Pojmy výzkum a vývoj (VaV) jsou v České republice definovány zákonem o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků. VaV je systematická tvůrčí práce konaná za účelem rozšíření stávajícího poznání (včetně poznání člověka, kultury a společnosti), získání nových znalostí nebo jejich využití v praxi, a to metodami, které umožňují potvrzení, doplnění či vyvrácení získaných poznatků. Výzkum a vývoj se dále rozlišuje na:

• základní výzkum, kterým jsou experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získat znalosti o základech či podstatě pozorovaných jevů, vysvětlení jejich příčin a možných dopadů při využití získaných poznatků bez úvah o jejich konkrétní aplikaci,
• aplikovaný výzkum, kterým jsou experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb; výsledky aplikovaného výzkumu jsou směřovány ke specifickému a praktickému cíli,
• experimentální vývoj (dále jen vývoj), který je charakterizován jako získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností pro návrh nových nebo podstatně zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb.

Zpravodajskými jednotkami v oblasti statistického zjišťování výzkumu a vývoje jsou všechny právnické a fyzické osoby, které provádějí výzkum a vývoj na území ČR jako svoji hlavní (OKEČ 73, od roku 2008 CZ-NACE 72 – výzkumná pracoviště) nebo vedlejší ekonomickou činnost, a to bez ohledu na počet jejich zaměstnanců, sektor nebo ekonomické odvětví, ve kterém působí.

Uváděné údaje o počtu pracovních sil působících ve výzkumu a vývoji (zaměstnanců VaV) a výdajích na VaV jsou vždy souhrnem zpracovaných dat za předložené dotazníky a od roku 2001 i za statisticky dopočtená data od zpravodajských jednotek, od kterých nebyl vyplněný dotazník získán.

Hlavní ukazatele výzkumu a vývoje (počet zpravodajských jednotek, dostupné finanční a lidské zdroje) jsou standardně publikovány, a to i na mezinárodní úrovni, ve čtyrech sektorech provádění výzkumu a vývoje (dále jen sektorech) definovaných ve Frascati manuálu. Tyto sektory byly vytvořeny na základě Číselníku institucionálních sektorů a subsektorů (ISEKTOR) používaného v národních účtech a zahrnují:

• podnikatelský sektor zahrnuje všechny firmy, organizace a instituce, jejichž hlavní činností je tržní výroba zboží nebo služeb pro prodej široké veřejnosti za ekonomicky významnou cenu;
• vládní sektor zahrnuje především jednotlivá pracoviště Akademie věd, ostatní výzkumná resortní pracoviště (od 1. 1. 2007 většina těchto subjektů získala nový statut veřejné výzkumné instituce), orgány státní správy a samosprávy na všech úrovních s výjimkou veřejně řízeného vyššího odborného a vysokého školství; dále pak veřejné knihovny, archivy, muzea a jiná kulturní zařízení, která provádějí VaV jako svoji vedlejší činnost.
• sektor vyššího odborného a vysokého školství (dále jen sektor vysokoškolský) zahrnuje všechny veřejné i soukromé univerzity, vysoké školy a další instituce pomaturitního vzdělávání. Zahrnuje také všechny výzkumné ústavy, experimentální zařízení a kliniky pracující pod přímou kontrolou nebo řízené či spojené s organizacemi vyššího vzdělávání. Pracoviště VaV ve vysokoškolském sektoru v ČR tvoří především jednotlivé fakulty vysokých škol a od roku 2005, v souladu s metodikou OECD, i 11 fakultních nemocnic. Tento sektor není samostatným institucionálním sektorem, byl však odděleně identifikován pro potřeby statistiky VaV právě pro svou nezastupitelnou roli v oblasti výzkumu a vývoje;
• neziskové instituce sloužící domácnostem (dále jen soukromý neziskový sektor) zahrnuje soukromé instituce, včetně soukromých osob a domácností, jejichž primární cíl není tvorba zisku, ale poskytovat netržní služby domácnostem. Jedná se např. o sdružení výzkumných organizací, spolky, svazy, společnosti, kluby, hnutí či nadace.

