Počet vyjíždějících mužů za stejné období vzrostl z 56 480 na 61 012 zaměstnaných (zvýšení o 8,2 %), podíl vyjíždějících mužů tak v tomto případě stoupl o něco mírněji z 39,6 % roku 1991 na 45,5 % zaměstnaných v roce 2001. Počet žen vyjíždějících ze své obce za prací se mezi roky 1991 a 2001 prakticky nezměnil (přírůstek 201 osob), avšak vzhledem k výraznému úbytku zaměstnaných žen (zde se ovšem do značné míry promítají metodické změny) – o 23 284 osob, tj. o 18,4 % - zaznamenáváme u žen podstatně vyšší růst intenzity vyjížďky. V roce 1991 tak vyjíždělo za prací 29,5 % žen a v roce 2001 již 36,3 %, tedy o 6,8 bodu více.

Zajímavé je též sledovat, jak se vyvíjela intenzita vyjížďky do zaměstnání v jednotlivých okresech kraje. Nejvýraznější zvýšení intenzity vyjížďky (podílu vyjíždějících za prací na celkovém počtu zaměstnaných osob) zaznamenáváme u okresu Žďár nad Sázavou (o 7,5 procentního bodu), který se tak dostal na první místo ze všech pěti okresů kraje těsně před třebíčský okres (intenzita vyjížďky v okrese Třebíč vzrostla o 6,0 bodu – jen v jihlavském okrese byl její růst nepatrně nižší). V okresech Havlíčkův Brod a Pelhřimov intenzita vyjížďky stoupla shodně o 7,2 bodu. Počet vyjíždějících zaměstnaných osob přitom ve všech okresech kraje vzrostl – jedinou výjimkou byl právě třebíčský okres, kde se jejich počet snížil o 0,9 %, avšak vzhledem k tomu, že na Třebíčsku ze všech okresů kraje nejvýrazněji poklesl počet zaměstnaných celkem (o 13,8 %), došlo i zde k již výše zmíněnému růstu intenzity vyjížďky.

U mužů došlo k nejvýraznějšímu nárůstu intenzity vyjížďky v okresech Havlíčkův Brod a Pelhřimov, a to shodně o 6,5 procentního bodu. O něco mírnější byl růst v okrese Žďár nad Sázavou (o 6,2 bodu). V okresech Jihlava a Třebíč byl též zaznamenán shodný přírůstek, v tomto případě o 5,4 bodu. Na rozdíl od vyjíždějících celkem počet mužů vyjíždějících z obce bydliště za prací vzrostl bez výjimky ve všech okresech, současně ve všech okresech poklesl počet zaměstnaných mužů. Nejvýrazněji se počet vyjíždějících mužů zvýšil v jihlavském okrese (o 12,0 %), přitom se zde současně snížil počet zaměstnaných mužů o 4,2 %. Nejméně počet vyjíždějících mužů vzrostl v třebíčském okrese (jen o 3,6 %), úbytek celkového počtu zaměstnaných mužů činil na Třebíčsku 7,0 %.

Pořadí okresů v intenzitě vyjížďky za prací se u mužů (na rozdíl od zaměstnaných osob celkem) oproti roku 1991 nezměnilo a třebíčský okres zůstal na prvním místě (za prací z obce trvalého bydliště na Třebíčsku v roce 2001 vyjíždělo 52,5 % zaměstnaných mužů – třebíčský okres byl jediný v kraji, kde za prací vyjížděla více než polovina mužů). Zajímavé je, že se nezměnil ani rozdíl v intenzitě vyjížďky mezi prvním a posledním okresem, v obou letech to byly okresy Třebíč a Jihlava a jak v roce 1991, tak i roku 2001 činil rozdíl mezi nimi 15,6 procentního bodu.

Intenzita vyjížďky za prací u žen mezi roky 1991 a 2001 nejvíce vzrostla v okrese Žďár nad Sázavou (o 8,5 procentního bodu). Za ním s přírůstkem 7,5 bodu byly okresy Havlíčkův Brod a Pelhřimov. Méně rostla intenzita vyjížďky zaměstnaných žen v jihlavském okrese (o 6,1 bodu) a na posledním místě v kraji stál okres Třebíč s růstem intenzity o 5,3 bodu. Třebíčský okres byl také jediný, u kterého došlo k absolutnímu poklesu počtu žen vyjíždějících za prací z obce trvalého bydliště (o 8,4 %), ovšem ještě pronikavěji se na Třebíčsku snížil počet zaměstnaných žen (o 21,4 %).

