Takto definovaných směrových proudů vyjížďky bylo roku 2001 v kraji Vysočina 14 013 s celkem 97 575 osobami. Zvláštností kraje Vysočina v rámci České republiky je vysoký podíl nejmenších proudů a zvláště osob v nich. Úměrně tomu menší význam mají v našem kraji velké dojížďkové proudy.

U vyjížďkových proudů za prací činil v kraji Vysočina podíl nejmenšího proudu 1 – 9 osob 87,8 %, což bylo o 1,0 bod více než za Českou republiku celkem, ovšem podíl vyjíždějících osob, připadajících na tento velikostní proud, činil v kraji 25,7 %, tedy o 7,1 bodu více než za republiku celkem. Podíl proudu 10 – 19 osob (v kraji 5,6 %) se od úrovně České republiky (5,5 %) téměř nelišil, ale váha osob na něj připadající byla i tentokrát podstatně vyšší (10,9 % Vysočina, 7,8 % Česká republika).

Obdobně tomu bylo i vyjížďkových proudů o síle 20 – 49 osob, na které v kraji Vysočina připadalo 4,1 % proudů a 18,4 % osob (za republiku celkem 4,2 % a 13,7 %) a 50 – 99 osob (na Vysočině 1,5 % proudů a 15,0 % vyjíždějících, republika 1,8 % proudů, 13,1 % osob). Výrazně nižší váhu velkých dojížďkových proudů v kraji Vysočina dokládají následující údaje: na proudy o síle 100 – 499 osob připadalo pouze 1,0 % jejich celkového počtu (o 0,5 bodu méně než za republiku celkem) a 24,5 % vyjíždějících (o celých 6,0 bodu méně než v České republice celkem) a podíl pouhých 7 proudů o síle 500 a více osob nedosahoval ani jedné desetiny procenta. Z celkového počtu vyjíždějících na ně připadalo 5,4 %. V celé republice tyto nejmohutnější proudy představovaly 0,2 % proudů a 16,3 % vyjíždějících.

Podobné rozložení bylo v kraji Vysočina též u 12 542 dojížďkových proudů s 86 080 dojíždějícími. Podíl proudů o nejmenší síle (1 – 9 osob) byl jen nepatrně nižší než u vyjížďky (87,6 %) a podíl osob na ně připadající byl identický (25,7 %). Obdobný byl i podíl proudů s 10 – 19 osobami (5,6 %), na které připadalo 11,1 % dojíždějících za prací. Váha proudů s 20 – 49 osobami byla u dojížďky o málo vyšší (4,3 %), podíl osob byl vyšší o 1,5 bodu. U proudů o síle 50 – 99 osob nebyl mezi dojížďkou a vyjížďkou prakticky rozdíl, u velkých proudů však jisté odlišnosti pozorovat můžeme. Podíl proudů o síle 100 – 499 osob činil u dojížďky 0,9 % celkového počtu proudů a 22,4 % dojíždějících (o 2,1 bodu méně než u vyjíždějících). A šest dojížďkových proudů o síle 500 a více osob představovalo 0,1 % proudů a připadalo na ně 6,1 % dojíždějících (o 0,7 bodu více než u vyjížďky).

Počet proudů připadající na jednotlivé okresy kraje a jejich struktura byly určovány řadou faktorů, absolutním počtem vyjíždějících/dojíždějících, sídelní strukturou, počtem a významem center dojížďky, dopravní obslužností, stavem komunikací… Nejvíce proudů vyjížďky tak v roce 2001 připadalo na okres Žďár nad Sázavou (27,7 %), následovaný třebíčským okresem (25,4 %). Okres Havlíčkův Brod se na počtu proudů podílel 17,3 % a okresy Jihlava a Pelhřimov shodně 14,8 %.

U proudů dojížďky měl největší podíl okres Třebíč (23,9 %), o pouhou desetinu bodu za ním zůstal okres Žďár nad Sázavou (23,8 %). Podíl jihlavského okresu činil 20,3 %, okresu Havlíčkův Brod 18,1 % a pelhřimovského okresu 13,8 %. Počet dojížďkových proudů byl na Jihlavsku o 22,5 % větší než vyjížďkových a jejich podíl na celkovém počtu proudů v kraji byl ve srovnání s vyjížďkovými proudy vyšší o 5,5 bodu.

