Osoby mladší třiceti let (absolutně 34 648) se na celkovém počtu vyjíždějících z obce podílely 35,2 %, když k tomu přičteme ještě 24 528 vyjíždějících ve věku 30 – 39 let, vidíme, že podíl vyjíždějících do čtyřiceti let se téměř blíží dvěma třetinám (60,1 % všech vyjíždějících z obce bydliště). To koresponduje s dalším ukazatelem, kterým je podíl vyjíždějících z obce na celkovém počtu zaměstnaných v dané věkové skupině. Tento podíl činí u skupiny 15 – 24 let 55,9 % a u skupiny 25 – 29 let 50,3 %. S rostoucím věkem tento ukazatel klesá a u osob ve věku 50 – 59 let dosahuje pouze 35,4%.

Mladší lidé též častěji vyjíždějí za prací na větší vzdálenosti. Věková skupina 15 – 24 let se na vyjížďce za prací do jiné obce okresu podílela 15,4 %, do jiného okresu kraje 22,3 %, do jiného kraje 25,1 % a do zahraničí 27,9 %. Nebo z jiného hlediska, z 17 717 osob ve věku 15 – 24 let, které vyjíždějí za prací mimo obec bydliště, 61,1 % (absolutně 10 829) dojíždí do jiné obce okresu, 9,2 % (1 635) do jiného okresu kraje, 28,2 % (5 005) do jiného kraje a 1,4 % (248) do zahraničí. Obdobně je tomu u věkové skupiny 25 – 29 let (16 931 zaměstnaných), ve které do jiné obce okresu vyjíždělo za prací 63,8 % osob, do jiného okresu kraje 7,4 %, do jiného kraje České republiky 27,5 % a do zahraničí 1,3 %.

Naproti tomu z věkové skupiny 40 – 49 let, tvořené 23 171 osobami, dojíždělo do jiné obce okresu 77,7% zaměstnaných, do jiného okresu kraje 6,8 %, do jiného kraje 14,1 % a do zahraničí 0,6 % zaměstnaných. Z 15 196 zaměstnaných osob ve věku 50 – 59 let vyjíždělo v rámci okresu trvalého bydliště 78,6 %, do jiného okresu kraje 6,8 % a do jiného kraje naší republiky 14,2 %.

Struktura vyjíždějících dle věku byla ovšem v jednotlivých okresech kraje poněkud odlišná. U okresů Havlíčkův Brod a Pelhřimov můžeme pozorovat vyšší váhu vyjíždějících v nejmladší věkové skupině 15 – 24 let (o 0,5 respektive 0,8 procentního bodu nad úrovní kraje) naopak podíl této věkové skupiny je výrazně nižší v třebíčském okrese (o 1,1 bodu). U vyjíždějících ve věkové skupině 30 – 39 let vyniká nad průměr kraje okres Žďár nad Sázavou (o 1,1 bodu), u vyjíždějících ve věku 40 –49 let pak třebíčský okres (o 1,9 procentního bodu nad úroveň kraje).

Jak už vyplývá z výše uvedeného, mezi vyjíždějícími do jiných obcí okresu převažují zaměstnané osoby spíše vyšších věkových skupin. Ze 70 384 osob v této kategorii bylo 18 005 ve věku 40 – 49 let (25,6 %) a 11 941 patřilo do věkové skupiny 50 – 59 let (17,0 %). Zaměstnané osoby ve věku 30 – 39 let se na celkovém počtu vyjíždějících do jiné obce okresu podílely 25,6 % (absolutně 18 026 osob). Podíl věkové skupiny 15 – 24 let (10 829 osob) pak činil 15,4 % a skupiny 25 – 29 let 15,3 % (10 799). Zajímavá u tohoto typu vyjížďky je skutečnost, že v okrese Jihlava měly v roce 2001 obě nejmladší věkové skupiny ve srovnání s úrovní kraje na vnitrookresní vyjížďce za prací vyšší podíl (u věkové skupiny 15 – 24 let o 1,9 bodu a ve věku 25 – 29 let o 0,9 bodu). Naopak podíl vyjíždějících ve vyšších věkových skupinách je relativně nižší (s výjimkou zaměstnaných osob šedesátiletých a starších), zvláště pak u osob ve věku 40 – 49 let (o 1,5 bodu méně). V třebíčském okrese pak byl v rámci kraje vůbec nejnižší podíl vyjíždějících ve věku 15 – 24 let (13,8 %, tedy o 1,6 procentního bodu méně než za kraj celkem) a nejvyšší podíl vyjíždějících ve věkové skupině 40 – 49 let (27,6 %, tj. o 2 body nad úroveň kraje).