Regionální členění podle krajů je dostupné od roku 2001 a je stanoveno podle místa pracoviště VaV jednotlivých zpravodajských jednotek. Odhady za okresy byly vytvořeny podle místa sídla ekonomických subjektů a adres pracovišť výzkumu a vývoje za rok 2008. Sídlo ekonomického subjektu nemusí být totožné s místem pracoviště výzkumu a vývoje (provádění VaV).

Zaměstnanci VaV podle pracovní činnosti (zaměstnání) jsou:

• výzkumní pracovníci, kteří se zabývají nebo řídí projekty zahrnující koncepci nebo tvorbou nových znalostí, výrobků, procesů, metod a systémů. Jde převážně o vědecké a odborné duševní pracovníky a vedoucí pracovníky výzkumných a vývojových útvarů;
• techničtí a ekvivalentní pracovníci (dále jen techničtí pracovníci), kteří v rámci VaV uskutečňují vědecké a technické úkoly, aplikují koncepty a provozní metody (obvykle za dohledu výzkumných pracovníků).
• další pomocní pracovníci, kteří se podílejí nebo jsou začleněni do výzkumných a vývojových činností (např. řemeslníci, sekretářky a úředníci). Jsou zde zahrnuti i manažeři a administrativní pracovníci, jejichž činnosti jsou přímou službou výzkumu a vývoji.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený na plný pracovní úvazek věnovaný VaV činnostem (FTE) vystihuje skutečnou dobu věnovanou výzkumu a vývoji. Jeden FTE je roven jednomu roku práce na plný pracovní úvazek zaměstnance, který se plně věnuje VaV činnosti. Tento ukazatel je významný především u zaměstnanců VaV, jejichž pracovní náplň se skládá i z jiných činností než výzkum a vývoj (např. pedagogičtí pracovníci), neboť započítává pouze tu část jejich pracovní doby, po kterou se věnují VaV. Ukazatel FTE v sobě zahrnuje také přepočet hodin osob pracujících ve výzkumu a vývoji na základě dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce.

Výdaje na vlastní výzkum a vývoj představují veškeré výdaje (běžné a kapitálové) určené na vlastní výzkum a vývoj prováděný v rámci zpravodajské jednotky nebo sektoru ekonomiky bez ohledu na zdroj jejich financování. Výdaje vynakládané mimo zpravodajskou jednotku (externí výdaje na VaV) jsou do celkových výdajů na VaV započteny jen v případě, že přímo slouží pro podporu vlastního výzkumu a vývoje (např. nákup dodávek pro VaV).

Patentová statistika přináší informace o výsledcích a úspěšnosti výzkumné, vývojové a inovační činnosti ve vybraných oblastech techniky, ale i o šíření vědeckých znalostí. V České republice jsou údaje týkající se ochrany práv průmyslového vlastnictví shromaždovány Úřadem průmyslového vlastnictví ČR (dále jen ÚPV ČR), který zajišťuje patentovou ochranu na území České republiky.

Údaje byly zpracovány ČSÚ na základě datových zdrojů ÚPV ČR. Patentová data jsou tříděna dle metodiky Patentového manuálu OECD (OECD, Paříž 2009). Na základě Mezinárodního patentového třídění je pak možné udělené patenty začlenit do technologických oblastí.

Zdrojem dat pro statistiku Vědců a inženýrů je Výběrové šetření pracovních sil, kde základní šetřenou jednotkou jsou jednotlivci a domácnosti. Data v tabulkách jsou uváděna jako roční průměry. Pokud je jejich hodnota menší než 3 000 osob jsou považovány za údaje s nízkou spolehlivostí.

Data týkající se mezd vědců a inženýrů pocházejí z výsledků strukturální mzdové statistiky, kterou publikuje Český statistický úřad ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí.

Výše průměrné hrubé měsíční mzdy Vědců a inženýrů zde uváděná se vztahuje ke vzorku šetření (cca 1,7 mil zaměstnaných osob), jedná se tedy o nedopočtená data.

