Správní obvody obcí s rozšířenou působností - kraj Vysočina - 2004


Z dlouhodobého pohledu se v kraji zvyšoval počet o

Z dlouhodobého pohledu se v kraji zvyšoval počet obyvatel mezi jednotlivými sčítáními lidu až do devadesátých let a od roku 1991 začalo obyvatelstva ubývat. V roce 2001 bylo sečteno celkem 519 211 osob, což je o šest procent víc než v roce 1961, ale o 0,4 % méně než v roce 1991. Žádný ze správních obvodů začleněných do kraje Vysočina však nemá shodný vývoj a počty obyvatel v těchto regionech kolísají. Výjimkou v dlouhodobém vývoji jsou správní obvody Jihlava, Velké Meziříčí a zejména Žďár nad Sázavou, kde byl v průběhu čtyřiceti let vykázán pouze přírůstek obyvatel. Na Žďársku se v průběhu tohoto období zvýšil počet obyvatel o 41 %. Opačná tendence, tedy po celé období postupně klesající počet obyvatel, je zaznamenána ve správních obvodech Náměšť nad Oslavou, Telč a Pacov. Největší úbytek byl doložen právě na Pacovsku, kde proti roku 1961 chybí 10,3 % obyvatel.





V letech 1991-2003 se počet obyvatel kraje snižoval především vlivem nízké porodnosti. Určitý úbytek obyvatel byl způsoben i stěhováním. Při porovnání jednotlivých správních obvodů je nutno zohlednit i počet zde žijících obyvatel.
Ve sledovaném období se v průměru narodilo nejvíce dětí ve správním obvodu Velkého Meziříčí a nejméně ve Světlé nad Sázavou. Nejvíce zemřelých vykazoval správní obvod Humpolec a Moravské Budějovice a nejméně Žďár nad Sázavou. Více než dvě třetiny správních obvodů mají v rámci přirozeného přírůstku zaznamenán úbytek obyvatel, ale ve správních obvodech Velké Meziříčí, Třebíč, Nové Město na Moravě a zejména Žďár nad Sázavou došlo k nárůstu obyvatel přirozenou měnou.

Migrace působila příznivě především v Humpolci, Moravských Budějovicích, Havlíčkově Brodě a Chotěboři (zde dokonce převážila přirozený úbytek obyvatel). Celkový přírůstek obyvatel v pravém smyslu slova, tzn., že v průběhu sledovaného období se počet obyvatel zvýšil, je zaznamenán na Žďársku, Velkomeziříčsku, Třebíčsku, Chotěbořsku a Jihlavsku. Největší úbytky obyvatel má Pacovsko, Bystřicko a Světlá nad Sázavou.
Ve stejném období bylo nejvíce sňatků uzavřeno v regionu Nové Město na Moravě a Jihlava, nejméně ve Světlé nad Sázavou. Nejvíce rozvodových řízení proběhlo v regionech Jihlava, Havlíčkův Brod a Třebíč, nejméně v Novém Městě na Moravě. V počtu provedených potratů je nejhorší situace ve správním obvodu Žďár nad Sázavou a Třebíč, naopak nejpříznivěji vychází ve správním obvodu Pacov. Všechna porovnání byla provedena z průměrných hodnot a ve vztahu ke střednímu stavu obyvatel.




