Největší část z celkového počtu dojíždějících připadá na osoby, které dojíždějí (případně docházejí) do zaměstnání v rámci obce svého trvalého bydliště – 113 446 (53,5 % dojíždějících). Dalších 98 564 (46,5 % dojíždějících) uvedlo, že jejich pracoviště leží mimo obec trvalého bydliště. To představuje 41,5 % zaměstnaných osob. Podíl vyjíždějících mimo obec je tak značně vyšší než za ČR celkem (41,7 %).

Z 98 564 vyjíždějících osob většina (70 384) vyjížděla do jiné obce okresu, v němž leží obec jejich bydliště (71,4 % vyjíždějících mimo obec). Mimo okres cestovalo za prací 28 180 osob (28,6 %). Z nich menší část vyjížděla do jiného okresu kraje Vysočina (7,4 %), nejvíce pak do jiných krajů naší republiky (20,2 %). Do ciziny vyjíždělo za prací 889 obyvatel kraje, tedy méně než 1 %. Denně za prací vyjíždělo 78 553 obyvatel kraje (79,6 % všech vyjíždějících).

Srovnáme-li podíl vnitrookresní (meziobecní) vyjížďky za jednotlivé okresy kraje, zjistíme, že dle tohoto ukazatele se okresy dělí na dvě skupiny. V jedné je Jihlava s podílem 80,1 % a ve druhé zbývající čtyři okresy, v nichž se podíl vyjíždějících za prací do jiné obce okresu pohybuje mezi 69,1 % (Havlíčkův Brod) a 69,9 % (Třebíč). Podobně se okresy dělí i u vyjížďky do jiných krajů České republiky (Jihlava 12,0 %, z ostatních okresů nejméně Třebíč, a to 20,0 % a nejvíce Žďár nad Sázavou 24,1 %).

Ve srovnání se sčítáním lidu 1991 se počet osob vyjíždějících za prací z obce bydliště v kraji Vysočina zvýšil o 5,0 %. Podíl osob vyjíždějících za prací z obce trvalého bydliště oproti roku 1991 vzrostl o 6,7 procentního bodu. Za stejné období se přitom počet i podíl zaměstnaných výrazně snížil (v roce 1991 se zaměstnaní na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob podíleli 98,2 %, o deset let později jen 93,1 %) Vzhledem k tomu byl relativní přírůstek osob vyjíždějících do zaměstnání ještě výraznější než absolutní a lze jej zřejmě dát do souvislosti s dopady transformace hospodářství v 90. letech. V této souvislosti je ovšem třeba zdůraznit, že zde působil i další faktor, totiž dezintegrace obcí v době mezi oběma sčítáními lidu (v roce 1991 existovalo v kraji 621 obcí, o deset let později 730). Část dříve vnitroobecní dojížďky se tak v roce 2001 přesunula do kategorie dojížďky mimoobecní.

Jak už bylo uvedeno výše, počet osob vyjíždějících za prací z obce trvalého bydliště se v kraji oproti roku 1991 zvýšil o 5,1 %. Vývoj v jednotlivých okresech byl ovšem různý. Nejvýraznější růst počtu vyjíždějících byl zaznamenán v okrese Jihlava, kde přírůstek činil 10,4 %, jen o něco nižší byl v pelhřimovském okrese (8,9 %). V okresech Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou se příliš nelišil od krajského průměru (5,4 a 5,2 %), na Třebíčsku pak jako v jediném okrese kraje došlo k absolutnímu (i když mírnému) poklesu počtu vyjíždějících z obce – o 0,9 %. Zde je evidentně příčinou vysoká nezaměstnanost v tomto okrese.

Do zaměstnání z obce trvalého bydliště vyjíždějí podstatně častěji muži (61,9 %) než ženy (38,1 %). Ve srovnání s výsledky sčítání lidu 1991 došlo k určitému zvýšení podílu vyjíždějících mužů (o 1,7 procentního bodu) a odpovídajícímu snížení podílu žen. Nejnižší podíl na celkovém počtu vyjíždějících mají muži v okresech Jihlava a Pelhřimov (shodně 60,5 %), těsně následováni okresem Žďár nad Sázavou (60,8 %), naopak výrazně nad průměrem kraje je jejich podíl v třebíčském okrese – 65,1 %. Tomu odpovídá podíl žen na celkovém počtu vyjíždějících z obce – 39,5 % v okresech Jihlava a Pelhřimov a 34,9% v třebíčském okrese.

