Komentář 4

Pro vývoj domovního fondu mezi lety 1961 - 2001 byly charakteristické zejména:

- Trvalý růst celkového domovního fondu - při stagnaci (resp. poklesu v osmdesátých letech) počtu trvale obydlených domů a výrazném růstu počtu domů neobydlených. V absolutním vyjádření přírůstek počtu neobydlených domů mezi roky 1970 a 2001 činil téměř 201 tisíc domů, zatímco přírůstek trvale obydlených domů pouhé 3 tisíce domů.

- Rozdílné tendence vývoje počtu domů rodinných a bytových. Počty rodinných domů trvale obydlených dlouhodobě klesaly, zejména v důsledku změny účelu jejich užívání pouze k rekreaci. Teprve v devadesátých letech zvýšený zájem o bydlení v rodinných domech mimo velká města vyvolal i oživení výstavby rodinných domů. Mezi roky 1991 a 2001 - na rozdíl od předchozího období poklesu - se počet trvale obydlených rodinných domů zvýšil o 55 tisíc, tj. o 4 %. Bytové domy trvale obydlené naopak až do roku 1991 rostly, především v sedmdesátých letech, kdy byl velmi dynamický růst výstavby družstevních bytů. Po zpomalení tempa růstu v osmdesátých letech došlo po roce 1991 k poklesu jejich počtu.

- Dlouhodobě rychlejší tempa růstu počtu neobydlených domů než domů obydlených se promítla do struktury domovního fondu z hlediska obydlenosti. Podíl neobydlených domů trvale rostl, zejména domů rodinných, z nichž byla v roce 2001 neobydlena již téměř pětina (v roce 1970 to bylo necelých 6 % rodinných domů).

- Analogický byl vývoj bytů podle druhu domu. Tempa růstu počtu neobydlených bytů byla ale ještě rychlejší než u domů; zatímco počet neobydlených domů se mezi roky 1970 a 2001 zvýšil 2,5krát, počet neobydlených bytů vzrostl v témže období více než čtyřikrát.

Hlavní charakteristiky domovního a bytového fondu z hlediska druhu domu k 1. 3. 2001:

- Z celkového počtu 1 969 tisíc domů jich bylo téměř 1 631 tisíc trvale obydlených, což představuje 83 % domovního fondu.

- Většinu domovního fondu tvořily rodinné domy - z trvale obydlených domů připadlo na rodinné domy 86 %, z neobydlených domů dokonce 96 %.

- Z celkového počtu 4 366 tisíc bytů jich bylo trvale obydleno téměř 3 828 tisíc, což představuje 88 % bytového fondu.

- Podíl bytů v rodinných domech z celkového počtu trvale obydlených bytů činil 42,6 %, z počtu neobydlených bytů 69,3 %.

- Územní rozdíly ve struktuře domovního a bytového fondu z hlediska druhu domu byly determinovány charakterem osídlení konkrétního území. Okresy a kraje s významnějším zastoupením velkých měst měly i významnější zastoupení bytových domů ve struktuře bytového fondu.

- Nadpoloviční podíl bytů v bytových domech z celkového počtu trvale obydlených bytů mělo kromě Prahy, Ostravy, Plzně a Brna ještě dalších 24 okresů. Z nich nejvyšší podíl bytů v bytových domech měl okres Most - 87 %.

- Převaha bytů v rodinných domech byla zejména v bezprostředním okolí velkých měst - okresy Praha - západ, Brno - venkov, Plzeň - jih a dále Břeclav a Uherské Hradiště překročily hranici 70 % z počtu trvale obydlených bytů, přitom maximální podíl byl v okrese Praha - západ, kde se blížil hranici 80 %.

- Větší byty v rodinných domech a častější vícegenerační bydlení dokumentuje mimo jiné hodnota průměrného počtu osob bydlících v jednom bytě - v rodinných domech to bylo 2,86 osoby na byt, v bytových domech 2,47 osoby na byt.