Náboženské vyznání obyvatelstva - 2001
Obyvatelstvo podle náboženského vyznání a nejvyššího ukončeného vzdělání
Přílohy
Obyvatelstvo podle náboženského vyznání a nejvyššího ukončeného vzděláníShodně jako předcházející sčítání i výsledky tohoto ukázaly, že mezi věřícími jsou častěji zastoupeni občané s nižším vzděláním. Je možné konstatovat, že se vzrůstajícím stupněm vzdělání klesá relativní počet osob hlásících se k náboženskému vyznání. Zatímco mezi věřícími jsou tři desetiny osob se základním vzděláním (29,3 %), osoby bez vyznání s tímto vzděláním tvoří jednu pětinu (19,6 %). V případě středoškolského vzdělání je dosahovaný podíl u obou skupin vyrovnán (38 %), kdežto u vyššího vzdělání se pak opět vzájemně vzdaluje ale v opačném trendu. Nejvýraznější rozdíl je u úplného středoškolského vzdělání, z osob bez vyznání má maturitu téměř jedna třetina (31,6 %), u věřících to není ani jedna čtvrtina (23,8%). Vyššího podílu pak dosahují osoby bez vyznání oproti věřícím rovněž v případě vysokoškolského vzdělání, i když vzhledem k celkově nižšímu procentu tohoto vzdělání v populaci není tato diference nikterak výrazná.
Tab. 4 Skladba věřícího obyvatelstva staršího 15 let podle náboženského vyznání a nejvyššího ukončeného vzdělání v roce 2001
Tyto poměry platí, samozřejmě s různými konkrétními daty, především ve vyšších věkových skupinách, naopak v případě mladších věkových kategorií jsou tyto rozdíly méně podstatné. Závislost mezi úrovní vzdělání a náboženským cítěním není jednoznačná, působí zde logicky řada dalších faktorů, které ji problematizují. Jedním z důvodů větší diference u osob ve vyšším věku mezi jejich vzděláním bude např. jistě výrazná ateistická výchova v rámci studia na středních či vysokých školách. Rozdíly ve vzdělání podle věku je možné sledovat u samotných věřících. U sedmdesátiletých a starších například osoby jen se základním vzděláním tvoří celou polovinu všech věřících tohoto věku a naopak vysokoškolsky vzdělání pouze čtyři procenta. Na klesající počty věřících osob se vzrůstajícím vzděláním ukazují také podíly jednotlivých skupin na jejich celkovém počtu. Tak věřící osoby se základním vzděláním představují zhruba jednu třetinu osob se základním vzděláním (33,9 %), věřící s úplným středným vzděláním tvoří 30,7 % všech osob s tímto vzděláním a u 220 tisíc vysokoškoláků dosahuje jejich podíl 29 % na celkovém úhrnu tohoto vzdělání. Vazbu mezi vírou a vzděláním dokládá rovněž rozdíl vzdělanostní struktury věřících oproti lidem bez vyznání. Věřící se základním vzděláním představují 26,4 % všech věřících, zatímco v případě lidí bez vyznání osoby se základním vzděláním odpovídají jen 15, 8 %. U vysokoškolsky vzdělaných je tento podíl u věřících 6,7 %, kdežto u osob bez vyznání 8,0 %. Obdobně je tomu rovněž u jednotlivých kategorií středoškolského vzdělání. Skladba věřících podle vzdělání je víceméně podobná i v rámci jednotlivých církví. Z nejrozšířenějších církví u nás je vyšší vzdělanostní skladba zřejmá u Českobratrské církve evangelické a obdobně u Církve československé husitské. Úroveň vzdělání je naopak nejnižší u Církve římskokatolické, která má relativně nejvíce osob se základním vzděláním a nejméně se vzděláním vysokoškolským. Z jiných církví lze uvést s podstatně odlišnou strukturou Pravoslavnou církev v českých zemích, kde však nižší podíl základního vzdělání a současně vysoké procento vysokoškoláků může být poznamenáno mimo jiné také malým počtem jejich příslušníků. |
Zveřejněno dne: 30.06.2003
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