Počet dojíždějících za prací se oproti roku 1991 téměř nezměnil – úbytek činil 176 osob, tj. 0.2 %. Z celkového počtu 86 159 dojíždějících připadalo 81,7 % na vnitrookresní dojížďku, z jiného okresu kraje dojíždělo 8,5 % zaměstnaných osob a z jiných krajů 9,8 % osob. Podíl vnitrookresní dojížďky se ve srovnání se sčítáním 2001 výrazně snížil (o 3,8 procentního bodu). Prakticky nezměněn zůstal tento ukazatel v okrese Žďár nad Sázavou (úbytek pouze o 0,1 procentního bodu), velice výrazně se však snížil v jihlavském okrese (o 9,0 bodu), ve zbývajících okresech kraje byl úbytek mírnější.

Podobně jako u vyjížďky do ostatních okresů kraje a do jiných krajů republiky se i v případě dojížďky do zaměstnání do značné míry vymyká okres Jihlava – jednak vlivem své ústřední polohy uprostřed čtyř zbývajících okresů, jednak relativně vyšším počtem pracovních příležitostí, hlavně v krajském městě. Podíl dojíždějících z ostatních okresů kraje tak v jihlavském okrese činil 18,5 % a podíl dojíždějících z jiných krajů 8,8 % (druhý nejnižší v kraji). Hodnoty prvně jmenovaného ukazatele se přitom ve zbývajících okresech kraje pohybují mezi 2,7 % (Třebíč) a 7,8 % (Havlíčkův Brod). Podíl dojíždějících do zaměstnání je z ostatních okresů nejnižší ve Žďáru nad Sázavou (7,7 %), nejvyšší pak v třebíčském okrese (12,0 %), významný vliv zde má zřejmě dojížďka do Jaderné elektrárny Dukovany.

Mezi faktory, které mají výrazný vliv na mobilitu zaměstnaných osob, zaujímají přední místo jejich pohlaví a v nemenší míře i věk.

Ve srovnání s předchozím sčítáním byl v roce 2001 zaznamenán výraznější růst počtu vyjíždějících mužů (o 7,3 %), u žen byl přírůstek nevelký – pouze 0,5 %. Podíl žen na celkovém počtu vyjíždějících za prací se oproti 39,8 % v roce 1991 snížil o 1,7 procentního bodu.

Mezi vyjíždějícími za prací mimo obec trvalého bydliště jednoznačně převládají muži (61,9 % vyjíždějících) nad ženami (38,1 %), tomu odpovídají i podíly vyjíždějících na celkovém počtu zaměstnaných. Ten u mužů činil 45,3 % a u žen 36,3 %. S rostoucí vzdáleností klesá podíl vyjíždějících žen, avšak toto pravidlo neplatí absolutně. Nejvyšší podíl sice skutečně mají ženy u vyjíždějících do jiné obce okresu (40,0 % žen a 60,0 % mužů), zatímco na počtu vyjíždějících do jiných okresů kraje se v roce 2001 podílely 33,1 % a na vyjíždějících do jiných krajů 33,3 %, avšak paradoxně u vyjížďky do zahraničí představoval jejich podíl 39,9 %. Ovšem rozsah tohoto typu vyjížďky v roce 2001 ještě nebyl nijak velký (534 mužů a 355 žen, celkově pouze 0,9 % vyjíždějících mimo obec).

Do některé z obcí kraje Vysočina v roce 2001 dojíždělo za prací 86 159 osob. Ve srovnání s výsledky sčítání lidu 1991 to bylo o 448 osob méně (- 0,5 %). Počet dojíždějících mužů se zvýšil o 3,4 % na 53 293, u žen pak za stejné období došlo k úbytku o 6,3 % a 32 866 žen tak v roce 2001 představovalo 38,1 % dojíždějících (v roce 1991 činil jejich podíl 40,5 %).

