Dojížďka za prací a do škol v kraji Vysočina (na základě výsledků SLDB) - 2001


Počet osob vyjíždějících v kraji Vysočina z obce t

Počet osob vyjíždějících v kraji Vysočina z obce trvalého bydliště za prací se mezi roky 1991 a 2001 zvýšil o 5,0 % a dosáhl počtu 98 564. Absolutně se vyjížďka za prací zvýšila ve všech okresech kraje s výjimkou třebíčského. Počet dojíždějících za prací se mírně snížil (o 0,5 %) a činil 86 159 osob. Počet dojíždějících se snížil v okresech Havlíčkův Brod, Třebíč a Žďár nad Sázavou, vzrostl v pelhřimovském a zejména v jihlavském okrese, kde přírůstek dojíždějících činil 20,3 %. Důsledkem byl další nárůst záporného salda dojížďky za prací ze 7 224 osob roku 1991 na 12 405 v roce 2001. Převaha vyjíždějících nad dojíždějícími za prací vzrostla i ve všech okresech kraje s výjimkou jihlavského, kde původně mírně kladné saldo dojížďky velmi výrazně vzrostlo (ze 191 osob v roce 1991 na 1 818 o deset let později).

Kraj Vysočina patří k regionům České republiky, které nejvíce ztrácejí dojížďkou do zaměstnání. Dokládají to i údaje o bilanci dojížďky za prací se sousedními kraji. Z nich byl největší pohyb zjištěn u Jihomoravského kraje, do kterého z Vysočiny vyjíždělo 7 444 osob, opačným směrem mířilo 3 361 zaměstnaných, saldo dojížďky za prací mezi oběma kraji tak činilo – 4 083 osob.

Do Jihočeského kraje vyjíždělo v roce 2001 z Vysočiny 2 328 zaměstnaných, dojíždělo jen 1 562 osob, i zde tedy bylo záporné saldo (- 766 osob). U dalších dvou sousedních krajů byl vzájemný pohyb ještě o něco menší, i s nimi však měl kraj Vysočina zápornou bilanci dojížďky za prací, u Středočeského kraje dosahovalo počtu – 769 osob (1 580 vyjíždějících a 811 dojíždějících), u Pardubického – 234 zaměstnaných (vyjíždějících bylo 1 301 a dojíždějících 1 067).

Vůbec nejnepříznivější bilanci však kraj Vysočina neměl s žádným ze svých sousedů, ale s hlavním městem. Do Prahy z něj vyjíždělo za prací 5 871 osob, opačným směrem se však pohybovalo jen 435 zaměstnaných, saldo dojížďky tak činilo – 5 436 osob.


Vzájemná dojížďka za prací mezi jednotlivými okresy kraje Vysočina se z pochopitelných důvodů většinou omezovala na bezprostřední sousedy, vzájemný pohyb mezi okresy, které spolu přímo nesousedí byl v roce 2001 velmi nízký, téměř nulový. Tak z třebíčského okresu vyjíždělo do okresů Havlíčkův Brod i Pelhřimov po 29 osobách, opačným směrem vyjíždělo z okresu Havlíčkův Brod 14 osob a z Pelhřimovska 42.

Největší počty vyjíždějících směřovaly z „okrajových“ okresů do jihlavského okresu, vůbec nejvíce to bylo z Třebíčska (1 421 osob), o něco méně to bylo z okresu Havlíčkův Brod (939 zaměstnaných), nejméně pak pelhřimovského okresu (577 osob). Z Jihlavska zaměstnaní vyjížděli především do českých okresů kraje (Havlíčkův Brod 330 osob, Pelhřimov 381), nejméně směřovali do žďárského okresu (191 vyjíždějících).

Okresy kraje Vysočina měly se svými sousedy z jiných krajů většinou záporné saldo dojížďky za prací.

Nejvíce osob za prací vyjíždělo v roce 2001 z okresu Havlíčkův Brod (v úvahu jsou brány pouze sousední okresy) do okresu Kutná Hora (477 vyjíždějících, 349 dojíždějících), se kterým měl brodský okres též největší záporné saldo (- 128 osob). Téměř vyrovnaná byla jeho bilance s chrudimským okresem (- 7 osob), kde byly počty vyjíždějících i dojíždějících o málo menší. Do benešovského okresu pak z okresu Havlíčkův Brod vyjíždělo do zaměstnání o 81 osob více než z něj dojíždělo. Absolutní počty přitom byly z trojice sousedních okresů nejnižší. Celkově tak měl okres Havlíčkův Brod se svými sousedy záporné saldo dojížďky za prací ve výši – 216 osob.

Úhrnné negativní saldo dojížďky se sousedními okresy za hranicí kraje bylo zjištěno i v okrese Pelhřimov (činilo – 177 zaměstnaných). S dvěma z nich měl sice kladnou bilanci, ovšem šlo jen o malé počty (s okresem Benešov 22 osob a s okresem Jindřichův Hradec 5 osob), tudíž nemohly převážit záporné saldo s táborským okresem (- 204 zaměstnaných). Největší vzájemný pohyb byl přitom zjištěn s okresem Jindřichův Hradec (418 vyjíždějících, 413 dojíždějících). Vyjíždějících do táborského okresu bylo jen nepatrně méně, znatelně nižší však byla dojížďka.

Jihlavský okres sousedí pouze s okresem Jindřichův Hradec, se kterým měl kladnou bilanci ve výši 88 osob (481 vyjíždějících, 393 dojíždějících).


