Mezi oběma pohlavími existovaly v používaných dopravních prostředcích jen nepodstatné rozdíly, podíl nejrozšířenějšího dopravního prostředku, autobusu, byl u chlapců i děvčat prakticky shodný, vlakem však dojížděli hoši o něco častěji než dívky (rozdíl 1,0 pracovní bod), naopak stejný rozdíl ve prospěch děvčat byl zjištěn u městské hromadné dopravy. Rovněž o jeden bod více bylo dívek docházejících do školy pěšky.

Zajímavé je srovnání s dopravními prostředky, které užívaly k cestě do práce zaměstnané osoby. Za prací se dojíždělo mnohem častěji automobilem, ať už jako řidič či jako spolucestující (dohromady 32,3 %, u dojížďky do škol to bylo jen 2,3 %). I podíl osob, které dojížděly za prací automobilem byl více než trojnásobně vyšší než těch, které vyjížděly do škol v automobilech jako pasažéři. U vyjíždějících žáků, studentů učňů byl sice vyšší podíl různých kombinací hromadných dopravních prostředků, u zaměstnaných se naopak mnohem častěji vyskytovaly ostatní kombinace dopravních prostředků. A pěšky do škol docházelo 14,1 % žáků, kdežto do zaměstnání pouze 6,1 % osob.

Mezi jednotlivými okresy kraje existovaly někdy značné rozdíly ve struktuře využívaných dopravních prostředků. Okres Havlíčkův Brod se (obdobně jako u dojížďky do zaměstnání) vyznačoval nižším podílem žáků, studentů a učňů, kteří vyjížděli do škol autobusem (42,8 %) a vyšším zastoupením vyjíždějících vlakem (12,7 %). Obě hodnoty byly v kraji extrémní, prvně jmenovaná nejnižší, druhá nejvyšší. V okrese Havlíčkův Brod byl též zjištěn největší podíl vyjíždějících osob, které neužívaly žádný dopravní prostředek (17,7 %) nebo vyjížděly městskou hromadnou dopravou (15,4 %).

I v jihlavském okrese byl u osob vyjíždějících za vzděláním převládajícím dopravním prostředkem autobus (51,6 % vyjíždějících – přesto druhý nejnižší podíl v kraji), nejčastěji se vyskytovala kombinace autobusu a městské hromadné dopravy (4,5 %) a naopak nejméně bylo žáků, kteří při vyjížďce do škol neužívali žádný dopravní prostředek (10,1 %).

Pelhřimovský okres byl pozoruhodný mimořádně nízkým zastoupením vlaku mezi dopravními prostředky, užívanými k vyjížďce do škol (pouze 2,9 %), totéž platí i u kombinace vlaku a městské hromadné dopravy (nikoli však kombinace autobusu a vlaku). Relativně vyšší byl v okrese Pelhřimov podíl vyjíždějících za vzděláním automobilem (jako řidič i spolucestující 4,2 % žáků). Velmi mnoho bylo na Pelhřimovsku též žáků, studentů a učňů, kteří do škol docházeli pěšky (17,1 %, tedy druhý nejvyšší podíl v kraji).

Nejvyšší podíl na celkovém počtu vyjíždějících do škol měl autobus v třebíčském okrese (57,0%). V tomto okrese byl mezi užívanými prostředky poměrně významně zastoupen i vlak (9,1 %, což byl druhý nejvyšší podíl v kraji). Dohromady se těmito prostředky na Třebíčsku do škol dopravovaly téměř dvě třetiny, a při započtení jejich kombinací téměř sedm desetin vyjíždějících žáků, studentů a učňů. Naopak relativně nejmenší význam měla v tomto okrese městská hromadná doprava (12,1 % vyjíždějících) a i podíl vyjíždějících za vzdělání, kteří nevyužívali žádný dopravní prostředek, byl dosti nízký (11,2 %, tedy druhé nejmenší zastoupení v kraji).

Okres Žďár nad Sázavou se ve významu autobusové dopravy pro vyjížďku do škol zařadil těsně za svého jižního souseda (okres Třebíč). Autobusem na Žďársku vyjíždělo 56,1 % školáků, vidíme tedy, že podíl autobusové dopravy u vyjížďky za vzděláním byl v těchto zmíněných okresech o znatelně vyšší než ve zbytku kraje. Naopak podíl vyjíždějících vlakem byl ve žďárském okrese výrazně nižší (4,5 %, jen v pelhřimovském okrese byl ještě menší). Žádný dopravní prostředek v okrese Žďár nad Sázavou při vyjížďce nepoužívalo 15,1 % žáků, studentů a učňů.

Poněkud odlišné složení dopravních prostředků můžeme pozorovat u dojížďky do škol. Ve srovnání s vyjížďkou byl u dojížďky podstatně vyšší podíl autobusu (o 12,6 procentního bodu) a o něco i vlaku. Naopak více než šestkrát nižší bylo u dojíždějících do škol zastoupení městské hromadné dopravy a i podíl docházejících do škol byl nižší (o 2,2 bodu). Jak vidno, u vyjíždějících městskou hromadnou dopravu uváděli jako prostředek denní dojížďky především studenti škol ve velkých městech mimo území kraje Vysočina, kteří jí dojížděli z místa přechodného ubytování (koleje, internáty…) Totéž částečně platí i u docházejících do škol pěšky.

I u dojížďky do škol má každý okres kraje pochopitelně určité zvláštnosti v zastoupení používaných dopravních prostředků. V okrese Havlíčkův Brod měl z celého kraje nejvyšší podíl vlak (16,2 % dojíždějících) a rovněž kombinace autobusu a vlaku (4,7 %). V jihlavském okrese byl zjištěn nejnižší podíl autobusu (jen 53,1 % dojíždějících). Výrazné zastoupení městské hromadné dopravy (6,3 %) i docházejících do škol pěšky (15,8 %) ukazuje na vliv studentů přechodně ubytovaných v krajském městě a tam docházejících či dojíždějících do škol.

V obou rozlohou i počtem obyvatel největších okresech kraje měl pro dopravu za vzděláním největší význam autobus, v třebíčském okrese jím dojíždělo 74,2 % žáků, studentů a učňů, ve žďárském 73,4 %. Okres Třebíč byl vedle toho charakterizován i velmi nízkým podílem žáků, kteří docházeli pěšky (6,6 %).