Dojížďka za prací a do škol v kraji Vysočina (na základě výsledků SLDB) - 2001


Dalším významným hlediskem zkoumání dojížďky za pr

Dalším významným hlediskem zkoumání dojížďky za prací je použitý dopravní prostředek. Rozhodující úlohu při dojížďce do zaměstnání hrála v kraji Vysočina roku 2001 silniční doprava, ať už hromadná či individuální. Na celkovém počtu vyjíždějících za prací se podílela (včetně kombinací) více než čtyřmi pětinami.

Nejpoužívanějším dopravním prostředkem byl autobus, který jako dopravní prostředek ve sčítání uvedla více než třetina (34,1 %) osob vyjíždějících v kraji za prací z obce trvalého bydliště. Tento údaj ještě zvyšují kombinace autobusu s dalšími dopravními prostředky (autobus + vlak, autobus + MHD), dohromady téměř tři procenta.

Na druhém místě byl automobil, kterým za prací vyjížděla téměř třetina zaměstnaných (24,9 % jako řidič, 7,4 % jako spolucestující). Nepříliš využívaným motorovým dopravním prostředkem byl motocykl (v kraji absolutně 532 vyjíždějících, což bylo 0,5 % celkového počtu).

Poměrně malý význam při dojížďce do zaměstnání má v našem kraji vlak, na který připadalo pouze 5,5 % vyjíždějících. K nim možno připočíst ještě kombinaci dopravních prostředků (tedy využití více dopravních prostředků při jedné cestě), konkrétně vlak + MHD a autobus + vlak, které dohromady představují asi 2,5 % celkového počtu vyjíždějících.

Ve větších městech byla samozřejmě k přepravě do zaměstnání využívána městská hromadná doprava. Její podíl na celkovém počtu vyjíždějících v kraji činil 5,3 % (absolutně přes pět tisíc osob). K tomuto počtu je ovšem možno připočíst ještě 2,1 % těch, kteří při dojížďce do větších měst kombinovali městskou hromadnou dopravu s autobusem či vlakem (přibližně dva tisíce osob). Srovnání s počtem i podílem osob, který tento dopravní prostředek užívají k dojížďce do zaměstnání (viz níže), ukazuje, že u vyjíždějících jde většinou o denní cestu do práce z místa přechodného ubytování ve velkých městech.


Kolo jako dopravní prostředek uvedla 2,4 % vyjíždějících (skoro 2 400 osob), vidíme, že např. ve srovnání s motocyklem je to počet více než čtyřnásobný. Žádný dopravní prostředek při cestě do zaměstnání neužívalo 6,1 % vyjíždějících (v tomto případě spíše vycházejících, protože šlo o ty, kteří docházeli do práce pěšky). Nu a na ostatní kombinace dopravních prostředků připadalo více než osm procent vyjíždějících.

Poměrně značné rozdíly, přinejmenším u některých dopravních prostředků, existovaly mezi oběma pohlavími. Ženy při vyjížďce do zaměstnání mnohem častěji využívaly autobus (rozdíl 21,2 procentního bodu ve prospěch žen). Ženy též více využívaly městskou hromadnou dopravu (o 1,9 bodu více) a častěji je nacházíme jako spolujezdce v automobilu (podíl o 1,0 bodu vyšší než u mužů). Ženy naopak mnohem méně než muži vyjížděly do zaměstnání jako řidičky automobilu (rozdíl ve prospěch mužů 23,6 bodu). Relativně méně též využívaly jako dopravní prostředek kolo a zajímavé je, že též méně často než muži docházely do zaměstnání pěšky.

Značné rozdíly se projevovaly též mezi jednotlivými okresy kraje. V okrese Havlíčkův Brod byl zjištěn menší podíl osob, které k vyjížďce do zaměstnání využívaly autobus (28,8 %, absolutně 5 209), naopak častěji byl využíván vlak (9,0 %, 1 631 osob). Zhruba úrovni kraje odpovídal podíl osob vyjíždějících do zaměstnání automobilem (23,9 % jako řidič, 6,6 % spolucestující, dohromady 5 501 zaměstnaných). O něco více se na Havlíčkobrodsku do zaměstnání docházelo pěšky (7,1 %).


