Komentář 1

Pro vývoj bytového fondu a úrovně bydlení obyvatelstva v období 1961 - 2001 byly charakteristické zejména:

- Výrazně rychlejší tempo růstu počtu trvale obydlených bytů než tempo růstu celkového počtu obyvatel a současně stagnace celkového počtu domů.

- Změny vývojových trendů v devadesátých letech 20. století; pro období do roku 1991 bylo typické snižování absolutních počtů i relativních podílů rodinných domů a bytů v nich a naopak růst počtu i podílu bytových domů. Devadesátá léta zaznamenala změnu tendence - útlum výstavby bytových domů a návrat k výstavbě domů rodinných jedno nebo dvoubytových.

- Změny struktury domovního i bytového fondu.
Razantní výstavba bytových - převážně panelových - domů v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století ovlivnila strukturu domovního, ale zejména bytového fondu. Podíl trvale obydlených bytů v bytových domech v roce 1961 činil zhruba třetinu všech bytů, již v roce 1980 ale překročil polovinu všech trvale obydlených bytů. Maximální hodnoty (58 %) dosáhl v roce 1991.

- Zkvalitnění úrovně bydlení obyvatel.
Nově postavené nebo rekonstruované byty s vysokými standardy bydlení trvale zlepšovaly relativní ukazatele technické vybavenosti bytů. Vodovod v bytě, koupelna, splachovací záchod i teplá voda se staly pro většinu bytů samozřejmou součástí vybavení. Plynofikace a rozšiřování kanalizační sítě především v malých obcích ovlivnily příznivým směrem i ukazatele zavedení plynu do bytu a připojení na kanalizační síť. K výraznějšímu zkvalitnění došlo především po roce 1991.

- Příznivý vývoj většiny úrovňových ukazatelů bydlení.
Většina úrovňových ukazatelů bydlení (průměrná obytná plocha na byt nebo na osobu, průměrný počet osob na byt nebo na obytnou místnost a počet obytných místností na byt) se trvale zlepšovala. Výjimkou byla pouze obytná plocha na obytnou místnost. Bytová výstavba šedesátých a sedmdesátých let byla charakteristická menší obytnou plochou bytů a větším počtem místností, což se projevilo v postupném snižování hodnoty průměrné obytné plochy jedné obytné místnosti. K obratu tendence došlo až po roce 1991 v důsledku masivnější výstavby rodinných domů s většími byty.

Hlavní charakteristiky bydlení obyvatel a struktury bytového fondu k 1. 3. 2001:

- Většina obyvatel republiky žila v bytech (98,7 %). Kromě toho bylo sečteno 71 tisíc osob v zařízeních a 57,6 tisíc osob v různých nouzových objektech, vč. rekreačních chat a chalup.

- Více než třetina všech osob bydlících mimo byt a zařízení byla sečtena ve velkých městech s 50 a více tisíci obyvateli; převažovaly zde případy bydlení v nouzových objektech. Bydlení v rekreačních chatách a chalupách bylo nejčastější v malých obcích, případně v tradičních rekreačních lokalitách s velkou koncentrací těchto objektů.

- Téměř 90 % bytů je I. kategorie; technická vybavenost bytů je vysoká - např. byty bez vlastní koupelny nebo splachovacího záchodu jsou již výjimkou (3 - 4 % z celkového počtu bytů), více než čtyři pětiny bytů má ústřední nebo etážové topení.

- Ve struktuře bytů podle právního důvodu užívání bylo významné zastoupení vlastnických forem bydlení; bytů ve vlastním domě nebo bytů v osobním vlastnictví bylo téměř 47 %, dalších 4,5 % tvořily byty, jejichž uživatelé je obývali bezplatně - většinou se jednalo o bydlení v bytech v rodinných domech.

- Většina bytů byla obydlena pouze jedinou cenzovou domácností.

- Průměrný trvale obydlený byt v roce 2001 měl 2,72 obytných místností (nad 8 m2), 49,5 m2 obytné plochy a 2,64 bydlících osob.