Nejmenší proudy vyjížďky za prací o síle 1 – 9 osob byly nejvíce zastoupeny v okresech Třebíč (88,2 %) a Žďár nad Sázavou (88,0 %), nejméně v okrese Havlíčkův Brod (86,9 %). Jihlavský a pelhřimovský okres zůstaly těsně pod hranicí 88 procent.

Proudy v síle 10 – 19 vyjíždějících byly nejvíce zastoupeny v okrese Havlíčkův Brod (6,0 %) a nejméně na Pelhřimovsku (5,3 %). V ostatních okresech činil jejich podíl 5,6 %, respektive 5,7 % (okres Jihlava). V pelhřimovském okrese bylo zjištěno nejvyšší zastoupení vyjížďkových proudů o 20 – 49 osobách v okrese Pelhřimov (4,6 %), což bylo výrazně více než ve zbývajících okresech kraje (mezi 3,8 % a 4,2 %).

Na vyjížďkové proudy o 50 – 99 osobách připadalo v okrese Havlíčkův Brod 1,7 % a jen nepatrně méně na Třebíčsku (1,6 %), nejméně byly zastoupeny v okrese Žďár nad Sázavou (1,3 %). Podíl vyjížďkových proudů o velikosti 100 – 499 osob byl nejnižší v třebíčském okrese, kde činil 0,6 %, nejvyšší byl v okresech Havlíčkův Brod a Jihlava, kde shodně představoval 1,3 % celkového počtu.

Nejmohutnějších vyjížďkových proudů, tedy proudů o 500 a více osobách, bylo v kraji zjištěno pouze 7, z nich připadaly 4 na okres Jihlava a po jednom na okresy Havlíčkův Brod, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Všechny tyto proudy probíhaly uvnitř jednotlivých okresů a byly tedy současně i dojížďkovými proudy. Budeme se jimi ještě zabývat v následujících odstavcích při popisu nejvýznačnějších směrových proudů v kraji.

U směrových proudů dojížďky bylo zastoupení jejich velikostních skupin v jednotlivých okresech kraje podobné, i když samozřejmě nikoli shodné. Podíl proudů o velikosti 1 – 9 osob tak byl u dojížďky nejvyšší v jihlavském okrese (88,7 %) a nejnižší v okrese Žďár nad Sázavou (86,8 %). Dojížďkové proudy o 10 – 19 a 20 – 49 osobách měly nejnižší podíl v jihlavském okrese (v prvním případě 4,9 %, ve druhém 3,5 %), prvně jmenované proudy se na celku podílely nejvíce v okrese Žďár nad Sázavou, kde jich bylo 6,1 %, proudy o velikosti 20 – 49 dojíždějících měly největší váhu na Pelhřimovsku (5,2 %). Podíl proudů o 50 – 99 dojíždějících se pohyboval mezi 1,3 % (okres Pelhřimov) a 1,6 % (okresy Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou.

Podle výsledků sčítání lidu 2001 existovalo v kraji Vysočina celkem 143 směrových proudů vyjížďky o velikosti 100 a více osob. Z nich na okres Havlíčkův Brod (dle místa vyjížďky) připadalo 32 proudů, na okres Jihlava 31 proudů, Pelhřimov 21, Třebíč 23 a Žďár nad Sázavou 35 proudů.

Převážná většina těchto proudů probíhala v rámci jednotlivých okresů (114), do jiného okresu kraje jich směřovalo sedm a do center mimo kraje 22. Cílem těchto proudů opouštějících náš kraj byla převážně dvě velká města, a to hlavní město Praha, do kterého směřovalo deset proudů o velikosti 100 a více osob, těsně následované Brnem s devíti proudy. Zbývající tři velké proudy vyjížďky jdoucí mimo kraj je možno označit za „přeshraniční“, směřují totiž do nedalekých dojížďkových center (Golčův Jeníkov – Čáslav (125 osob), Bystřice nad Pernštejnem – Kuřim (128 osob) a Dolní Loučky – Tišnov (101 vyjíždějících).

