Ekonomická aktivita obyvatelstva - 2001
1. Metodické vymezení základních ukazatelů ekonomické aktivity
Přílohy
1. Metodické vymezení základních ukazatelů ekonomické aktivityPři sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 bylo na tiskopisu „Sčítací list osob“ celkem 9 otázek, které se týkaly ekonomické aktivity sčítané osoby. Byly to otázky:
1.1 Definice ukazatelů zjišťovaných při sčítání lidu, domů a bytů 2001 Otázku o ekonomické aktivitě vyplňovaly všechny osoby. Každý respondent se měl zařadit do jedné z následujících tří skupin: I. skupina - pracující - zahrnovala: · všechny zaměstnané osoby, zaměstnavatele nebo samostatně činné osoby, tj. všechny osoby 15leté a starší, které v rozhodný okamžik sčítání byly v placeném zaměstnání jako zaměstnanci, zaměstnavatelé, podnikatelé a samostatně činné osoby, rovněž osoby v základní vojenské službě, náhradní službě, civilní službě, na vojenském cvičení, ve vazbě a ve výkonu trestu odnětí svobody, · pracující studenty a učně, tj. studenty a učně, kteří byli k datu sčítání v placeném zaměstnání, bez ohledu na to, o jak velký pracovní úvazek se jednalo, a přesto, že se zabývali převážně studiem, tedy přípravou na zaměstnání, · ženy na mateřské dovolené (28 nebo 37 týdnů), tj. pouze ženy na mateřské dovolené v trvání maximálně 28, resp. 37 týdnů, kterým trval jejich pracovní poměr. II. skupinu - nezaměstnaní - zvolily osoby 15leté a starší, které v rozhodný okamžik sčítání byly bez práce, hledaly aktivně práci a byly připraveny k okamžitému nástupu do práce. III. skupinu - ekonomicky neaktivní - tvořili: · nepracující důchodci, · ostatní osoby s vlastním zdrojem obživy, tj. osoby, které neměly příjem ze zaměstnání, ale žily z jiných finančních zdrojů, např. z úspor, rent, stipendií, z výnosu majetku, sociálních příspěvků apod.; patřily sem i ženy na další mateřské (rodičovské) dovolené a muži, pokud pobírali rodičovský příspěvek, · žáci, studenti, učni - pokud se věnovali výlučně studiu na všech typech škol, · osoby v domácnosti, · děti předškolního věku a ostatní závislé osoby, tj. kromě dětí i dospělé osoby, pokud byly závislé svou obživou na některém členu domácnosti. Další otázky týkající se ekonomických charakteristik vyplňovaly osoby podle zařazení v otázce ekonomické aktivity. Pracující osoby vyplnily všechny další otázky. Nezaměstnaní pouze otázky o zaměstnání, postavení v zaměstnání a odvětví ekonomické činnosti - a to podle posledního vykonávaného zaměstnání; nezaměstnaní absolventi škol uvedli pouze tuto skutečnost. Ze skupiny ekonomicky neaktivních osob jen žáci, studenti a učni vyplňovali otázky týkající se dojížďky/docházky do školy (otázky č. 22 až 25). V otázce na zaměstnání se uvedla konkrétní vykonávaná činnost. Vojáci v základní vojenské službě, v náhradní a civilní službě uváděli jako zaměstnání "voják základní služby". Osoby na vojenském cvičení uvedly zaměstnání, z něhož byly krátkodobě uvolněny. Ženy na mateřské dovolené v trvání 28, resp. 37 týdnů, osoby ve vazbě, ve výkonu trestu a osoby nezaměstnané uváděly poslední vykonávané zaměstnání. V případě dvou zaměstnání se tato otázka vyplňovala podle hlavního zaměstnání (Číselník zaměstnání - viz příloha č. 2). Postavení v zaměstnání charakterizovalo osoby ekonomicky aktivní podle jejich vztahu k pracovnímu místu - současnému nebo poslednímu. Respondent volil z možností: · zaměstnavatelé - tj. osoby, které v rámci své podnikatelské činnosti zaměstnávají jednu nebo více osob – zaměstnanců, · zaměstnanci v pracovním a služebním poměru - tj. osoby s pracovním poměrem na dobu určitou i neurčitou, zaměstnanci jmenovaní nebo volení a zaměstnanci ve služebním poměru (příslušníci armády a policisté, včetně vojáků v základní, náhradní nebo civilní vojenské službě), · ostatní zaměstnanci - tj. osoby, které jsou zaměstnány na základě dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce, · samostatně činní - tj. osoby s podnikatelským oprávněním, které nezaměstnávaly v rámci svého podnikání žádné další osoby - zaměstnance. Patří sem osoby zapsané v obchodním rejstříku, v živnostenském rejstříku (s živnostenským listem, koncesí), osoby podnikající na základě zvláštních předpisů (lékaři, veterináři, advokáti, znalci, auditoři, umělci aj.), osoby provozující zemědělskou činnost podle zvláštních předpisů, · členové produkčních družstev - tj. členové výrobních, zemědělských, případně jiných produkčních družstev. Nepatří sem řádní zaměstnanci těchto družstev ani členové spotřebitelských družstev, · pomáhající rodinní příslušníci - tj. osoby, které pracují na jiném základě než pracovněprávním vztahu. Pokud jsou rodinní příslušníci zaměstnáni v rodinném podniku na základě např. pracovní smlouvy, vyznačili se jako zaměstnanci v pracovním poměru.
Odvětví ekonomické činnosti se určovalo podle hlavního druhu ekonomické činnosti, která vede k vytvoření konkrétních výrobků, nebo výkonů - služeb. Zohlednit bylo třeba i popis činnosti, neboť v některých případech byl rozhodující použitý výrobní proces nebo suroviny než samotný výsledný produkt (Číselník odvětví ekonomické činnosti - viz příloha č. 2). Druhé, případně další zaměstnání - vyplňovaly osoby zaměstnané, přičemž uvedly, zda v případě druhého zaměstnání pracují jako samostatně činní nebo v jiném postavení. Soubor otázek č. 22 až 25 zjišťoval informace o dojížďce do zaměstnání a školy. Otázky vyplňovaly zaměstnané osoby, zaměstnavatelé, samostatně činní, pracující důchodci, ženy na mateřské dovolené v trvání 28, resp. 37 týdnů a žáci základních škol, studenti a učni. Studenti a učni uváděli údaje o dojížďce do školy i v případě, že v otázce na ekonomickou aktivitu uvedli, že jsou "pracující studenti a pracující učni". Osoby pracující ve směnném provozu, se považovali za dojíždějící denně. Za dojížďku/docházku se považovalo i dojíždění/docházení v rámci obce, města. |
Zveřejněno dne: 31.12.2003
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.