Pořadí okresů dle intenzity vyjížďky zaměstnaných žen se v roce 2001 oproti výsledkům předchozího sčítání lidu nezměnilo, na prvním místě byl okres Žďár nad Sázavou, na posledním jihlavský okres. Ovšem rozdíl mezi prvním a posledním okresem, který v roce 1991 činil 9,8 procentního bodu, byl o deset let později znatelně vyšší a dosáhl 12,2 bodu. Přesto je však stále nižší než u mužů.

Chceme-li se při zkoumání dojížďky do zaměstnání zaměřit na územní hledisko, konkrétně na výsledky za jednotlivé velikostní skupiny obcí, máme k dispozici poněkud odlišné údaje. Jsou do nich totiž započteny osoby vyjíždějící za prací z obce trvalého bydliště, u nichž nebylo zjištěno místo pracoviště. Celkový počet vyjíždějících je tak v tomto případě o něco vyšší (105 158 osob oproti 98 564).

Jednoznačně se projevuje závislost intenzity vyjížďky do zaměstnání na velikosti obce. Podíl vyjíždějících na celkovém počtu zaměstnaných osob s rostoucí velikostí obce setrvale klesá. V roce 2001 tak byl nejvyšší u obcí do 199 obyvatel (74,3 %), o něco nižší byl u následující velikostní skupiny obcí s 200 – 499 obyvateli, kde činil 2,2 bodu. U další velikostní skupiny (500 – 999 obyvatel) byl podíl vyjíždějících již o něco nižší (66,2 %, což bylo o 2,5 procentního bodu méně než u předchozí skupiny). Méně než polovina zaměstnaných osob vyjížděla z obce trvalého bydliště v obcích s 1 000 – 1 999 obyvateli (46,3 %). Jenom něco přes patnáct procent osob vyjíždělo do zaměstnání z obcí velikostních skupin 10 000 – 19 999 a 20 000 – 49 999 obyvatel (největší města kraje mimo Jihlavy) – u první skupiny to bylo 16,7 %, u druhé 15,9 % Zdaleka nejmenší byl podíl vyjíždějících u krajského města (velikostní skupina s 50 000 a více obyvateli), kde roku 2001 činil pouze 6,9 %.

Ve dvou velikostních skupinách obcí byla zjištěna vyšší intenzita vyjížďky do zaměstnání u žen než u mužů. Konkrétně šlo o obě nejmenší velikostní skupiny obcí. Větší rozdíl byl zaznamenán u obcí do 199 obyvatel, kde byl podíl žen vyjíždějících z obce za prací o 1,7 bodu vyšší než podíl mužů. U druhé velikostní skupiny, obcí s 200 – 499 obyvateli činil rozdíl pouze 0,4 procentního bodu ve prospěch žen. U ostatních velikostních skupin obcí byl podíl mužů vyjíždějících za prací vyšší než podíl žen. Nejmenší byl u obcí s 500 – 999 obyvateli (3,7 procentního bodu), největší rozdíl byl zjištěn u měst s 20 000 – 49 999 obyvateli (o 15,1 bodu více vyjíždějících mužů).

V intenzitě vyjížďky nacházíme ovšem značné rozdíly i mezi jednotlivými obcemi a městy. Obecně platí, že čím větší obec, tím více pracovních příležitostí se v ní dá najít a tím je tedy i nižší podíl jejích obyvatel vyjíždějících mimo ni za prací. Ovšem život je vždy pestřejší a složitější a na zaměstnanost i dojížďku do zaměstnání působí i řada jiných faktorů, objektivních i subjektivních, a tak můžeme ve skutečnosti nalézt řadu odlišností a zvláštností.

Ze 730 samosprávných obcí, které v roce 2001 v kraji Vysočina existovaly, v plné čtvrtině (183, tj. 25,1 %) vyjíždělo z obce za prací více než osmdesát procent zaměstnaných osob. Méně než polovina zaměstnaných vyjíždělo z 62 obcí a měst (8,5 %). Z řady obcí vyjíždělo do zaměstnání přes devadesát procent osob, v jednom případě dokonce všichni zaměstnaní – obec Prosatín v okrese Žďár nad Sázavou. Šlo však o velmi malou obec a malý počet zaměstnaných (14 obyvatel, 5 zaměstnaných). Nejnižší podíl vyjíždějících byl zjištěn v krajském městě (9,8 % z celkového počtu zaměstnaných).