Z deseti vyjížďkových proudů směřujících do Prahy připadá nejvíce na okres Havlíčkův Brod (čtyři). Nejsilnější z nich – 445 osob – vycházel z Havlíčkova Brodu, dalšími městy vyjížďky byly Chotěboř, Ledeč nad Sázavou a Světlá nad Sázavou. V jihlavském okrese byly zjištěny pouze dva velké proudy mířící mimo kraj: Jihlava – Praha a Jihlava – Brno. Z Jihlavy do Prahy vyjíždělo do zaměstnání 470 osob, což představovalo vůbec nejsilnější proud vyjížďky mimo kraj.

Z obcí a měst okresu Pelhřimov vycházely mimo kraj tři velké proudy (sto a více osob) a všechny směřovaly do Prahy. Z nich největší byl proud Pelhřimov – Praha (300 osob), mimo to ještě více než sto osob dojíždělo do Prahy za prací z Humpolce a Pacova.

U okresů Třebíč a Žďár nad Sázavou se projevuje přirozená vazba a spád na Brno, respektive v případě východní části žďárského okresu na nedaleká města okresu Brno-venkov. Vedle silného proudu vyjíždějících do hlavního města (360 osob) - u okresních měst našeho kraje obvyklého – směřuje z Třebíče ještě další silnější proud 437 vyjíždějících do Brna. Třetím a posledním proudem, který z třebíčského okresu vychází mimo kraj, je směrový proud Náměšť nad Oslavou – Brno.

Ze žďárského okresu směřovalo plných šest dojížďkových proudů do Brna, z nichž největší byl proud Velká Bíteš – Brno (276 osob). Další vycházely ze Žďáru nad Sázavou, Bystřice nad Pernštejnem Dolních Louček, Nedvědice a Velkého Meziříčí. O dalších dvou proudech mířících do okresu Brno-venkov již byla řeč výše. Devátý proud, který v roce 2001 šel z okresu Žďár nad Sázavou mimo kraj, představovalo 316 osob, které ze Žďáru nad Sázavou vyjížděly za prací do hlavního města.

Velkých dojížďkových proudů (o velikosti nejméně 100 osob) směřovalo v roce 2001 do některého z měst či obcí kraje celkem 143. Cílem největšího počtu proudů (34) byl jihlavský okres, v okresech Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou jich bylo zjištěno shodně 27, na třebíčský okres připadalo 19 směrových proudů a do okresu Pelhřimov směřovalo 17 proudů.

Hlavním cílem velkých směrových proudů dojížďky byla někdejší okresní města, zejména Jihlava. Do ní směřovalo plných 28 proudů – a nejen z jihlavského okresu. V tomto počtu jsou zahrnuty i dva proudy z okresu Havlíčkův Brod (z Havlíčkova Brodu a ze Štoků), jeden z Pelhřimovska (Humpolec) a dva z okresu Třebíč (Třebíč a Kněžice). Sto a více osob do Jihlavy dojíždělo ze všech ostatních měst okresu i z větších obcí v okolí města (Batelov, Dobronín, Kamenice u Jihlavy, Luka nad Jihlavou, Puklice, Stonařov, Malý i Velký Beranov, Větrný Jeníkov…)

Postavení žádného ze zbývajících okresních měst nebylo v rámci příslušného okresu tak dominantní. Havlíčkův Brod byl cílem 16 velkých dojížďkových proudů (z nich jeden přicházel z jiného okresu, jmenovitě z Jihlavy), Pelhřimov 11, Třebíč 10 a Žďár nad Sázavou 14. Do těchto tří měst směřovaly proudy o velikosti sto a více osob pouze z vlastního okresu. Ve všech ostatních okresech kraje též nacházíme alespoň jedno další centrum dojížďky, které okresnímu městu alespoň do jisté míry konkuruje. Naopak ostatní obce i města jihlavského okresu jsou v tomto směru Jihlavou plně zastiňovány. Tak v okrese Havlíčkův Brod můžeme jmenovat Chotěboř, která byla cílem čtyř proudů o stu či více osobách, v pelhřimovském okrese Humpolec též se čtyřmi proudy, v okrese Třebíč byly Dukovany cílem čtyř velkých dojížďkových proudů a Moravské Budějovice tří. V okrese Žďár nad Sázavou stálo za okresním městem na druhém místě Velké Meziříčí se šesti proudy a Nové Město na Moravě bylo cílem tří proudů o stu a více osobách.