Podíl mužů na tomto typu vyjížďky je relativně nižší, roku 2001 činil 60,0 % (absolutně 42 265 osob), 28 119 žen vyjíždějících do zaměstnání v rámci okresu svého bydliště tak představovalo zbývajících 40,0 % tohoto typu vyjížďky. Nejvyšší podíl na vnitrookresní vyjížďce měly ženy na Pelhřimovsku (42,0 %), v dalších třech okresech byl tento údaj těsně nad úrovní kraje: v okrese Havlíčkův Brod činil 40,9 % a v okresech Jihlava a Žďár nad Sázavou shodně 40,6 %. Nejnižší byl tento ukazatel v třebíčském okrese, kde dosahoval hodnoty 36,8 %.

U 7 340 osob vyjíždějících za prací do jiných okresů kraje už stoupá váha mladších věkových skupin. Zaměstnané osoby ve věku 15 – 29 let se tak na vyjížďce do jiných okresů kraje podílely 39,3 %, osoby mezi 40. a 59. rokem svého života 35,6 %. Muži se na vyjížďce za prací do jiných okresů kraje podíleli 66,9% (4 910 osob), ženy 33,1 % (2 430 žen). Podíl žen na tomto typu vyjížďky v jednotlivých okresech se pohyboval mezi 30,7 % v okrese Havlíčkův Brod a 34,9 % v třebíčském okrese, když na Jihlavsku byl jen o málo nižší (34,6 %).

Podrobněji se tímto typem vyjížďky z hlediska váhy jednotlivých věkových skupin budeme zabývat o několik odstavců dále, protože na úrovni kraje se dojížďka do jiných okresů kraje rovná vyjížďce.

To ovšem neplatí o údajích za jednotlivé okresy. I u tohoto typu dojížďky se od krajského úhrnu asi nejvýrazněji odlišuje okres Jihlava. Podíl vyjíždějících mladších věkových skupin byl u něj nižší, což platí zejména o osobách ve věku 15 – 24 let (16,4 %, tedy ve srovnání s údajem za kraj o 5,9 procentního bodu méně). Vyšší věkové skupiny se pak na celku logicky podílejí relativně více, zvláště to platí o vyjíždějících za prací ve věku 40 – 49 let (oproti kraji o 3,7 bodu více). Z ostatních okresů stojí za povšimnutí Žďár nad Sázavou s 27,9 % vyjíždějících do jiných okresů kraje ve věkové skupině 15 – 24 let, což je 5,6 bodu nad úrovní kraje.

Podíl obou nejmladších věkových skupin byl ještě výraznější u 19 951 zaměstnaných osob vyjíždějících do jiných krajů České republiky. Věková skupina 15 – 24 let se na tomto počtu podílela 25,1 % (absolutně 5 005 osob) a skupiny 25 – 29 let dokonce 23,4% (4 660 vyjíždějících) – tento podíl zvláště vyniká ve srovnání se 17,2 %, kterým se tato věková kategorie podílí na celkovém počtu vyjíždějících, jakož i s jejím podílem na vnitrookresní a vnitrokrajské vyjížďce. Podíl osob ve věku 30 – 39 let na tomto typu vyjížďky činil 22,6 %, věková skupiny 40 – 49 let se na něm podílela 17,3 % a zaměstnaní ve věku 50 – 59 let 10,8 %. Ve srovnání s celkovou, vnitrookresní i vnitrokrajskou vyjížďkou je to relativně nižší podíl, což platí zvláště u osob čtyřicetiletých a starších.

Při pohledu na jednotlivé okresy kraje Vysočina nacházíme u tohoto typu dojížďky asi nejpodstatnější odlišnosti u okresů Jihlava a Třebíč. V jihlavském okrese byl nižší podíl nejmladší věkové skupiny 15 – 24 let (22,6 %, tedy o 2,5 bodu méně než za kraj celkem) kompenzován zvýšeným podílem u osob ve věku 25 – 29 let (27,1 % - vůbec nejvíce ze všech okresů), podíly zbývajících věkových skupin (s výjimkou osob šedesátiletých a starších) pak byly vesměs nižší než krajské údaje (i když nijak výrazně). Naproti tomu v třebíčském okrese byl oproti krajské úrovni nižší podíl jak ve skupině 15 – 24 let (o 0,4 bodu), tak i ve věkové skupině 25 – 29 let (zde o 1,9 procentního bodu) a nižší byl i podíl vyjíždějících ve věku 30 – 39 let (21,4 %, tedy o 1,2 bodu). Vyšší byl podíl až starších věkových skupin, nejvýrazněji pak u osob v kategorii 40 – 49 let (19,6 %, tj. o 2,3 bodu nad úrovní kraje). Za povšimnutí též stojí údaje za okres Pelhřimov, který se vyznačoval opačným trendem, tedy zvýšeným podílem mladších osob – zvláště ve skupině 15 – 24 let (27,5 %, tedy o 2,1 bodu více než je příslušný údaj za kraj celkem), ale i podíl za skupinu 25 – 29 let je nadprůměrný. Tomu pak na Pelhřimovsku mezi vyjíždějícími do jiných krajů odpovídal nižší podíl všech vyšších věkových skupin.