Podíl obcí s více než osmdesáti procenty vyjíždějících se v okresech kraje pohyboval mezi 23,3 % v pelhřimovském okrese a 33,0 % v okrese Jihlava. Naopak podíl obcí, z nichž do zaměstnání vyjížděla méně než polovina osob, byl nejvyšší v okrese Pelhřimov (15,8 %) a nejnižší ve žďárském okrese (5,6 %).

V okrese Havlíčkův Brod bylo více než osmdesát procent vyjíždějících do zaměstnání zjištěno v 31 obcích (25,8 % z celkového počtu 120 obcí). Nejvyšší podíl vyjíždějících byl zaznamenán v obci Horní Paseka (92,6 %, absolutně 25 vyjíždějících), za níž těsně následovala Nová Ves u Leštiny (92,5 %, 49 vyjíždějících). Zajímavé je, že v obou případech jde o obce, které leží na hranicích okresu, prvně jmenovaná na západě u Světlé nad Sázavou, druhá na severozápadě poblíž Golčova Jeníkova. Velmi vysokým podílem vyjíždějících za prací se v okrese Havlíčkův Brod vyznačovaly i obce Radostín (92,1 %), Služátky (91,9 %), Skuhrov (91,7 %), Druhanov (91,2 %). Vesměs jde o obce s absolutně menším počtem vyjíždějících (od 52 v případě Druhanova po 100 u Skuhrova).

Méně než polovinou se vyjíždějící za prací podíleli na celkovém počtu zaměstnaných osob v deseti městech a obcích okresu Havlíčkův Brod. Nejnižší podíl byl zjištěn v okresním městě (18,3 % vyjíždějících), za nímž následovala další dvě města – Světlá nad Sázavou (27,5 %) a Chotěboř (28,1 %). V této skupině nacházíme většinou města a některé velké obce, ale též jednu malou obec, Skryje (37 vyjíždějících představovalo 42,0 % celkového počtu zaměstnaných osob).

V jihlavském okrese podíl vyjíždějících přesáhl osm desetin celkového počtu zaměstnaných osob v 40 obcích (33,0 % ze 121). Nejvyšší podíl byl zjištěn v obci Boršov (95,7 %, absolutně 45 vyjíždějících). Jenom o něco nižší byl podíl v obci Otín (93,9 %, 46 vyjíždějících). Prvně jmenovaná obec leží západně od Jihlavy, druhá u Stonařova. Více než devadesát procent zaměstnaných vyjíždělo za prací ještě v dalších dvou obcích okresu Jihlava, šlo o Ježenou (91,7 %) a Švábov (90,2 %). I zde jde o menší obce s 44, respektive 37 vyjíždějícími.

Naproti tomu v 11 obcích a městech jihlavského okresu činil podíl vyjíždějících osob méně než polovinu celkového počtu zaměstnaných. Údaj za Jihlavu byl uváděn o několik odstavců výše, na druhém místě byla Telč s 32,1 % vyjíždějících, následovaná Polnou (34,6 %).

V okrese Pelhřimov vyjíždělo za prací z obce trvalého bydliště více než osmdesát procent zaměstnaných v 28 obcích, což představovalo 23,3 % z celkového počtu 120 obcí. Nejvyšší podíl byl zjištěn v obci Proseč (97,1 %, absolutně 34 vyjíždějících), druhá v pořadí byla obec Žirov (95,2 %, 20 vyjíždějících). Prvně jmenovaná obec leží při hranice okresu nedaleko od Humpolce, druhá mezi Pelhřimovem a Humpolcem. Více než devět desetin vyjíždějících bylo na Pelhřimovsku zaznamenáno ještě ve třech dalších obcích, v Nové Bukové (92,5 %), Rovné (92,3 %) a v obci Důl (91,7 %).