Ve srovnání s rokem 1991 se počet dojíždějících z jiných okresů České republiky zvýšil o 3 273 osob, tj. o 26,2 % (ovšem počet vyjíždějících do jiných okresů vzrostl o 13 procentních bodů více). Počet mužů dojíždějících z jiných okresů vzrostl o 3 242 (o 41,6%), počet žen se zvýšil pouze o 0,7 %. Podíl žen na celkovém počtu dojíždějících za prací z jiných okresů tak z 37,7 % v roce 1991 poklesl na 30,1 % roku 2001.

Dosti značné rozdíly v územní skladbě vyjížďky se projevují u jednotlivých velikostních skupin obcí. Zejména u mužů lze zřetelně sledovat, jak s rostoucí velikostí obce klesá podíl vnitrookresní dojížďky, tedy dojížďky do jiných obcí okresu. Nejvyšší podíl měl tento typ dojížďky u nejmenších obcí (do 199 obyvatel), kde v roce 2001 činil 76,3 % mužů vyjíždějících do zaměstnání. Jen o málo nižší byl příslušný podíl v obcích následující velikostní skupiny (200 – 499 obyvatel), u nichž představoval 75,7 %. Ještě u velikostní skupiny obcí 5 000 – 9 999 obyvatel (do ní patří již pouze města) však vnitrookresní dojížďka představovala více než polovinu všech mužů vyjíždějících za prací (57,8 %). U dalších velikostních skupin již klesla pod padesát procent, když o něco vyšší podíl měla u měst s 20 000 – 49 999 obyvateli. Do této skupiny však patří i druhé největší město kraje Třebíč se svým významným dojížďkovým proudem na Jadernou elektrárnu Dukovany. Zdaleka nejmenší podíl mužů vyjíždějících do jiných obcí okresu pak byl zjištěn v krajském městě (28,1 %).

Obdobný trend se ale projevoval i u žen, i když v tomto případě byl nejvyšší podíl žen, vyjíždějících do zaměstnání do jiné obce okresu, zjištěn u velikostní skupiny 200 – 499 obyvatel (83,1 %). O něco nižší byl v nejmenších obcích do 199 obyvatel (80,7 %) a u dalších velikostních skupin postupně klesal, i když ještě v obcích s 2 000 – 4 999 obyvateli (do ní již patří značná část měst kraje) představoval plné dvě třetiny žen vyjíždějících za prací z obce trvalého bydliště (66,8 %). A ještě v dalších dvou velikostních skupinách, do nichž patří i všechna někdejší okresní města (vyjma Jihlavy), přesahoval u žen podíl vnitrookresní dojížďky padesát procent. Jen v krajském městě byl nižší (31,9 %).

Další dva prostorové typy vyjížďky, do jiných okresů kraje a do jiných krajů, tedy logicky hrají významnější roli u větších obcí. U mužů byl však u vyjížďky do jiných okresů kraje zjištěn nejnižší podíl na celkovém počtu vyjíždějících za prací u měst s 5 000 – 9 999 obyvateli (4,1 %) a poměrně nízký byl i u obcí z velikostní skupiny 2 000 – 4 999 obyvatel (7,3 %). Ovšem u menších obcí (platí to pro všechny tři velikostní skupiny do 999 obyvatel) podíl tohoto typu vyjížďky nepřesahoval sedm procent vyjíždějících mužů. Naopak u větších měst (velikostní skupiny nad 10 000 obyvatel) neklesal pod deset procent, když největší byl u měst s 10 000 – 19 999 obyvateli (11,2 %). U vyjíždějících za prací do jiných krajů České republiky byl nejnižší podíl zaznamenán v obcích do 199 obyvatel (13,4 %), nejvyšší pak u měst s 5 000 – 9 999 obyvateli, kde činil 29,6 %.

