Drtivá většina žáků, studentů i učňů při dojížďce do škol opouští své trvalé bydliště. V roce 2001 to bylo 97,3 % osob (absolutně téměř 94 965), když převládala dojížďka uvnitř obce trvalého bydliště (53,7 % dojížďky/docházky do škol), 43,6 % žáků, studentů a učňů vyjíždělo mimo obec trvalého bydliště. Zbývající 2,7 % (asi 2 650 osob) představovaly případy, kdy se žáci vzdělávali doma, měli trvalé bydliště přímo v budově školy či se adresu školy nepodařilo zjistit.

Příznačné pro skutečnost, že dojížďka do škol je asi ještě více než dojížďka za prací určována existencí či neexistencí školy v místě trvalého bydliště, byl fakt, že podíl vnitroobecní dojížďky do škol byl relativně vyšší v okresech, v nichž leží obě největší města kraje, tedy na Jihlavsku a Třebíčsku.

Vzhledem k tomu, že za roky 1980 a 1991 nejsou k dispozici všechna potřebná data, je z posledních sčítání lidu možno provést pouze dílčí srovnání údajů o vývoji vyjížďky a dojížďky do škol, a to ještě ne u všech okresů. Za všechny okresy kraje Vysočina jsou za rok 1991 k dispozici pouze počty vyjíždějících a dojíždějících do škol celkem a dále dojíždějící v rámci okresu. V případě jihlavského okresu data o dojížďce ze sčítání 1980 téměř zcela chybí. Údaje za zbývající čtyři okresy však ukazují různě velký růst počtu vyjíždějících i dojíždějících do škol. Nejnižší přírůstek počtu vyjíždějících žáků, studentů a učňů byl mezi roky 1980 a 1991 zjištěn zjištěn v okrese Havlíčkův Brod (1,1 %), nejvyšší v třebíčském okrese (o 16,2 %). Dojížďka do škol nejvýrazněji vzrostla v pelhřimovském okrese (o 27,1 %), nejméně v okrese Žďár nad Sázavou (o 6,1 %).

Celkový počet vyjíždějících do škol se v kraji roku 2001 oproti předchozímu sčítání lidu zvýšil o 1 065, tj. o 2,6 %. Z jednotlivých okresů byl největší přírůstek zaznamenán v okrese Havlíčkův Brod (o 6,2 %), jen o něco nižší byl v jihlavském okrese (o 5,9 %), k snížení počtu vyjíždějících došlo pouze v okrese Pelhřimov (o 6,6 %). Počet vyjíždějících do jiných obcí okresu se za devadesátá léta snížil o 298 žáků, studentů a učňů, tedy o 1,0 %. Ke zvýšení počtu vyjíždějících došlo ve dvou okresech kraje, v okrese Žďár nad Sázavou o 4,8 % a na Jihlavsku dokonce o 5,9 %. Ve zbývajících okresech se počet žáků, studentů a učňů dojíždějících v rámci okresu trvalého bydliště snížil, nejvíce v okrese Havlíčkův Brod (o 11,1 %).

Kompletní údaje jsou k dispozici pouze za okres Jihlava. Nárůst vnitrookresní dojížďky byl již uveden v předchozím odstavci, počet vyjíždějících do ostatních okresů kraje poklesl o více než čtvrtinu (26,1 %), naopak se výrazně zvýšilo množství žáků, studentů a učňů, kteří vyjížděli do jiných krajů naší republiky (o 17,3 %).

Podíl vnitrookresní dojížďky na celkovém počtu vyjíždějících do škol byl v roce 2001 ve srovnání s předchozím sčítáním lidu nižší o 2,1 procentního bodu, vzrostla tedy váha vyjížďky do jiných okresů kraje a do jiných krajů či zahraničí, ovšem vzhledem k chybějícím údajům za rok 1991 můžeme uvést jen podíl těchto územních typů vyjížďky v roce 2001: do jiných okresů kraje směřovalo 8,8 % vyjíždějících žáků, studentů a učňů, do jiných krajů republiky a do zahraničí 32,0 %. Můžeme se jen dohadovat, že s rozvojem (nejen) vysokého školství v různých městech České republiky a vzhledem k nesrovnatelně větším možnostem studia v zahraničí vzrostl oproti roku 1991 význam a váha vyjížďky do jiných krajů a do zahraničí. To ostatně naznačují i kompletní údaje za jihlavský okres (i když ten s ohledem na Jihlavu představuje do jisté míry „zvláštní případ“).

Počet žáků, studentů a učňů, kteří dojížděli do škol se sídlem v našem kraji, byl v roce 2001 výrazně nižší než v předchozím sčítání. Pokles činil 2 796 osob, tedy 7,8 %. O vývoji vnitrookresní dojížďky již byla řeč výše, ovšem její podíl na celkovém počtu dojíždějících do škol byl podstatně vyšší než u vyjížďky. Na počtu dojíždějících žáků, studentů a učňů se roku 2001 podílela více než třemi čtvrtinami a její podíl oproti roku 1991 vzrostl o 5,2 procentního bodu. Zřetelný je výrazně nižší význam dojížďky do škol z jiných krajů, i když zde postrádáme srovnatelný údaj za rok 1991. Nepochybně zde působí skutečnost, že v době posledního sčítání lidu nepůsobila na území kraje Vysočina žádná vysoká škola a i existující střední školy měly v zásadě jen místní význam.

To se projevilo i v celkovém saldu dojížďky do škol (bez dojížďky do zahraničí). Úhrnné saldo dojížďky do škol činilo v roce 2001 v kraji Vysočina – 8 396 osob. Tento údaj ovlivnila především týdenní dojížďka, u níž počet vyjíždějících převyšoval množství dojíždějících o 5 688 žáků. U denní frekvence bylo záporné saldo podstatně nižší a činilo – 1 731 osob. Kladné saldo dojížďky do škol bylo zjištěno v jediném okrese kraje a to jihlavském ve výši 1 311 osob. Výše záporného salda ve zbývajících okresech se pak odvíjela v zásadě podle počtu obyvatel příslušného kraje, nejvyšší tedy bylo na Žďársku, nejnižší na Pelhřimovsku.

O něco vyšší podíl na záporném saldu dojížďky do škol měli chlapci (o 4 459 více vyjíždějících než dojíždějících), saldo dojížďky u dívek činilo – 3 937 osob.

Údaje o meziokresní dojížďce do škol vcelku logicky dokládají vzájemně silné vazby sousedních okresů i dominantní postavení centrálně situovaného jihlavského okresu, navíc s významným krajským městem na svém území. Naopak vztahy okresů, které leží na opačných stranách kraje a jsou od sebe výrazně vzdáleny, jsou pochopitelně velmi slabé. Tak z okresu Třebíč do okresu Havlíčkův Brod roku 2001 dojíždělo pouze 7 žáků, studentů a učňů a do pelhřimovského 15 (údaje za rok 1991 nejsou k dispozici), opačným směrem dojíždělo do škol 8 a 14 žáků.

Počet žáků, studentů a učňů, dojíždějících do okresu Jihlava ze zbývajících okresů kraje, se v průběhu devadesátých let zvýšil o 32,9 %. V roce 2001 představovalo 1 540 osob, dojíždějících do škol na území jihlavského okresu, více než 55 procent vnitrokrajské dojížďky do škol. Nejvýrazněji vzrostla dojížďka z okresu Havlíčkův Brod (počet dojíždějících se více než ztrojnásobil), naopak u dojížďky z okresů Třebíč a Havlíčkův Brod byl zaznamenán pokles (v případě třebíčského okresu více než o třetinu, u žďárského přes jednu čtvrtinu).