A než přejdeme k dalšímu prostorovému typu vyjížďky, zastavme se ještě u zastoupení mužů a žen mezi vyjíždějícími do jiných krajů republiky. Mužů takto do zaměstnání v roce 2001 vyjíždělo 13 303, což představovalo 66,7 %, žen 6 648, tedy 33,3 % vyjíždějících do jiných krajů. Nejvyšší podíl mezi vyjíždějícími měly ženy v okrese Žďár nad Sázavou (36,6 %), za ním následoval okres Jihlava s 35,0 % vyjíždějících žen. Na Pelhřimovsku činil podíl žen na tomto typu vyjížďky 34,0 %, v okrese Havlíčkův Brod 32,9 % a nejméně na Třebíčsku – jen 28,2 %

Ještě vyšší váhu měly mladší věkové skupiny u nejméně početné kategorie vyjíždějících – u zaměstnaných dojíždějících za prací do zahraničí (za kraj 889 osob, tedy 0,9 % všech vyjíždějících mimo obec bydliště). Podíl osob ve věku 15 – 24 let v tomto případě činil 27,9 % (o 9,9 procentního bodu více, než činí podíl této věkové kategorie na celkovém počtu vyjíždějících mimo obec), věková skupina se na celku podílela 25,3 % (i zde je podíl výrazně vyšší než u vyjížďky celkem) a skupina 30 – 39 let 23,2 % (o 1,7 bodu méně než u vyjížďky celkem). Tomu odpovídá nižší podíl starších věkových skupin – u vyjíždějících ve věku 40 – 49 let to bylo 15,3 % a ve věku 50 – 59 let 7,4 % (o 8,0 bodu méně než u vyjížďky celkem).

Ženy se na počtu vyjíždějících do zahraničí podílely 39,9 % (absolutně 355 žen). Nejvyšší podíl měly v okrese Žďár nad Sázavou – rovných 50,0 %. Naopak nejnižší byl jejich podíl na tomto typu vyjížďky v okrese Havlíčkův Brod – 32,1 %.

Věkové složení dojíždějících do zaměstnání se v mnohém podobá struktuře vyjíždějících za prací. Z celkového počtu 86 159 osob dojíždějících v kraji Vysočina do zaměstnání připadalo 70 384 osob (81,7 %) na vnitrookresní dojížďku, 7 340 osob (8,5 %) na dojížďku z jiných okresů kraje a 8 435 osob (9,8 %) na dojížďku z jiných krajů republiky.

I u dojíždějících za prací s rostoucím věkem stoupá podíl vnitrookresní dojížďky a klesá podíl dojíždějících z jiných okresů kraje a z jiných krajů České republiky. Tak ve věkové skupině 15 – 24 let připadá na dojíždějící za prací v rámci okresu trvalého bydliště 74,6 % osob (absolutně 10 829), na dojíždějící z jiných okresů kraje 11,3 % (1 635 osob) a na dojížďku z jiných krajů republiky 14,2 % (2 055). Ovšem již v následující věkové skupině (25 – 29 let) činí podíl vnitrookresní dojížďky 80,6 %, vnitrokrajské dojížďky 9,3 % a dojíždějících z jiných krajů 8,7 %. V každé z následujících věkových kategorií je pak podíl dojíždějících z jiných okresů kraje i z jiných krajů o něco nižší a naopak podíl dojíždějících z jiných obcí okresu o to vyšší - až po dojíždějící do zaměstnání ve věku 50 – 59 let, kde podíl dojíždějících v rámci okresu činil 84,4 % (11 941 osob), dojíždějících z jiných okresů kraje 7,3 % (1 035 osob) a dojíždějících z jiných krajů 8,3 % (1 167 osob). Zajímavé je, že u skupiny 987 šedesátiletých a starších tento trend neplatí, alespoň pokud jde o dojížďku z jiných obcí okresu a z jiných krajů – na vnitrookresní dojížďku roku 2001 připadalo 78,8 %, na dojížďku z jiných okresů kraje 5,4 % a na dojížďku z jiných krajů 15,8 %.

Dojížďkou z jiných obcí okresu (vnitrookresní dojížďkou) jsme se již zabývali o několik odstavců výše (dojížďka uvnitř okresu = vyjížďce uvnitř okresu) a můžeme tak přejít přímo k dojížďce z jiných okresů kraje.