Rozdělením obyvatelstva do tří základních věkových skupin bylo zjištěno, že v kraji na konci roku 2003 žilo 16,1 % obyvatel mladších patnácti let. Největší zastoupení této věkové skupiny má Velké Meziříčí 17,7 % a naopak nejmenší Světlá nad Sázavou 14,4 %. Největší věková skupina 15 – 64 let je naopak ve Světlé nad Sázavou zastoupena nejvíce. Nejvyšší podíly nejstarší věkové skupiny obyvatelstva nad 64 let jsou dlouhodobě zaznamenávány na Humpolecku a Pacovsku.
Proti roku 1991 je v oblasti věkové struktury zaznamenán nepříznivý vývoj, který je charakterizován zvýšeným počtem obyvatel v poproduktivním věku a poklesem dětské složky populace. Tyto protichůdné tendence se nejvýrazněji projevují ve správních obvodech Náměšť nad Oslavou, Světlá nad Sázavou a Žďár nad Sázavou.
Pokud porovnáme nejmladší a nejstarší část populace pomocí tzv.“indexu stáří“ zjistíme, že v kraji dosahuje hodnoty 87,5 (to znamená, že na 100 dětí připadá 87,5 obyvatel ve věku 65 let a starších). Nejlepší situace, z pohledu věkové struktury obyvatelstva, je ve správním obvodu Velké Meziříčí, zde má index stáří hodnotu 75,8. Pod hranicí 80 se ještě řadí Nové Město na Moravě (77,5), Žďár nad Sázavou (77,9) a Třebíč (78,8). Nepříznivé hodnoty indexu stáří, přesahující číslo 100, byly zaznamenány ve správních oblastech Náměšť nad Oslavou (103,1), Humpolec (106,1) a Pacov (107,7).
V roce 2003 byl průměrný věk žijících obyvatel kraje Vysočina 38,9 roků. Z jednotlivých správních obvodů má nejstarší obyvatelstvo Pacov (40,7 roků) a nejmladší Velké Meziříčí (37,9 roků).
Při posuzování příčin úmrtí byla vzájemně porovnávána dvě pětiletá období 1994-1998 a 1999-2003. Bylo zjištěno, že nejčastější příčinou úmrtí jsou nemoci oběhové soustavy. Z pohledu vývoje však bylo v rámci kraje zaznamenáno zlepšení, neboť podíl této příčiny se snížil z 58,4 % na rovných 58 %. V jednotlivých správních obvodech byla nejvyšší četnost zaznamenána v Telči (63,7 %) a nejnižší v Jihlavě (52,4 %). Druhou nejčastější příčinou úmrtí jsou novotvary, jejichž podíl se v kraji zvýšil z 23,4 % na 25,5 %. Nárůst tohoto podílu je zaznamenán ve všech správních obvodech s výjimkou Náměště nad Oslavou, Pacova a Telče. Nejčastěji se tato příčina vyskytuje ve správním obvodu Jihlava (29,2 %) a nejméně v Telči (21,5%). Třetím nejvýznamnějším důvodem úmrtí jsou vnější příčiny, jejichž podíl se snížil z 6,1 % na 5,9 %. Ve většině regionů se situace zlepšila, ale zhoršení je dokumentováno v Chotěboři, Třebíči, Velkém Meziříčí a Žďáru nad Sázavou. Jednou z vnějších příčin jsou sebevraždy, které se na vnějších příčinách podílí pouze jednou pětinou, ale v jejich četnosti byl zaznamenán nárůst, který v rámci kraje představuje 12 případů. Podíl onemocnění dýchací soustavy jako příčiny úmrtí se snížil na krajské úrovni ze 4,3 % na 3,3 % a v jednotlivých správních územích je nejvyšší v Pacově (6,1 %) a nejmenší v Humpolci (2,2 %). Nemoci trávící soustavy se podílí na úmrtích obyvatel kraje v obou sledovaných obdobích třemi procenty a v jednotlivých regionech je nejvyšší v Pacově (4 %) a nejnižší ve Světlé nad Sázavou (1,8 %).
Vzdělanostní struktura je posuzována podle výsledků sčítání lidu na základě nejvyššího ukončeného vzdělání. Kraj Vysočina má nejvíce obyvatel vyučených a se středním odborným vzděláním bez maturity. Jejich podíl na obyvatelstvu starším 15 let, představoval v roce 2001 téměř 41 % a ve správních oblastech je tato skupina obyvatel nejvíce zastoupena v Bystřici nad Pernštejnem (43,6 %) a Chotěboři (43,3 %) a naopak nejméně obyvatel s touto úrovní vzdělání má Žďár nad Sázavou (38,3 %). Úplné střední vzdělání s maturitou mělo 24,2 % obyvatel kraje a proti sčítání lidu v roce 1991 se tento podíl zvýšil o 2,9 procentního bodu. Z jednotlivých regionů má nejvíce takto vzdělaných lidí Havlíčkův Brod (27 %) a nejméně Bystřice nad Pernštejnem (20,5 %). Vysokoškolského vzdělání dosáhlo 6,7 % obyvatel kraje a od předchozího sčítání byl zaznamenán nárůst 1,6 procentního bodu. Nejvyšší podíl vysokoškoláků je na Žďársku (8,5 %) a Novoměstsku (8,1 %), naopak nejmenší na Pacovsku (4,7 %) a ve Světlé nad Sázavou (4,9 %).

Zveřejněno dne: 30.06.2004
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.