Též třebíčský okres sousedí se třemi okresy z jiných krajů. Se dvěma měl v roce 2001 zápornou bilanci dojížďky za prací (s okresem Jindřichův Hradec – 66 osob a s okresem Brno-venkov – 19 osob), tu však převážilo výrazně kladné saldo se znojemským okresem ve výši 532 zaměstnaných (510 vyjíždějících, 1 042 dojíždějících). S oběma prvně jmenovanými okresy byl vzájemný pohyb menší (do okresu Jindřichův Hradec z Třebíčska vyjíždělo 253 osob a do okresu Brno-venkov 417).

Okres Žďár nad Sázavou sousedí se dvěma okresy, přičemž s oběma měl v roce 2001 záporné dojížďkové saldo. Se svitavským okresem činilo – 112 osob (231 vyjíždějících a 119 dojíždějících), daleko větší však bylo s okresem Brno-venkov: celých – 1 060 osob (vyjíždělo 1 515 osob, dojíždělo 455). Šlo vůbec o největší vzájemný pohyb s některým ze sousedních okresů a současně i o největší záporné saldo.


Záporné saldo dojížďky za prací se v roce 2001 projevovalo u obou pohlaví a stejně tak se u mužů i u žen ve srovnání s předchozím sčítáním lidu tato převaha vyjížďky nad dojížďkou ještě více prohloubila. U mužů negativní saldo dojížďky vzrostlo z 5 315 osob v roce 1991 na 7 719 roku 2001 a u žen z 2 269 na 4 686 osob. Obdobný trend bylo možno pozorovat u všech okresů kraje: již v roce 1991 existující záporné saldo dojížďky do zaměstnání bylo o deset let později ještě vyšší. V některých okresech daleko více vzrostlo toto saldo u žen (okresy Havlíčkův Brod, Třebíč ale i Pelhřimov), jinde tomu tak bylo naopak u mužů (Žďár nad Sázavou).

Podstatně jiný byl vývoj v okrese Jihlava. V něm jediném bylo v obou posledních sčítáních lidu zjištěno celkově kladné saldo dojížďky za prací. V roce 1991 přitom bylo u mužů mírně záporné (- 78 osob), u žen však kladné (269 osob). O deset let později bylo již kladné u obou pohlaví (u mužů bylo o 1 436 dojíždějících více než vyjíždějících. u žen o 382). Vidíme, že u mužů tu došlo k velmi výraznému zvratu, hlavně vlivem velkého nárůstu počtu dojíždějících do jihlavského okresu (přírůstek o 28,1 %).

Negativní saldo dojížďky existovalo i u denní dojížďky (v roce 2001 představovala 80,3 % všech dojíždějících za prací). I ono se v průběhu devadesátých let dále prohloubilo: z – 1 869 osob v roce 1991 na – 3 160 roku 2001. Vývoj v jednotlivých okresech kraje byl podobný jako u celkového salda dojížďky za prací: ve čtyřech okresech kraje se saldo, již ve sčítání 1991 záporné, dále prohloubilo, v jihlavském okrese se kladné saldo do roku 2001 ještě zvýšilo (konkrétně z 668 na 1 748 osob). Nejvyšší nárůst záporného salda denní dojížďky byl zaznamenán v okrese Havlíčkův Brod (z – 129 osob roku 1991 na – 880 v roce 2001), i když absolutně nejvyšší bylo v posledním sčítání v okrese Žďár nad Sázavou (- 1 930 osob).

I u dojížďky do škol v kraji Vysočina převládají vyjíždějící nad dojíždějícími (v roce 2001 bylo 42 570 vyjíždějících a 32 994 dojíždějících). Záporné saldo dojížďky do škol se v průběhu devadesátých let velmi výrazně prohloubilo, v roce 1991 činilo – 3 923, o deset let později již – 9 576 osob. Počet vyjíždějících se za stejné období mírně zvýšil, podstatně však poklesl počet dojíždějících. Obdobně jako u dojížďky za prací je jediným okresem s kladnou bilancí jihlavský (v roce 2001 činila rovných 1 000, v roce 1991 to bylo jen o málo více).


Negativní saldo dojížďky do škol se v době mezi oběma posledními sčítáními lidu nejvíce prohloubilo v okrese Havlíčkův Brod (z – 942 roku 1991 na – 2 749 žáků, studentů a učňů v roce 2001) a i v absolutní výši příliš nezaostává za mnohem lidnatějšími okresy Třebíč a Žďár nad Sázavou.

Kladné či záporné saldo dojížďky samozřejmě nemůže nemít dopad na situaci v příslušném oblasti, městě či obci. Pokud z nějakého okresu, správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo města odjíždí za prací více lidí než do něj přijíždí, pocítí to určitě místní obchodníci i provozovatelé služeb, protože tito lidé s sebou, dá se říci, „odváží peníze“, které pravděpodobně částečně utratí jinde. Naopak na tomto pohybu patrně – přinejmenším do jisté míry – vydělají jejich konkurenti v místě pracoviště osob vyjíždějících za prací.


Další okolností jsou nároky na dopravní obslužnost, které se projeví zejména u velmi silných dojížďkových proudů. To se nakonec promítne i do stavu komunikací, přeplněnosti hromadné dopravy (v případě kraje Vysočina hlavně autobusů), ale i v intenzitě individuální dopravy. Zde není od věci připomenout, že výrazné omezování autobusové dopravy v devadesátých letech vyvolalo výrazný nárůst individuální dopravy (zejména v případě dojížďky z malých obcí) se všemi dopady na životní prostředí, stav komunikací, plynulost a bezpečnost silničního provozu.

Vyvstává též otázka rekonstrukce některých silničních tahů, velmi špatně je na tom z hlediska dopravního spojení druhé největší město kraje Třebíč (jmenovitě silnice Třebíč – Jihlava), s rekonstrukcí silnice Třebíč – Velké Meziříčí (napojení na dálnici) se již započalo.


Zveřejněno dne: 31.12.2004
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.