Z jiného okresu kraje dojíždělo do zaměstnání 7 340 osob, z toho bylo 4 910 mužů (66,9 %) a 2 430 žen (33,1 %). Jednoznačně nejvyšší podíl na tomto typu dojížďky měly ženy v pelhřimovském okrese (40,9 %). Nad úrovní kraje byla dojížďka žen z jiných okresů Vysočiny ještě na Jihlavsku (33,3 %) a Žďársku (33,2 %), o něco pod jeho úrovní byla v okresech Třebíč (29,1 %) a Havlíčkův Brod (28,8 %).

Na věkovou skupinu 15 – 24 let připadá 22,3 % (1 635 osob), to je o 5,4 bodu více než je tomu u dojíždějících celkem. Rovněž podíl 1 247 dojíždějících ve věku 25 – 29 let je ve srovnání s dojíždějícími v tomto věku celkem vyšší, i když ne tak výrazně (o 1,4 bodu). Podíl dojíždějících ve věku 30 – 39 let se příliš neodlišuje od podílu této věkové skupiny u dojíždějících celkem (24,4 % oproti 25,2 % u dojíždějících celkem), u následujících věkových skupin již je rozdíl výraznější: u dojíždějících z jiných okresů kraje ve věku 40 – 49 let je podíl nižší o 3,3 procentního bodu, u věkové skupiny 50 – 59 let o 2,3 bodu a u šedesátiletých a starších o 0,5 bodu.

I u tohoto typu dojížďky nacházíme ovšem u jednotlivých okresů různé odlišnosti. Zajímavé je věkové složení dojíždějících v pelhřimovském okrese, kde ve srovnání s údaji za kraj vidíme nižší zastoupení mladších věkových skupin (podíl dojíždějících ve věku 15 – 24 let byl oproti úrovni kraje nižší o 3,0 body a věkové skupiny 25 – 29 let o 1,2 bodu), naproti tomu podíl osob ve věku 40 – 49 let byl vyšší o 4,7 procentního bodu. Naopak okres Jihlava se vyznačoval vyšší vahou dojíždějících ve věkové skupině 15 – 24 let (24,8 %, tj. o 2,5 bodu více než za kraj celkem) i 25 – 29 let (17,4 %, tj. o 0,4 bodu více).

Výjimečně nízký podíl dojíždějících v nejmladší věkové skupině zaznamenáváme u okresu Žďár nad Sázavou, a to 15,6 % (ve srovnání s krajem o 6,7 procentního bodu méně), o to vyšší byl pak v tomto okrese podíl ve starších věkových skupinách, zejména u osob v kategorii 40 – 49 let (24,4 %, tedy o 2,9 bodu nad úrovní kraje).

Z 8 435 osob dojíždějících do zaměstnání z jiných krajů České republiky připadalo 72,5 % na muže (6 118 osob) a 27,5 % na ženy (absolutně 2 317). Z pěti okresů kraje měly na dojíždějících z jiných krajů ženy nejvyšší podíl na Pelhřimovsku (35,5 %) a pak v okrese Žďár nad Sázavou (31,7 %), naopak nejmenší na Jihlavsku (23,6 %) a v okrese Havlíčkův Brod (24,4 %). V třebíčském okrese podíl žen na tomto typu dojížďky dosáhl 25,9 %.

Nejvyšší podíl na celkovém počtu dojíždějících z jiných krajů republiky měla věková skupina 15 – 24 let (24,4 %, absolutně 2 055 osob). Přitom podíl této skupiny na dojížďce celkem byl pouze 16,9 %. Relativně menší váhu má následující věková kategorie, totiž osoby ve věku 25 – 29 let. Jejich podíl na tomto typu dojížďky činil 16,0 % (pouze o 0,4 bodu více než na dojížďce celkem). Podíl zbývajících věkových skupin na dojížďce z jiných krajů byl ve srovnání s dojížďkou celkem až na jedinou výjimku nižší. Dojíždějící ve věku 30 – 39 let se na tomto typu dojížďky podíleli 22,4 % (absolutně 1 890 osob), což bylo 0,8 bodu méně než u dojížďky celkem; 1 813 osob ve věku 40 – 49 let představovalo 21,5 % všech zaměstnaných osob dojíždějících do kraje (o 3,3 procentního bodu méně); podíl věkové skupiny 50 – 59 let činil 13,8 % (absolutně 1 167) a byl o 2,6 bodu nižší než podíl této věkové kategorii na počtu dojíždějících celkem. Zajímavý je relativně vysoký podíl nejstarší věkové skupiny (60 a více let), který činil 1,9 % a byl relativně o 0,7 bodu vyšší.