Dosti vysoký byl v pelhřimovském okrese počet obcí, v nichž podíl vyjíždějících nepřesáhl polovinu celkového počtu zaměstnaných osob. Šlo celkem o 19 měst a obcí. Nejnižším podílem se vyznačovalo okresní město (14,3 %, absolutně 1 216 vyjíždějících). Pozoruhodné je, že na druhé místo se nezařadilo žádné z měst okresu, ale obec Lukavec, v níž 136 vyjíždějících představovalo 23,3 % zaměstnaných osob. Až za touto obcí byla města Humpolec (24,1 %), Počátky (31,8 %), Pacov (32,1 %).

V okrese Třebíč se vyjíždějící mimo obec na celkovém počtu zaměstnaných podíleli více než osmdesáti procenty v 48 obcích, což bylo 27,7 % z celkového počtu 173 obcí. Nejvyšší podíl byl zaznamenán v Horních Heřmanicích, kde 68 vyjíždějících představovalo 97,1 % zaměstnaných. Za touto obcí následovaly Rácovice (94,1 %, absolutně 32 osob). Můžeme ještě doplnit, že Horní Heřmanice leží severně od Třebíče na hranici okresu, zatímco později jmenovaná obec se nachází v jižní části okresu mezi Jemnicí a Moravskými Budějovicemi. Více než devadesátiprocentní podíl vyjíždějících byl na Třebíčsku zjištěn ještě ve třech dalších obcích: v Lesné a Mikulovicích shodně 90,6 %, v Jasenici 90,5 %, vesměs menších sídlech (v Lesné činil počet vyjíždějících 29 osob, v Mikulovicích 87 a Jasenici 76).

Měst a obcí, v nichž podíl vyjíždějících nepřesáhl polovinu celkového počtu zaměstnaných obyvatel, bylo v třebíčském okrese 11, tedy pouze 6,4 %. Nejnižší podíl byl zjištěn – stejně jako v ostatních okresech kraje – v okresním městě. Ale 25,6 % vyjíždějících představuje na téměř čtyřicetitisícové město poměrně vysoký údaj a je dalším dokladem nedostatku pracovních příležitostí, se kterým se Třebíč musí potýkat. Jen o málo vyšší byl podíl v Moravských Budějovicích (26,9 %), za nimiž následovalo další město – Jemnice (28,7 %). Zajímavé je, že zbývající města okresu zůstala v tomto směru o hodně pozadu a před ně se dostaly tří obce. Šlo o Budkov (32,3 %, absolutně 43 vyjíždějících), Želetavu (37,4 %, absolutně 258) a Dukovany (38,2 %, absolutně 126). Přinejmenším ve dvou z těchto obcí je význačný zaměstnavatel přímo v místě zřejmý – Jaderná elektrárna Dukovany a v Želetavě sýrárna.

V okrese Žďár nad Sázavou osmdesátiprocentní podíl vyjíždějících překročilo 56 obcí, což ovšem vzhledem k jejich celkovému vysokému počtu (196) představovalo jen 28,6%. O stoprocentním podílu vyjíždějících v obci Prosatín (u Velké Bíteše) již byla řeč výše, druhý nejvyšší podíl byl zaznamenán v obci Milasín (96,3 %, absolutně 26 vyjíždějících), o málo méně pak v Nových Sadech (95,8 %, 68 vyjíždějících). Prvně jmenovaná obec leží nedaleko od Bystřice nad Pernštejnem, druhá pak sousedí s Velkou Bíteší. Více než devadesát procent vyjíždějících bylo zjištěno ještě v několika dalších obcích žďárského okresu: Kněževes 94,7 %, Kyjov 94,4 %, Budeč 93,3 %, Lhotka 92,3 %, Březské 91,2 %, Nová Ves 91,0 %, Býšovec 90,7 %.

Podíl vyjíždějících dosáhl méně než padesáti procent celkového počtu zaměstnaných osob v 11 obcích a městech žďárského okresu (stejně jako na Jihlavsku a Třebíčsku), tedy v 5,6 % obcí. Nejmenší podíl vyjíždějících byl zjištěn ve Žďáru nad Sázavou (18,1 % z celkového počtu zaměstnaných), těsně následovaném Velkým Meziříčím (19,5 %). Ve Velké Bíteši činil podíl vyjíždějících 26,6 %, v dalších dvou městech se tento podíl pohyboval kolem jedné třetiny – v Novém Městě na Moravě to bylo 33,1 % a ve Svratce 35,7 %. Je patrné, že jak Velké Meziříčí, tak i Velká Bíteš těžily ze své výhodné polohy na dálnici Praha – Brno.