INFORMAČNÍ SPOLEČNOST

Pojem informační a komunikační technologie (dále jen ICT) obecně zahrnuje technologie, systémy, aktivity a procesy, které se podílejí na zobrazení, zpracování, skladování a přenosu informací a dat elektronickou cestou.

Český statistický úřad sleduje od roku 2003 rozšíření vybraných informačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci, a to prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování „Výběrové šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci“. Šetření je prováděno formou osobního interview s využitím osobního počítače (Computer Assisted Personal Interviewing – CAPI), a to na výběrovém vzorku cca 10 000 jednotlivců ve věku 16 let a více. Shodně s metodikou VŠPS probíhá převážení výsledků na celkovou populaci ČR.

Od roku 2006 probíhá šetření dle Nařízení Evropské komise a Evropského parlamentu k statistikám informační společnosti: “REGULATION No 808/2004“ a tím umožňuje přinášet srovnatelné údaje s jednotlivými zeměmi EU, Islandu a Norska.

U údajů za domácnosti je zjišťován aktuální stav v období šetření (od roku 2005 za 2. čtvrtletí sledovaného roku), údaje za jednotlivce jsou za poslední 3 měsíce v období šetření.

Vysokorychlostní připojení k internetu – zahrnuje ADSL připojení, připojení prostřednictvím televizního kabelového rozvodu (CATV), pevná bezdrátová připojení (WiFi + FWA) a připojení prostřednictvím mobilních sítí (EDGE, CDMA, UMTS) s nominální přenosovou rychlostí od 256 kbit/s včetně.

Údaje pocházejí ze statistického zjišťování o využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě, které je přílohou ročního výkazu organizačních složek státu. Český statistický úřad realizuje toto šetření od roku 2003 a referenčním obdobím je vždy 31.12. příslušného roku. Základní soubor zahrnuje veškeré organizační složky státu, kraje a obce (včetně městských částí hl.m. Prahy). Jedná se o vyčerpávající šetření.

Data o informačních technologiích dostupných veřejnosti v knihovnách pocházejí ze zdrojů národního informačního a poradenského střediska pro kulturu.

Údaje o vybavenosti a využívání informačních technologií zdravotnickými zařízeními v ČR pocházejí z ročního výkazu o zaměstnavatelích, evidenčním počtu zaměstnanců a smluvních pracovnících E (MZ) 4- 1. Výkaz je připravován Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR a Českým statistickým úřadem. Celkem bylo v roce 2008 osloveno 13 058 samostatných ordinací lékaře, vyplněných dotazníků se vrátilo 11 498.

Údaje o vybavenosti škol v ČR informačními technologiemi (počítači a připojením k internetu) pocházejí z Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV), který prostřednictvím internetu sbírá údaje o dostupné IT infrastruktuře na většině základních, středních a vyšších odborných škol.

Zdrojem dat pro statistiku IT odborníků je Výběrové šetření pracovních sil (roční průměry), kde základní šetřenou jednotkou jsou jednotlivci a domácnosti. Pokud je hodnota menší než 3 000 osob jsou data považována za údaje s nízkou spolehlivostí.

Ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí publikuje Český statistický úřad výsledky strukturální statistiky mezd zaměstnanců. Z tohoto šetření pocházejí údaje týkající se mezd IT odborníků. Data týkající se mezd, uváděná v této publikaci, nejsou dopočtena na celkovou populaci; týkají se vzorku šetření, který čítá cca 1,7 mil zaměstnaných osob.

9601-09	Ukazatele výzkumu a vývoje za rok 2008
9611-09	Státní rozpočtové výdaje a dotace na výzkum a vývoj (GBAORD) v ČR v roce 2008
9701-09	Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2009
9702-09	Využívání ICT v podnikatelském sektoru
9703-09	Využívání ICT ve veřejné správě ČR v roce 2008
9705-09	Informační společnost v číslech 2009
9707-09	Informační ekonomika v číslech 2009