Statistická ročenka Ústeckého kraje
Metodické vysvětlivky
|
4. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE, VÝVOZ, FINANCE, VÝZKUM A VÝVOJ, INFORMAČNÍ SPOLEČNOST
MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Pro regionalizaci vytvořeného hrubého domácího produktu i hrubé přidané hodnoty byla použita metoda pseudo-bottom-up. V podstatě to znamená, že za organizace uni-regionálního charakteru v sektorech nefinančních podniků a domácností byly údaje přímo agregovány a za organizace multi-regionálního charakteru byly údaje odhadnuty přímo za místní jednotky podle regionální struktury vyplacených mzdových prostředků. Ukazatel HDP a od něj odvozené indikátory byly revidovány z důvodu promítnutí metodických změn. Regionalizace tvorby hrubého fixního kapitálu se realizuje pomocí objemu investic podle místa stavby. Tato kapitola obsahuje rovněž údaje o čistém disponibilním důchodu domácností. Pro možnost mezinárodního porovnání byly některé ukazatele přepočteny do jednotek Standardu kupní síly – PPS – Purchasing Power Standards, a to přes platné koeficienty vydávané EUROSTATEM. V časové řadě jsou všechny údaje plně srovnatelné. Hrubý domácí produkt je klíčový ukazatel vývoje ekonomiky. Představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích v činnostech považovaných v systému národního účetnictví za produktivní (tj. včetně služeb tržní i netržní povahy). Používá se pro měření výkonnosti celé ekonomiky. Slouží ke srovnání míry ekonomického rozvoje dané země respektive regionů. Hrubá přidaná hodnota představuje hrubý domácí produkt bez daní a dotací na produkty (při třídění podle odvětví nelze daně případně dotace na produkty na odvětví rozdělit). Hrubý domácí produkt z hlediska užití je roven souhrnu konečné spotřeby (domácností, vlády a neziskových organizací sloužících domácnostem), hrubé tvorby kapitálu (fixního kapitálu a salda zásob) a salda zahraničního obchodu. Tvorba hrubého fixního kapitálu představuje:
Čistý disponibilní důchod domácností je částka, kterou mohou domácnosti věnovat na konečnou spotřebu, na úspory finančních aktiv a na akumulaci hmotných i nehmotných aktiv. Ukazuje, jak se saldo prvotních důchodů umísťuje znovurozdělením: běžnými daněmi, sociálními příspěvky a dávkami a ostatními běžnými transfery. Ukazatel nám do velké míry naznačuje úroveň materiálního bohatství domácností trvale bydlících v jednotlivých regionech. ZAHRANIČNÍ OBCHOD V návaznosti na mezinárodní praxi některých států Evropské unie začal Český statistický úřad sledovat zahraniční obchod zbožím podle jednotlivých krajů. Zdrojem dat jsou údaje celní statistiky zpracovávané z Jednotných celních deklarací. Publikovány jsou pouze údaje o vývozu zboží jednotlivých krajů. Při dovozu zboží není v řadě případů známé přesné místo jeho konečného užití. FINANCE Tato subkapitola obsahuje vybrané údaje o příjmech a výdajích krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí. Vzhledem ke změnám rozpočtových pravidel lze srovnatelnou časovou řadu publikovat od roku 2003. Data jsou přebírána z Ministerstva financí, které potřebné údaje zpracovává z účetních a finančních výkazů jednotlivých územních samosprávných celků. VÝZKUM A VÝVOJ Pojmy výzkum a vývoj jsou v České republice definovány zákonem o podpoře výzkumu a vývoje (VaV) z veřejných prostředků. VaV se rozumí systematická tvůrčí práce konaná za účelem získání nových znalostí nebo jejich využití. Výzkum je systematická tvůrčí práce rozšiřující poznání, včetně poznání člověka, kultury nebo společnosti, metodami umožňujícími potvrzení, doplnění či vyvrácení získaných poznatků. Vývoj je systematické tvůrčí využití poznatků výzkumu nebo jiných námětů k produkci nových nebo zlepšených materiálů, výrobků nebo zařízení a nebo k zavedení nových či zlepšených technologií, systémů a služeb, včetně pořízení a ověření prototypů, poloprovozních nebo předváděcích zařízení. Způsob sledování a zachycení stavu zaměstnanců VaV:
Vnitřní výdaje na výzkum a vývoj tvoří všechny vnitřní výdaje na VaV vynaložené v rámci zpravodajské jednotky nebo sektoru ekonomiky bez ohledu na zdroj jejich financování. Zahrnují se také výdaje uskutečněné mimo zpravodajskou jednotku, ale podporující vnitřní VaV (např. nákup dodávek pro VaV). INFORMAČNÍ SPOLEČNOST Informační společnost je termín používaný v souvislosti se zaváděním a rozvojem nových, především informačních a komunikačních technologií a systémů (internet, mobilní telefony, elektronické obchodování atd.) do nejrůznějších oblastí každodenního života. Statistika informační společnosti má za cíl popsat na jedné straně produkci (nabídku) moderních informačních a komunikačních technologií a na druhé straně rozšíření, míru a způsob využívání těchto technologií a systémů v jednotlivých sektorech společnosti. Pojem informační a komunikační technologie obecně zahrnuje technologie, systémy, aktivity a procesy, které se podílejí na zobrazení, zpracování, skladování a přenosu informací a dat elektronickou cestou. Referenční období - údaje za domácnosti: aktuální stav v období šetření, údaje za jednotlivce: ve většině případů poslední 3 měsíce v období šetření. Uživatel osobního počítače - jednotlivec, který použil osobní počítač v posledních 3 měsících. Uživatel internetu - jednotlivec, který použil internet v posledních 3 měsících. Nákup přes internet je definován jako nákup zboží a služeb uskutečněný prostřednictvím počítačových sítí založených na internetových protokolech nejčastěji prostřednictvím www rozhraní prodávajícího. Nezahrnují se zde nákupy realizované na základě objednávek, které byly uskutečněny na základě informací získaných přes internet podaných klasickou cestou (telefon, fax, písemná objednávka) ani prostřednictvím klasického, ručně psaného a odeslaného e-mailu. Musí dojít k objednání zboží nebo služby elektronickou cestou přes internet – www rozhraní prodávajícího. Placení a dodání takto objednaného zboží může být provedeno off-line, ne prostřednictvím internetu. * * * Další regionální informace o výzkumu a vývoji a informačních technologiích lze získat z publikací ČSÚ: Na internetových stránkách ČSÚ jsou další údaje zveřejňovány na: |