Jako příklad rozložení výchozích obcí dojížďky do zmíněných měst může posloužit Třebíč. Proudy o velikosti sto a více osob do ní směřují jednak z ostatních měst okresu, ovšem s výjimkou značně vzdálené Jemnice a Hrotovic, které jsou orientovány na Dukovany, a dále ze sedmi větších obcí v bezprostředním okolí města (vesměs vzdálených od Třebíče do deseti kilometrů).

Východiskem či cílem všech velkých dojížďkových proudů mezi okresy kraje byl jihlavský okres. Jedním z nich bylo sto osob, které za prací vyjížděly z Jihlavy do Havlíčkova Brodu. Další proudy směřovaly naopak do Jihlavy: 275 osob z Havlíčkova Brodu, 225 z Třebíče, 166 ze Štoků a 127 z Humopolce. Zbývající dva proudy měly počátek v obci Kněžice v třebíčském okrese. Jeden z nich o velikosti 107 osob mířil do sousední Brtnice v jihlavském okrese a druhý přímo do Jihlavy.

Ze tří dojížďkových proudů, které směřovaly do našeho kraje zvnějšku, šlo ve dvou případech o dojížďku ze sousedních obcí, které však již leží v jiném kraji. Tak do Svratky ve žďárském okrese dojíždělo za prací 101 osob ze Svratouchu v Pardubickém kraji a do Moravských Budějovic 112 osob ze sousedních Blížkovic v Jihomoravském kraji. Podobný případ představuje i směrový proud 185 zaměstnaných, kteří dojížděli z Moravského Krumlova do Dukovan.

Zdaleka největším dojížďkovým proudem v kraji byl proud 1 643 osob, dojíždějících za prací z Třebíče do Dukovan. Ovšem pokud jde o počet proudů o velikosti 500 a více osob, stála na prvním místě Jihlava, do níž dojíždělo 639 osob z Brtnice, 592 z Luk nad Jihlavou, 572 z Třeště a 512 z Polné. V okrese Havlíčkův Brod byl zjištěn jeden takový proud, 521 dojíždějících z Chotěboře do Havlíčkova Brodu. I v okrese Žďár nad Sázavou existoval jen jeden proud nad 500 osob, byl ovšem druhý nejsilnější v kraji: 758 osob dojíždějících z Nového Města na Moravě do Žďáru nad Sázavou.

Zajímavým případem je protisměrný pohyb, tedy případy kdy se velké počty dojíždějících pohybují mezi dvěma centry oběma směry. Těchto bylo v roce 2001 v kraji Vysočina zjištěno devět (s proudy o stu a více osobách), většinou v okrese Havlíčkův Brod.

První takovou dvojicí je Havlíčkův Brod a Světlá nad Sázavou. Ze Světlé do Havlíčkova Brodu vyjíždělo 305 osob, opačným směrem 153. Další je Havlíčkův Brod a Jihlava (z Havlíčkova Brodu do Jihlavy 275 osob, z Jihlavy do Brodu 100). Téměř shodné proudy vyjíždějících putovaly v roce 2001 mezi Ždírcem na Doubravou a Krucemburkem. Ze Ždírce do Krucemburku dojíždělo 110 zaměstnaných, opačným směrem putovalo 111 osob. Ždírec nad Doubravou byl částí i další dvojice center, do Chotěboře z něj vyjíždělo 108 osob, naopak z Chotěboře do Ždírce nad Doubravou směřovalo 100 osob. Posledním případem z okresu Havlíčkův Brod byla vzájemná dojížďka mezi Světlou nad Sázavou a Ledčí nad Sázavou. Ze Světlé do Ledče dojíždělo 120 osob, opačným směrem 161.

V jihlavském okrese vyjíždělo za prací z Jihlavy do Kostelce 112 osob, z Kostelce do Jihlavy pak 263. V pelhřimovském okrese byl zjištěn jeden protisměrný pohyb mezi Humpolcem a Jiřicemi (z Jiřic do Humpolce 159 osob, opačným směrem 103). Stejně tak tomu bylo i v okresech Třebíč a Žďár nad Sázavou. Z Náměště nad Oslavou do Třebíče dojíždělo za prací 194 osob, z Třebíče do Náměště 155. A ze Žďáru nad Sázavou do Nového Města na Moravě vyjíždělo 373 zaměstnaných, opačným směrem pak 758 osob.