Složení vyjíždějících do škol dle prostorového typu vyjížďky v jednotlivých okresech kraje se ovšem značně liší, závisí na řadě faktorů – např. na dostupnosti vzdělání v rámci okresu, na geografické poloze okresu, na sídelní struktuře okresu.

Nejnižší podíl vnitrookresní dojížďky byl v roce 2001 zjištěn v okrese Havlíčkův Brod, kde činil jen 52,1 % (absolutně 4 183 osob), současně v tomto okrese zaznamenáváme i nejvyšší podíl vyjíždějících do jiných okresů kraje (13,9 %). Nadprůměrné bylo i zastoupení vyjížďky do jiných krajů České republiky (o 2,2 bodu vyšší než v kraji). Nejnižší v kraji byl v brodském okrese i podíl vyjíždějících za vzděláním do zahraničí (0,4 %), absolutně však šlo ovšem o velice nízké počty – o desítky osob.

Jednoznačně největší význam měla dojížďka do jiných obcí vlastního okresu na Jihlavsku (66,4 % vyjíždějících do škol). Vyjížďka do ostatních okresů měla v okrese Jihlava naopak nejnižší podíl (o 2,7 procentního bodu méně než za kraj celkem), stejně tak tomu bylo u vyjížďky do jiných krajů republiky (5,1 bodu méně). Relativně největší váhu v kraji měla v jihlavském okrese i vyjížďka do škol v cizině (1,2 % vyjíždějících).

Pelhřimovský okres se vyznačoval nejvyšším podílem žáků, studentů a učňů, kteří za vzděláním vyjížděli do jiných krajů republiky (o 5,0 procentních bodů nad úrovní kraje). Mírně nadprůměrná byla na Pelhřimovsku i váha vyjížďky do škol v ostatních okresech kraje, ovšem vnitrookresní dojížďka se na celku podílela jen o něco více než v okrese Havlíčkův Brod.

Okresy Třebíč a Žďár nad Sázavou měly velmi podobné složení vyjíždějících za vzděláním, které se lišilo jen v detailech. V obou okresech podíl vnitrookresní dojížďky mírně překračoval šedesát procent, prakticky identický byl i podíl vyjížďky do zbytku kraje. Do jiných krajů České republiky vyjíždělo ze žďárského okresu o 0,5 bodu více žáků, studentů a učňů než ze třebíčského. Relativně větší byl rozdíl u vyjížďky do zahraničí (ve prospěch okresu Třebíč), ale jak již bylo uvedeno, jde v tomto případě o malé počty osob.

Celkem v kraji Vysočina vyjíždělo do škol z obce trvalého bydliště 42,4 % žáků, studentů a učňů (bez vyjíždějících do zahraničí). Zajímavé je, že podíl vyjíždějících děvčat byl o něco vyšší než chlapců - stejně tomu bylo i ve všech okresech kraje s výjimkou žďárského. Výrazně nejnižší podíl vyjíždějících byl v okrese Jihlava (vliv krajského města), nejvyšší v okrese Žďár nad Sázavou.

Denně vyjíždělo v kraji za vzděláním z obce trvalého bydliště téměř třicet tisíc osob, tedy 70,9 % všech vyjíždějících. Podíl denně vyjíždějících byl u chlapců o 2,9 procentního bodu vyšší než u děvčat (stejný trend panoval ve všech okresech). Nejvyšší podíl (více než tři čtvrtiny) měla denní vyjížďka v okrese Jihlava, o něco nižší v třebíčském okrese. Naopak výrazně pod úrovní kraje byla v okrese Havlíčkův Brod a zejména Pelhřimov.

Srovnání podílu vyjíždějících na celkovém počtu žáků, studentů a učňů ukazuje na jednoznačnou závislost tohoto ukazatele na velikosti obce. Stejně tomu je i u zastoupení jednotlivých prostorových typů vyjížďky. Zdaleka nejvyšší podíl měli vyjíždějící v nejmenších obcích do 199 obyvatel, kde představovali 98,1 % všech žáků. Současně se tato velikostní skupina obcí vyznačovala nejvyšším podílem dojížďky do jiných obcí okresu a nejnižším zastoupením vyjížďky do ostatních okresů kraje a do jiných krajů České republiky (v případě vyjížďky do jiných okresů kraje společně s obcemi s 200 – 499 obyvateli).

Podíl vyjíždějících v další velikostní skupině obcí (200 – 499 obyvatel) již byl o celých 10,7 procentního bodu nižší než v nejmenších obcích, ovšem ještě daleko pronikavější rozdíl můžeme pozorovat u obcí s 500 – 999 obyvateli, v nichž byl podíl vyjížďky na celkovém počtu žáků, studentů a učňů o plných 28,0 bodů nižší než u předchozí velikostní skupiny obcí. Je to jen logické, protože v těchto obcích již přece jenom častěji existuje alespoň malotřídní škola, což pochopitelně vyjížďku za vzděláním znatelně omezí.

Obdobný trend se projevoval i v dalších velikostních skupinách obcí, ovšem ještě z obcí s 2 000 – 4 999 obyvateli, tedy z valné části již z měst, vyjížděly za vzděláním více než čtyři desetiny celkového počtu žáků, a z měst s 10 000 – 19 999 obyvateli více než čtvrtina. Až v největších městech kraje podíl vyjíždějících poklesl pod jednu pětinu. V Jihlavě tak vyjíždějící (v rámci České republiky) představovali 18,0 % celkového počtu žáků, studentů a učňů. Krajské město se též vyznačovalo nejnižším podílem vyjíždějících do jiných obcí vlastního okresu a druhým nejvyšším podílem vyjížďky do jiných krajů republiky. Tento prostorový typ vyjížďky byl nejvíce zastoupen ve městech s 20 000 – 49 999 obyvateli.

Jednoznačně sestupný trend můžeme pozorovat u podílu denní vyjížďky na celkovém počtu vyjíždějících do škol. Denní vyjížďka u obcí do 499 obyvatel (dvě nejmenší velikostní skupiny) představovala 83,2 % celkového počtu vyjíždějících. V každé další velikostní skupině byl její podíl vždy nižší než u předchozí a u největších měst kraje klesl až pod jednu třetinu. Nejmenší byl v Jihlavě, kde se denní dojížďka na počtu dojíždějících podílela 27,0 %.