V jihlavském okrese byl též zaznamenán nižší podíl zaměstnaných, kteří k vyjížďce využívali autobus (29,4 %, to bylo 5 125 osob), menší však byl též podíl vyjíždějících vlakem (4,3 %). Úrovni kraje na Jihlavsku odpovídala váha vyjíždějících za prací automobilem (24,6 % jako řidič, 7,8 % spolucestující, celkem absolutně 5 660 zaměstnaných). Městskou hromadnou dopravu využívalo 5,7 % osob, zvláště vysoký pak byl podíl ostatních kombinací dopravních prostředků (13,2 %, tedy o 5,0 bodu více než v kraji celkem). Nižší byl v jihlavském okrese podíl docházejících do zaměstnání pěšky (4,7 %).

Podíl vyjíždějících do zaměstnání autobusem byl v pelhřimovském okrese jen o málo nižší než v kraji celkem (32,0 %, absolutně 4 237), výrazně nižší byla váha zaměstnaných, kteří za prací vyjížděli vlakem (2,6 %, tj. o 2,9 bodu méně než v kraji celkem). Městskou hromadnou dopravou do zaměstnání na Pelhřimovsku vyjíždělo 5,8 % osob, nad úrovní kraje byl podíl vyjíždějících automobilem (28,6 % jako řidič, 7,9 % jako spolucestující, úhrnem 4 827 zaměstnaných). Žádný dopravní prostředek při cestě za prací nevyužívalo 6,8 % osob.

Pokud jde o dopravní prostředky užívané k vyjížďce do zaměstnání, vyznačoval se třebíčský okres vysokým podílem osob dojíždějících autobusem (38,2 %, tj. o 4,1 bodu více než v kraji celkem, absolutně to bylo 8 939 zaměstnaných), o 0,7 bodu bylo vyšší i zastoupení vlaku (6,2 %). Méně častá pak byla vyjížďka městskou hromadnou dopravou (4,2 %, což bylo o 1,1 bodu méně než v kraji celkem). Ve srovnání s krajem byl k cestě do zaměstnání naopak častěji využíván automobil, kterým vyjíždělo 27,1 % osob jako řidič a 8,3 % jako spolucestující (absolutně úhrnem 8 293 vyjíždějících). Mírně pod úrovní kraje byl podíl osob docházejících do zaměstnání pěšky (5,5 %), výrazně nižší byla však váha ostatních kombinací dopravních prostředků (1,9 %, což bylo o 6,3 bodu méně než v kraji). Vzhledem k charakteru terénu a klimatickým podmínkám není překvapující, že právě na Třebíčsku byl ze všech okresů kraje nejvyšší podíl osob, které k cestě do zaměstnání využívaly kolo (3,3 %).

V okrese Žďár nad Sázavou byl ze všech okresů kraje Vysočina zaznamenán vůbec nejvyšší podíl osob vyjíždějících za prací autobusem (38,5 %, absolutně 9 805), podíl zaměstnaných užívajících městskou hromadnou dopravu se téměř shodoval s krajem (5,2 %). Menší však byla váha osob cestujících za prací vlakem (4,7 %, tedy o 0,8 bodu méně než za kraj celkem) a též i automobilem. Tímto dopravním prostředkem ve žďárském okrese vyjíždělo 7 276 osob, což představovalo 21,9 % řidičů automobilů a 6,6 % spolucestujících. Bez využití dopravního prostředku docházelo do zaměstnání 6,7 % osob a jinou kombinaci dopravních prostředků využívalo 9,0 % zaměstnaných.


U dojíždějících do zaměstnání vidíme poněkud odlišné složení dopravních prostředků. Podíl dojíždějících za prací autobusem byl o něco vyšší než u vyjíždějících a činil 37,1 % (absolutně 31 991 osob). Vlakem dojíždělo 5,1 % zaměstnaných a městskou hromadnou dopravou pouze 1,1 %. Automobilem dojíždělo do zaměstnání 30 750 osob (25,6 % jako řidič, 7,7% jako spolucestující). Na ostatní kombinace dopravních prostředků připadalo 9,1 % dojíždějících (7 802 osob) a žádný dopravní prostředek k denní cestě za prací nevyužívalo 5,9 % osob (absolutně 5 084).

Mezi osmnácti městy kraje Vysočina, která byla vymezena jako centra dojížďky, nacházíme často velké rozdíly ve složení dojíždějících dle použitého dopravního prostředku. Liší se ovšem i údaje za souhrn těchto osmnácti měst a za kraj celkem. Podrobněji se o nich bude hovořit v podkapitole věnované centrům dojížďky.


Zveřejněno dne: 31.12.2004
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.