšší míru zaměstnanosti dlouhodobě Rakousko i Německo (především muži), míra zaměstnanosti v Polsku a na Slovensku byla pak podstatně nižší.

Tab. 1 Míra zaměstnanosti 15-64letých a 55-64letých v členských zemích EU (v %)


Evropská strategie zaměstnanosti se zaměřuje na účast v zaměstnanosti všech věkových kategorií. V míře zaměstnanosti 55-64letých osob byla diference ještě větší . V Polsku a Maďarsku se pohybovala mírně nad úrovní 30 %. Naopak 10 zemí požadovanou padesátiprocentní hranici překročilo, mezi nimi severské státy. Pokud jde o ČR, míra zaměstnanosti této desetileté věkové skupiny se pohybovala zatím pod požadovanou hranicí (46,3 %).
Údaje o míře zaměstnanosti demonstrují velké změny, ke kterým v Evropě došlo na trhu práce. V převážné většině zemí se za poslední více než rok značně snížil podíl zaměstnaných na celkovém objemu obyvatelstva v produktivním věku. Za EU 27 se míra zaměstnanosti 15-64letých meziročně snížila o 0,5 procentního bodu. Mimořádný propad zaměstnanosti zaznamenaly baltské země Lotyšsko, Litva a Estonsko, největší propad míry zaznamenalo Estonsko (o 4,3 p.b.). Pokles zaměstnanosti je nadále u většiny zemí podstatně větší u mužů než u žen.

Tab. 2 Meziroční přírůstek (úbytek) míry zaměstnanosti 15-64letých a 55-64letých (v %)


Meziroční pokles celkové zaměstnanosti se však neprojevil ve všech skupinách produktivního věku. Míra zaměstnanosti starších pracovníků se celkově v průměru za země EU 27 meziročně nezměnila. Pokles zaměstnanosti mužů o 0,4 p.b. byl vyvážen stejným nárůstem zaměstnanosti u žen. V celé desetileté skupině 55-64letých dosáhla míra zaměstnanosti 46,4 %. Naše republika však patří mezi země, ve kterých se podíl pracujících ve věku 55-64 let snížil jak u mužů tak u žen a jeho pokles byl ještě výraznější než pokles celkové zaměstnanosti v celkovém věku 15-64 let. Snížení zaměstnanosti se projevilo více u mužů (2,1 p.b.).

b) Nezaměstnanost
Obecná míra nezaměstnanosti byla ve 2. čtvrtletí v ČR stále nižší než průměrná míra za všechny země EU, když při relativně nízké míře nezaměstnanosti mužů je v ČR pod průměrem i míra nezaměstnanosti žen. Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v Nizozemí a Lucembursku, ze sousedních států byla nízká v Rakousku. Na druhé straně byla výrazně vyšší na Slovensku, vyšší byla i v Polsku.
Kritická je situace zejména v baltských zemích a Španělsku, tedy v zemích, kde zároveň prudce klesla úhrnná míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících na celkové populaci v produktivním věku jednotlivých zemí).

Tab. 3 Míra nezaměstnanosti 15-64letých v členských zemích EU


Ve 2. čtvrtletí letošního roku dosáhla míra nezaměstnanosti v kategorii 15-64letých mužů až 9,7 % a byla nepatrně vyšší než míra nezaměstnanosti 15-64letých žen (9,5 %). Míru nezaměstnanosti za jednotlivá pohlaví ovlivňuje počet ekonomicky neaktivních, kterých je obvykle mezi ženami více, přesto se však hospodářský pokles projevil znatelně výrazněji v odvětvích a profesích, kde převažují muži. Meziročně míra nezaměstnanosti ve většině zemích EU vzrostla, pouze u Rakouska, Německa, Lucemburska a Malty se nezaměstnanost snížila.
Při všeobecném růstu nezaměstnanosti se zhoršil i další strukturální ukazatel Eurostatu podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti. Za úhrn členských zemí se zvýšil meziročně až o 7,5 procentního bodu na 39,8 %. Česká republika patří mezi země, ve kterých se podíl dlouhodobě nezaměstnaných ve všech sledovaných kategoriích zvýšil více než průměr všech členských států EU.

Příčiny tohoto vývoje jsou zřejmé:
  • v důsledku propouštění pracovníků v první polovině roku 2009 si určitá část nezaměstnaných doposud nenašla práci a přešla z krátkodobé do dlouhodobé nezaměstnanosti
  • nárůst počtu mladých, kteří po ukončení vzdělávaní těžko hledají uplatnění na trhu práce a délka jejich nezaměstnanosti přesáhla 1 rok
  • v první polovině roku 2010 dále klesal počet volných pracovních míst nabízených na trhu práce

Tab. 4 Podíl osob nezaměstnaných 1 rok a déle na celkovém počtu nezaměstnaných ve věku 15-64 let (v %)


Oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí
Český statistický úřad

Kontaktní osoba:
Ing. Lukáš Savko
Tel. 274 052 183
E-mail: lukas.savko@czso.cz



  • czam110410analyza.doc
  • czam110410analyza_1.xls
  • czam110410analyza_2.xls
  • czam110410analyza_3.xls
  • czam110410analyza_4.xls
Zobrazit vše Skrýt

Zveřejněno dne: 04.11.2010
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.


Kontakt: Oddělení informačních služeb - ústředí
Informace o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další najdete na stránkách Českého statistického úřadu: www.czso.cz
tel: 274 052 304, 274 052 451, e-mail: infoservis@czso.cz