Je zajímavé, že i u žen vyjíždějících za prací byl nejnižší podíl vyjížďky do jiných okresů kraje zjištěn u obcí velikostní skupiny 5 000 – 9 999 obyvatel (3,4 %) a nejvyšší u měst s 10 000 – 19 999 obyvateli (10,7 %), tedy stejně jako u mužů. Pozoruhodný byl též nízký podíl tohoto typu vyjížďky u krajského města, který činil pouze 7,0 % vyjíždějících z obce za prací. U vyjížďky za prací do jiných krajů byl nejvyšší podíl zjištěn u velikostní skupiny 5 000 – 9 999 obyvatel (30,5 % žen vyjíždějících z těchto měst za prací), jen o málo menší byl podíl tohoto typu vyjížďky v městech s 20 000 – 49 999 obyvateli (30,1 %). Nejnižší pak byl v menších obcích (velikostní skupiny do 999 obyvatel), ani v jedné z těchto velikostních skupin podíl vyjížďky žen do jiných krajů nepřesáhl patnáct procent (nejméně v obcích s 200 – 499 obyvateli, kde činil 10,3 %).

S výše uvedeným prostorovým rozložením dojížďky koresponduje podíl denní vyjížďky v jednotlivých velikostních skupinách obcí. Znamená to, že v menších obcích, v nichž je vyšší podíl vnitrookresní dojížďky, byl zjištěn též zvýšený podíl denní dojížďky. V obcích se 199 a méně obyvateli připadalo na denní vyjížďku 87,5 % vyjíždějících, v následující velikostní skupině (200 – 499 obyvatel) jen o tři procentní body méně. Ještě v obcích s 1 000 - 1 999 obyvateli dojížděly do zaměstnání denně více než dvě pětiny vyjíždějících (82,6 %). Pod dvě třetiny vyjíždějících klesl tento podíl až v největších městech kraje, tedy velikostních skupinách 20 000 – 49 999 a nad 49 999 obyvatel, ve kterých činil shodně 64,4 %.

Skutečnosti, že ženy častěji vyjíždějí za prací na kratší vzdálenost, odpovídá i fakt, že u nich shledáváme zřetelně vyšší podíl denní vyjížďky než u mužů. Ten je v kraji Vysočina u žen ve srovnání s muži vyšší o 6,4 bodu (84,4 % oproti 78,0 %). U mužů i u žen pak platí, že s rostoucí velikostí obce klesá podíl denní vyjížďky a rovněž u všech velikostních skupin obcí zjišťujeme vyšší podíl denní vyjížďky u žen.

U mužů se denní vyjížďka na celkové vyjížďce za prací nejvíce podílela u obcí do 199 obyvatel (85,8 %), nejméně v krajském městě (62,5 %). Ve většině velikostních skupin obcí podíl denní vyjížďky u mužů přesahoval tři čtvrtiny či dokonce čtyři pětiny, poslední z nich byly obce s 2 000 – 4 999 obyvateli (75,6 %).

U žen se v tomto směru projevuje obdobný trend, i když není tak jednoznačný jako u mužů. Nejvyšší podíl denní vyjížďky u nich nacházíme v obcích velikostní skupiny 200 – 499 obyvatel (90,2 %), u nejmenších obcí do 199 obyvatel to bylo o 0,3 bodu méně. V následujících velikostních skupinách tento ukazatel postupně klesal až na minimum u měst s 20 000 –49 999 obyvateli, v nichž na denní vyjížďku do zaměstnání připadalo 66,4 % vyjíždějících žen. V Jihlavě činil tento podíl 68,0 %.

Zajímavý je pohled na rozdíl mezi podílem vyjíždějících mužů (který je vesměs vyšší) a žen. S rostoucí velikostí obce postupně stoupá, z 4,1 bodu u obcí se 199 a méně obyvateli roste až na 7,6 bodu u velikostní skupiny 2 000 – 4 999 obyvatel, což je vůbec nejvyšší hodnota. Pak rozdíl mezi podílem denně vyjíždějících mužů a žen opět klesá až na minimum 2,7 bodu u měst s 20 000 – 49 999 obyvateli. V krajském městě byl pak tento rozdíl opět o něco vyšší, podíl denně vyjíždějících mužů byl o 5,5 bodu vyšší než u žen.